Kalkulačka · Úroky

Úroky z prodlení: kalkulačka s částečnými platbami

Kolik úroku dlužník dluží, když platil pozdě, po částech nebo vůbec. Kalkulačka najde sazbu podle dne, kdy prodlení začalo, i u dluhů z doby před rokem 2014, započte platby tak, jak to určuje zákon, a rozepíše výpočet den po dni.

Odborný garant Mgr. Jan Vytřísal, advokát, partnerStav k Zkontrolováno garantem

Odpověď

Zákonný úrok z prodlení se dnes rovná repo sazbě ČNB stanovené pro první den pololetí, ve kterém prodlení začalo, zvýšené o osm procentních bodů, a tato sazba platí po celou dobu prodlení. U prodlení vzniklého před rokem 2014 platí sazba podle tehdejšího znění nařízení vlády, u prodlení z let 2005 až 2010 se mění každé pololetí dodnes. Úrok běží ode dne po splatnosti až do dne, kdy peníze dojdou na účet věřitele, včetně tohoto dne. Částečná platba jde nejdřív na úrok z prodlení a teprve zbytek na jistinu; u spotřebitele v prodlení, jehož smlouva je z doby od 1. 7. 2021, nejdřív na jistinu.

Stručně

  • Sazba se určuje podle pololetí, ve kterém prodlení začalo, a platí po celou dobu prodlení.
  • U prodlení vzniklého před 1. 1. 2014 platí tehdejší znění nařízení vlády; u prodlení z let 2005 až 2010 se sazba mění každé pololetí dodnes.
  • Den, kdy peníze dojdou na účet věřitele, se do prodlení ještě počítá.
  • Částečná platba jde nejdřív na úrok z prodlení, u spotřebitele se smlouvou od 1. 7. 2021 nejdřív na jistinu.
  • Platba bez určení jde nejdřív na upomenutou pohledávku, jinak na nejméně zajištěnou, pak na nejdříve splatnou.
  • Mezi podnikateli náleží vedle úroku 1 200 Kč za každou pohledávku.
Na této stránce

Kalkulačka

Vyberte, co počítáte, zadejte pohledávky a platby s datem, kdy došly na účet. Kalkulačka ukáže úrok k vybranému dni a rozepíše, z jaké částky a jakou sazbou se počítal každý úsek a na co šla každá platba. Počítá přímo ve vašem prohlížeči, zadané údaje nikam neodcházejí.

Kalkulačka

Kalkulačka úroků a úroků z prodlení

Jaká sazba platí

Úrok z prodlení náleží věřiteli, jehož dlužník neplatí včas. Jeho výši stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany jinou výši, platí ta zákonná § 1970. Dnes se rovná repo sazbě ČNB stanovené pro první den kalendářního pololetí, ve kterém prodlení nastalo, zvýšené o osm procentních bodů § 2.

Znění § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Rozhoduje pololetí, ve kterém prodlení začalo, tedy den po splatnosti. Faktura splatná 30. června je v prodlení od 1. července a řídí se sazbou druhého pololetí. Sazba pak platí po celou dobu prodlení. Faktura 100 000 Kč splatná 28. června 2024 se úročí 14,75 % i v červenci, přestože ČNB repo sazbu koncem června snížila; do 31. července 2024 to je 1 333,56 Kč.

Nařízení se od roku 2014 několikrát měnilo a každé znění se použije jen na prodlení, které začalo po jeho účinnosti NS 21 Cdo 1322/2017. U starších dluhů proto rozhoduje den vzniku prodlení:

Prodlení začalo Sazba Mění se?
15. 7. 1994 až 27. 4. 2005 dvojnásobek diskontní sazby ČNB platné k prvnímu dni prodlení ne
28. 4. 2005 až 30. 6. 2010 repo sazba ČNB k prvnímu dni každého pololetí + 7 procentních bodů každé pololetí, i dnes
1. 7. 2010 až 30. 6. 2013 repo sazba ČNB k poslednímu dni předchozího pololetí + 7 procentních bodů ne
1. 7. 2013 až 31. 12. 2013 totéž + 8 procentních bodů ne
od 1. 1. 2014 repo sazba ČNB k prvnímu dni pololetí + 8 procentních bodů ne

Pro prodlení vzniklé před 1. 1. 2014 platí nařízení vlády č. 142/1994 Sb. v tehdejším znění § 1. Výjimkou je prodlení z let 2005 až 2010: sazba se u něj počítá zvlášť pro každé pololetí, ve kterém prodlení trvá, a tak se v rozsudcích přiznává i za roky po 2014 NS 29 Cdo 4364/2016. Kalkulačka má celou historii repo i diskontní sazby ČNB od devadesátých let. Mezi podnikateli počítá až prodlení od 1. 5. 2004; pro dřívější dobu nemá ověřené znění obchodního zákoníku.

