Průvodce · Vyjednávání ve sporu

Vyjednávání ve sporu: co obstojí ve výzkumu

O vyjednávání se toho napsalo víc než o většině právních témat a valná část toho není podložená ničím. Tenhle průvodce dělá obojí: shrnuje, co ve výzkumu obstálo, a jmenovitě uvádí, co ne.

Odborný garant Mgr. Jan Vytřísal, advokát, partnerStav k Zkontrolováno garantem

Odpověď

Nejcennější poznatek pro člověka ve sporu není technika, ale číslo: ve studii 2 054 kalifornských civilních sporů, v nichž strany jednaly o smíru, poslední nabídku odmítly a šly k soudu, alespoň jedna strana chybovala v 85,5 % případů. Chyby ale nejsou symetrické. Žalobci chybovali v 61,2 % případů s průměrnou chybou 43 100 USD; žalovaní jen ve 24,3 %, zato s průměrnou chybou 1 140 000 USD. Typická chyba žalobce je tedy častá a malá, typická chyba žalovaného vzácná a katastrofální — což znamená jinou radu pro každou stranu. Druhý poznatek se týká vás i vašeho advokáta: subjektivní jistota o výsledku sporu se s délkou praxe nekalibruje.

Stručně

  • Ve studii 2 054 kalifornských sporů, v nichž strany odmítly poslední nabídku a šly k soudu, chybovala alespoň jedna strana v 85,5 % případů.
  • Žalobci chybovali v 61,2 % případů, žalovaní ve 24,3 %.
  • Průměrná chyba žalobce byla 43 100 USD, průměrná chyba žalovaného 1 140 000 USD.
  • Očekávaná cena chyby je proto u žalovaných zhruba desetinásobná.
  • Poučení není „smiřujte se vždy“, ale že typická chyba žalobce je častá a malá, kdežto chyba žalovaného vzácná a katastrofální.
  • Subjektivní jistota advokáta o výsledku se s délkou praxe nekalibruje; prognóza bez záznamu a zpětné vazby nemá váhu.
  • Veškerá tato evidence pochází z cizích vzorků; česká data k vyjednávání ve sporu se nepodařilo dohledat.

Proč tenhle průvodce vypadá jinak

Co teď hned

Než odmítnete nabídku, která je na stole.

  1. Napište si své odhady dřív, než je někdo ovlivní: co si myslíte, že vyhrajete, s jakou pravděpodobností a do kdy. Bez záznamu se zpětně nedá poznat, jestli jste se mýlil.
  2. Spočítejte, co stojí pokračování — nejen soudní poplatek a odměnu, ale i čas a to, co mezitím nemůžete dělat.
  3. Zeptejte se, kterou stranou jste. Rada pro žalobce a pro žalovaného je v tomhle rozdílná, ne symetrická.
  4. Nekupujte techniku, která slibuje, že poznáte lež. Průměrná přesnost je blízko náhodě a profesionálové na tom nejsou líp.
  5. Ověřte, jestli se vůbec přete o to, co oba chcete jinak. Část sporu bývá o věcech, na kterých se obě strany shodnou.

Na co máte právo, i když vám to nikdo neřekne: právo znát odhad svých šancí i jeho oporu, právo vědět, co stojí pokračování, a právo dostat odhad zapsaný, ne jen řečený.

Ostatní naši průvodci vykládají právo: paragrafy, lhůty, co kdy musíte. Tenhle ne. Vyjednávání ve sporu není právní téma — právo je v něm gramatika, ne obsah. Prameny tu proto nejsou paragrafy a judikatura, ale publikovaný výzkum.

Z toho plyne jedna zásada, kterou držíme po celý průvodce: u každého tvrzení uvádíme, na čem stojí, a tam, kde to nestojí na ničem, to říkáme taky. Část populárních pouček o vyjednávání je totiž doložený omyl a jedna kapitola se jim věnuje jmenovitě.

Co se u nás rozhoduje

Jedno číslo, které mění rozvahu

Nejcennější poznatek není technika, ale rozdělení chyb.

