Civilní spor není jen disciplína typu „podej žalobu, něco navrhni a pak tiše čekej, co soud udělá". Judikatura posledních dvou let dost výrazně připomněla, že účastník civilního řízení může po soudu chtít mnohem víc: férové otevření právního názoru, nepřekvapivé rozhodnutí, řádné poučení, poctivé odůvodnění, rozumnou práci s náklady i seriózní zacházení s důkazy.
A ještě pikantněji: některé z nejzajímavějších procesních zbraní se netýkají samotného nároku, ale toho, jak soud rozhoduje. A právě tam se často vyhrávají nebo prohrávají spory, které na první pohled vypadají „jasně". K tomu, proč se ne každou bitvu vyplatí bojovat a proč má procesní hygiena něco společného s obchodním vyjednáváním, jsem psal už dříve. Tenhle článek jde o krok dál: konkrétně do nedávné judikatury.
¶ 1. Můžete chtít, aby vás soud nepřekvapil. A platí to i pro náklady.
Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 2630/2025 ze dne 3. 3. 2026 připomněl, že překvapivé rozhodnutí je takové, které nebylo možné předvídat ze zjištěného skutkového stavu, z postupu soudu a z dosavadních tvrzení účastníků. To je důležité hlavně tam, kde soud změní optiku věci až na konci.
A Ústavní soud šel ještě o patro výš v nálezu sp. zn. II. ÚS 297/26 ze dne 18. 3. 2026: zákaz překvapivých rozhodnutí dopadá i na výrok o nákladech řízení. Jestliže odvolací soud bez varování změní právní pohled na tarifní hodnotu a „přepočítá" náklady jinak, aniž by účastník dostal prostor reagovat, je to ústavní problém.
¶ 2. Poučovací povinnost není dekorace. Ale soud není váš procesní kouč.
Velmi praktická jsou dvě letošní rozhodnutí Nejvyššího soudu.
V rozsudku sp. zn. 28 Cdo 2748/2025 ze dne 17. 3. 2026 Nejvyšší soud zdůraznil, že porušení poučovací povinnosti podle § 118a o. s. ř. je postaveno na objektivním principu: není podstatné, proč soud prvního stupně nepoučil. Podstatné je, že nepoučil, a vada tu je.
Navíc platí, že když odvolací soud přijde s odlišným právním názorem a z něj vyplývá potřeba doplnit skutková tvrzení nebo důkazy, nemá to prostě „spravit za pochodu". Nejvyšší soud výslovně spojil takovou situaci se zrušením rozhodnutí podle § 219a o. s. ř., protože v odvolacím řízení už narážíte i na omezení koncentrace a na režim novot.
Současně ale usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 86/2026 ze dne 18. 3. 2026 připomíná druhou stranu mince: poučovací povinnost přichází v úvahu jen tehdy, když dosavadní tvrzení a důkazy nepostačují k objasnění skutkového stavu. Není to tedy licence k tomu, aby soud suploval procesní taktiku účastníka. Strategickou otázku, zda vůbec vstupovat do soudního řízení, nebo zvolit mediaci či rozhodčí řízení, je proto dobré vyřešit dřív, než se o poučovací povinnosti vůbec začne bavit.
¶ 3. Jste žalovaný? Můžete bránit elegantnímu útěku žalobce ze sporu.
Jedna z nejméně doceněných procesních možností je odpor proti zpětvzetí žaloby. Mnoho lidí si pořád myslí, že žalobce může „prostě vycouvat" a tím je konec. Jenže není.
V usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1588/2025 ze dne 26. 3. 2026 Nejvyšší soud potvrdil, že žalovaný může mít vážné důvody k nesouhlasu se zpětvzetím žaloby. Takové důvody mohou spočívat zejména v tom, že:
- řízení už je v pokročilém stadiu,
- žalovaný se významně podílel na objasnění věci,
- meritorní rozhodnutí má význam pro budoucí právní postavení stran,
- žalobce bere žalobu zpět v podstatě proto, aby utekl před očekávaným nepříznivým výsledkem, aniž by spor byl skutečně urovnán.
¶ 4. Náklady nejsou jen mechanická matematika. Jsou to i emoce, taktika a správná právní kvalifikace.