Den zaplacení se počítá

Úrok běží ode dne po splatnosti. Den, kdy peníze dojdou na účet věřitele, je ještě dnem prodlení a úrok náleží i za něj R 79/2010. Rozhodující je připsání na účet poskytovatele platebních služeb věřitele, ne den, kdy dlužník peníze odeslal § 1957 odst. 1. Kdo zaplatí den po splatnosti, zaplatí úrok za jeden den.

Roční sazba se dělí 365 dny, i v přestupném roce. Výslovné pravidlo o přestupném roce předpis nemá a praxe počítá s 365 dny; kalkulačka nabízí i dělení skutečným počtem dní v roce. Úrok každého úseku zaokrouhluje na haléře.

Částečné platby

Na co se platba započte, určuje zákon. Má-li dlužník platit jistinu, úroky i náklady, jde platba nejdřív na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu. Jinak jen tehdy, když dlužník při platbě projeví jinou vůli a věřitel s tím souhlasí § 1932. Samotné označení platby na účtu, třeba „úhrada půjčky“, takovou vůlí není NS 20 Cdo 4579/2017.

Jinak je tomu u spotřebitele. Je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení, jde platba po nákladech nejdřív na jistinu, pak na úroky a nakonec na úroky z prodlení § 1932 odst. 2. Toto pořadí platí pro dluhy ze smluv uzavřených od 1. 7. 2021; na starší smlouvy se použije dřívější znění, které zvláštní pořadí pro spotřebitele nemělo zákon č. 192/2021 Sb. Člověk, který dluží jinému člověku, třeba z půjčky mezi známými, spotřebitelem není a platí pro něj obecné pořadí.

Na příkladu: 100 000 Kč splatných 31. ledna 2025, sazba 12 %, dlužník zaplatil 50 000 Kč, které došly na účet 2. března 2025.

Mezi podnikateli i mezi lidmi Spotřebitel, smlouva od 1. 7. 2021
Úrok do 2. 3. včetně (30 dní ze 100 000 Kč) 986,30 Kč, zaplacený z platby 986,30 Kč, zůstává dlužný
Na jistinu z platby 49 013,70 Kč 50 000 Kč
Jistina od 3. 3. 50 986,30 Kč 50 000 Kč
Úrok za 3. až 31. 3. (29 dní) 486,12 Kč 476,71 Kč
Dluh k 31. 3. 2025 51 472,42 Kč 51 463,01 Kč

Zaplacený úrok zaniká, nezaplacený zůstává jako samostatná částka a dál se neúročí. Úroky z úroků lze požadovat, jen bylo-li to ujednáno § 1806.

Víc faktur najednou

Dluží-li dlužník z více faktur a při platbě neurčí, kterou platí, jde platba nejdřív na tu, o jejíž zaplacení ho věřitel upomenul, jinak na nejméně zajištěnou a při stejném zajištění na nejdříve splatnou § 1933. Uvnitř každé faktury se pak platba dělí podle předchozího oddílu. Každá faktura má vlastní začátek prodlení, a tedy i vlastní sazbu. Kalkulačka platby zpracuje v pořadí, jak přicházely, protože na co se platba započte, záleží na stavu dluhů v den platby.

Sjednaný úrok z prodlení

Strany si mohou sjednat jinou výši úroku z prodlení, ročně i denně, třeba 0,05 % denně § 1970. Denní sazba se násobí počtem dní, nedělí se 365. Soud sjednaný úrok z prodlení snížit nemůže. Je-li ale v rozporu s dobrými mravy, je ujednání neplatné celé a věřiteli náleží úrok zákonný; platí to i ve smlouvě mezi podnikateli NS 32 Cdo 1490/2019. Kalkulačka proto vedle sjednaného úroku ukáže i zákonnou variantu.

Mezi podnikateli nesmí být ujednání o úroku z prodlení pro věřitele zvlášť nevýhodné § 1964. U spotřebitelského úvěru a u zápůjčky či úvěru, kde je dlužníkem fyzická osoba, nesmí úrok z prodlení přesáhnout zákonnou výši a po 90 dnech prodlení má věřitel právo jen na úrok ve výši repo sazby zvýšené o osm procentních bodů, nebyl-li sjednán nižší § 122. Kalkulačka po zaškrtnutí takového úvěru počítá nejvýš zákonnou sazbu.