Studie prošla 2 054 kalifornských civilních sporů, v nichž strany jednaly o smíru, poslední nabídku protistrany odmítly a nechaly věc rozhodnout soudem nebo rozhodcem. Pak porovnala, jak dopadly, s tím, co měly na stole Kiser a kol. 2008.

podíl případů průměrná cena chyby
bez chyby 14,5 %
chyboval žalobce 61,2 % 43 100 USD
chyboval žalovaný 24,3 % 1 140 000 USD

Alespoň jedna strana se tedy zmýlila v 85,5 % případů.

Poučení ale není „smiřujte se vždy“. Je v té asymetrii: typická chyba žalobce je častá a malá, typická chyba žalovaného vzácná a katastrofální. Očekávaná cena chyby vychází u žalovaných zhruba desetinásobně.

To jsou dvě různé rady pro dvě strany téhož sporu a obě jsou empirické. Žalobce se má ptát, jestli neodmítá málo pod cenou příliš často. Žalovaný se má ptát, jestli tohle náhodou není ten jeden případ z čtyř, který ho bude stát řádově víc, než si připouští.

Vaše jistota není údaj o věci

Druhý poznatek je nepříjemnější, protože se týká i advokátů.

Ve studii 481 advokátů byla sebejistota o výsledku systematicky přehnaná, kalibrace se nezlepšovala s délkou praxe a pokus o nápravu selhal. Prognóza „to vyhrajeme“ tedy není údaj o věci; je to údaj o mluvčím.

Praktický důsledek je střízlivý a dá se udělat hned: odhady se zapisují. Co si myslíte, že vyhrajete, s jakou pravděpodobností, do kdy — a pak se to po skončení porovná s výsledkem. Kancelář, která své prognózy neeviduje, se v nich nezlepšuje, protože nemá z čeho.

Meze, ve kterých to platí

Kdy se do toho nepouštět

Čtyři meze, ve kterých tenhle průvodce platí.

  • Data jsou cizí. Prakticky veškerá evidence o vyjednávání ve sporu pochází z angloamerických a západoevropských vzorků, často studentských dvojic v laboratoři. Česká data se nepodařilo dohledat. Čísla proto přenášíme jako strukturu chyby, ne jako částky.
  • Sporná není existence účinků, ale jejich velikost. Hlavní posun posledních deseti let není v tom, že by se staré nálezy vyvracely. Zmenšují se. Kdo staví na efektu, který byl změřen jednou a ve velkém, staví na písku.
  • Pojmenování není neutrální. Táž hra s týmiž výplatami vede k jinému chování podle toho, jak se jmenuje. Pojmenovat spor „šachy“ tedy není popis, ale zásah — a spíš zvýší jeho soutěživost. Týká se to i nás.
  • Tenhle průvodce nenahradí rozvahu ve vaší věci. Poznatky mění rozhodnutí, ale nerozhodují za vás. Bez znalosti spisu a protistrany z nich plyne směr, ne odpověď.

Co zatím nevíme jistě

Dvě věci, které z výzkumu nevyplývají.

  • Jak dopadne váš spor. Studie popisují rozdělení chyb napříč tisíci případy, ne pravděpodobnost ve vaší věci. Z toho, že žalovaní chybují vzácně a draze, neplyne nic o tom, jestli chybujete vy.
  • Jestli konkrétní metoda vyjednávání funguje. U populárních metodik se nenašla žádná nezávislá kontrolovaná evaluace. Není to důkaz, že nefungují; je to důkaz, že se prodávají bez evidence.

Jak s tím pracujeme my

Spolupráce

Jak postupujeme

U vyjednávání neplatí lhůty ani pořadí úkonů. Platí jediné: čím dřív se ví, co je na stole a co stojí pokračování, tím míň se rozhoduje v afektu. Proto začínáme rozvahou, ne přípravou taktiky.

  1. Rozvaha, jestli to vůbec dává smysl. Nejdřív spočítáme, co stojí pokračování a co je na stole. U většiny sporů tahle úvaha skončí tím, že žádné vyjednávací cvičení nepotřebujete — a my to řekneme.
  2. Zápis vašich odhadů. Co čekáte, s jakou pravděpodobností a do kdy. Zapsané, ne řečené. Bez toho se zpětně nedá poznat, kdo se mýlil a o kolik.
  3. Rozbor protistrany z toho, co je doložitelné. Ekonomika její věci, kdo u ní rozhoduje, co ji tlačí v čase. Ne domněnky o povaze.
  4. Příprava jednání. Co se dá nabídnout, v jakém pořadí a kde je mez, za kterou se nejde. Nacvičujeme situace, ne repliky.
  5. Vedení jednání, nebo doprovod. Buď jednání vedeme my, nebo jdete vy a my jsme vedle. Obojí má jinou cenu a jiné použití.
  6. Vyhodnocení proti zápisu. Po skončení porovnáme výsledek s odhady z druhého kroku. Je to jediný způsob, jak se v prognózách zlepšovat.