Úrok ze zápůjčky

Úrok za půjčené peníze je odměna, ne sankce. Sazba bez určení období platí za rok § 1803. Není-li výše úroku sjednaná vůbec, platí se obvyklé úroky, které banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka požadovaly za úvěry v době uzavření smlouvy § 1802. Kalkulačka počítá jednoduchý úrok ode dne po poskytnutí peněz: 100 000 Kč na 10 % od 31. prosince 2024 do 31. prosince 2025 je 10 000 Kč. Jinou konvenci dní, například 30/360, použijte jen tehdy, když ji určuje smlouva.

Úrok výrazně vyšší než obvyklý sám o sobě neznamená, že je celá smlouva neplatná; neplatné může být ujednání o úrocích NS 33 Cdo 2000/2025. Smlouva, při níž někdo zneužije tísně nebo nezkušenosti druhého a dá si slíbit plnění v hrubém nepoměru, je lichvou a neplatná je celá § 1796.

Když úroky dosáhnou výše jistiny

Věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s vymáháním tak, že úroky dosáhnou výše jistiny, další úroky požadovat nemůže. Náleží mu znovu ode dne, kdy podá žalobu § 1805 odst. 2. Platí to i pro úrok z prodlení R 44/2025. Kalkulačka ukáže den, kdy úroky jistiny dosáhly, a kolik by činily se stropem. Jestli věřitel měl pro čekání rozumný důvod, rozhoduje soud.

Paušál 1 200 Kč

Mezi podnikateli má věřitel vedle úroku z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky nejméně 1 200 Kč, a to za každou pohledávku zvlášť § 1972§ 3. Platí to i pro dodávku zboží nebo služby veřejnému zadavateli. U prodlení vzniklého do 1. 7. 2013 paušál nenáleží. Vůči spotřebiteli ani mezi soukromými osobami se nepoužije.

Kdy se do toho nepouštět

Pět situací, kdy výsledek kalkulačky nestačí.

  • Úroky už dosáhly výše jistiny. Věřitel, který bez rozumného důvodu otálel s vymáháním, další úroky nedostane, dokud nepodá žalobu. Jestli důvod byl rozumný, posoudí soud. Žalobu nenechávejte na později.
  • Smlouva určuje úrok, který vypadá přehnaně. Soud takový úrok nesníží, ale může celé ujednání prohlásit za neplatné; pak náleží jen zákonný úrok. U spotřebitelského úvěru platí zákonný strop.
  • Dlužník je v insolvenci. Pohledávku i s úroky je třeba přihlásit do insolvenčního řízení ve lhůtě, kterou určí soud. Jak se v něm úroky uspokojí, kalkulačka neřeší.
  • Pohledávka je splatná déle než tři roky. Úrok z prodlení se promlčuje samostatně. Nejdřív si spočítejte promlčení jistiny i úroků.
  • Sazba ČNB pro rozhodný den ještě není v tabulce. Kalkulačka pak úrok nespočítá a řekne to. Náhradní sazbu nepoužívá.

Časté otázky

Jaká je dnes sazba úroku z prodlení?

Pro prodlení, které začalo od 1. 7. 2026, je to 11,75 % ročně: repo sazba ČNB 3,75 % k 1. 7. 2026 a osm procentních bodů. Pro prodlení z první poloviny roku 2026 je to 11,50 %. Sazba zůstává stejná po celou dobu prodlení, i když ČNB repo sazbu později změní.

Počítá se do úroku i den, kdy dlužník zaplatil?

Ano. Nejvyšší soud rozhodl, že den, kdy dluh zanikl zaplacením, je posledním dnem prodlení a věřitel má právo na úrok i za něj. Rozhoduje den, kdy peníze dojdou na účet věřitele, ne den, kdy je dlužník odeslal.

Na co se započte částečná platba?

Nejdřív na už určené náklady, pak na úrok z prodlení, potom na úroky a nakonec na jistinu. Jinak jen tehdy, když to dlužník při platbě projeví a věřitel souhlasí; samotné označení platby „úhrada půjčky“ nestačí. Je-li dlužník spotřebitel v prodlení, jde platba po nákladech nejdřív na jistinu. To platí pro dluhy ze smluv uzavřených od 1. 7. 2021.

Můžu chtít úrok i z nezaplaceného úroku?

Jen když jste si to sjednali. Zákonný úrok z prodlení se počítá z jistiny, ne z dlužných úroků.

Dělí se roční sazba v přestupném roce 366 dny?

Předpis to výslovně neříká. Praxe dělí 365 dny i v přestupném roce a kalkulačka to tak dělá také; dělení skutečným počtem dní v roce nabízí jako volbu. Rozdíl je malý: ze 100 000 Kč za 32 dní při 14,75 % je to 1 293,15 Kč, nebo 1 289,62 Kč.

Prameny

Odkazy vedou na úřední znění předpisů a na texty rozhodnutí. Údaje o mzdách a sazbách mají v tabulkách vlastní zdroj a datum ověření.