Odměna

První rozhovor o vaší situaci
zdarma
Strategické poradenství, příprava a vedení jednání
4 900 Kč
Hodinová sazba advokáta včetně partnerů
3 900 Kč
Koncipient a další právníci týmu
2 900 Kč
Minimální odměna za nový případ nebo samostatný úkol
5 000 Kč

Částky jsou bez DPH a účtujeme každých započatých 15 minut. Cenu uvádíme takhle nahoře schválně: u ostatních průvodců se čtenář učí o svých právech, tady zvažuje nákup, a schovaná cena by byla neupřímná. U vymezených úseků — příprava na jedno jednání, doprovod k jednomu jednání — umíme dát pevnou cenu předem.

Jak rychle se ozveme

Na jednání a na přípravu se objednává dopředu; smysl to má tehdy, když je na přípravu aspoň několik dnů. Reakční dobu si jinak ujednáváme ve smlouvě; není-li ujednána, platí lhůty podle našich obchodních podmínek.

Co od nás nečekejte

  • U většiny sporů je to zbytečně drahé. Tohle je první věta, ne poslední. Má-li spor jasnou důkazní situaci a rozumnou protistranu, stačí dobře napsaný dopis a schůzka. Vyjednávací příprava se vyplatí tam, kde je v sázce hodně a kde protistrana nejedná jen podle spisu.
  • Neslibujeme výsledek jednání. O dohodě rozhoduje druhá strana. Umíme zvýšit pravděpodobnost a snížit cenu chyby; zaručit dohodu nelze.
  • Neučíme poznat, že někdo lže. Metaanalýza 206 prací našla přesnost kolem 54 procent a profesionálové na tom nebyli líp. Kdo tohle slibuje, prodává něco, co neexistuje.
  • Nepracujeme s technikami bez evidence. U populárních metodik se nenašla žádná nezávislá kontrolovaná evaluace. Nepoužíváme je jako oporu, protože bychom jimi podepřeli i vaši rozvahu.

Časté otázky

Mám přijmout nabídku na smír?

Z výzkumu neplyne „vždy ano“. Plyne z něj, že chyby při odmítnutí jsou časté a že jsou u každé strany jiné: u žalobců časté a malé, u žalovaných vzácné a velmi drahé.

Jak často se strany při odmítnutí nabídky spletou?

Ve zkoumaném vzorku chybovala alespoň jedna strana v 85,5 % případů; bez chyby skončilo 14,5 %.

Platí ta čísla i v Česku?

Jako struktura chyby pravděpodobně ano, jako částky ne. Vzorek je kalifornský z let 2002 až 2005 a česká obdobná data neexistují.

Je pravda, že 93 % komunikace je nonverbálních?

Není. Ty poměry pocházejí ze dvou laboratorních studií z roku 1967 o hodnocení jednotlivých slov a jejich autor je sám opakovaně dementoval.

Dá se naučit poznat, že druhá strana lže?

Metaanalýza 206 prací s více než 24 000 posuzovateli našla průměrnou přesnost kolem 54 procent, tedy blízko náhodě, a profesionálové nebyli lepší než laici.

Zlepšuje se odhad advokáta s praxí?

Ve studii 481 advokátů se kalibrace s délkou praxe nezlepšovala a pokus o nápravu selhal. Proto má smysl odhady zapisovat a porovnávat s výsledkem.

Proč si kancelář neposype hlavu popelem a raději to nezamlčí?

Protože rada, která se neopírá o nic, stojí klienta víc než přiznaná nejistota.

Prameny

Odkazy vedou na úřední znění předpisů a na texty rozhodnutí. Údaje o mzdách a sazbách mají v tabulkách vlastní zdroj a datum ověření.