Náklady řízení bývají často považovány za technikálii. Jenže právě tady umí judikatura překvapit nejvíc.
V usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1603/2025 ze dne 17. 3. 2026 soud použil § 150 o. s. ř. a nepřiznal náklady úspěšné straně, protože by to vůči žalobcům bylo nepřiměřeně tvrdé. Za rozhodné okolnosti považoval zejména povahu nároku, ztrátu blízkého člena rodiny, pasivní přístup žalované k předchozím výzvám a také ekonomickou sílu žalované.
To je velmi důležité: náklady nejsou jen „kdo vyhrál, dostane všechno". Výjimečně může soud říci: ano, procesně jste úspěšní, ale v konkrétní věci by plná náhrada byla nepřiměřená.
A vedle toho přišel Ústavní soud s dalším silným vzkazem v nálezu sp. zn. III. ÚS 3062/25 ze dne 2. 4. 2026: nákladové výroky musejí stát na správné právní kvalifikaci jednotlivých druhů nákladů. Ústavní soud výslovně řekl, že hotové výdaje a odměna ustanoveného advokáta nejsou náklady státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Opačný závěr je kvalifikovanou vadou výkladu a zásahem do práva na soudní ochranu.
Ke vztahu mezi smluvní odměnou advokáta a tím, co vám soud v nákladovém výroku skutečně přizná — na pěti konkrétních příkladech — jsem psal v samostatném článku Odměna advokáta v řízení: kdo a v jakém rozsahu vám ji vrátí.
¶ 5. Bagatelní věc neznamená bagatelní odůvodnění.
Velmi silný procesní vzkaz přinesl nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 232/25 ze dne 30. 4. 2025. Ústavní soud vytkl odvolacímu soudu, že řádně neodůvodnil své závěry a v podstatě se spokojil s odkazem na vyjádření vedlejší účastnice. To je podle Ústavního soudu problém nejen z hlediska odůvodnění, ale i z hlediska nestrannosti soudního rozhodování.
A důležitý je i druhý plán: šlo o bagatelní spor, ale Ústavní soud přesto zasáhl, protože věc měla širší přesah a mohla ovlivňovat další rozhodování.
¶ 6. Přestaňte opakovat mýtus, že negativní skutečnost se nedokazuje.
Jedna z nejpraktičtějších věcí pro dokazování přišla v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1993/2024 ze dne 10. 12. 2024. Nejvyšší soud výslovně řekl, že tzv. negativní teorie důkazního břemene je překonaná: negativní skutečnosti lze a často je nutné dokazovat, typicky nepřímými důkazy.
V řešené věci šlo o pracovněprávní spor, ale závěr má širší procesní přesah. Strana, která je „blíž důkazům", nemůže jen pohodlně tvrdit, že něco prokázat nejde. Naopak soud vzal v potaz, že zaměstnavatel disponuje evidencemi a má tedy k prokazování určité skutečnosti objektivně lepší přístup.
¶ 7. Procesní aktivita není automaticky „vaše vina".
Za zmínku stojí i rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2630/2025 ze dne 3. 3. 2026, tentokrát ve věci zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení. Nejvyšší soud tam připomněl, že běžné procesní úkony účastníka nelze bez dalšího přičítat k jeho tíži jako „podíl na průtazích", nejde-li o šikanózní nebo zjevně zneužívající postup. Souvislost s promlčením jako tichým zabijákem nároků je tady nepřímá, ale důležitá: čím déle řízení trvá, tím víc narůstá riziko, že paralelní hmotněprávní lhůty začnou hrát proti vám.
¶ Přehled: sedm procesních zbraní v tabulce
| Zbraň | Kdy ji použít | Klíčové rozhodnutí |
|---|---|---|
| Námitka překvapivého rozhodnutí | Soud založí rozhodnutí na právním názoru, který v řízení neležel na stole — i u nákladů. | 30 Cdo 2630/2025; II. ÚS 297/26 |
| Námitka porušení poučovací povinnosti | Prohra pro „málo tvrdili/dokazovali", aniž soud poučil podle § 118a o. s. ř. | 28 Cdo 2748/2025; 28 Cdo 86/2026 |
| Nesouhlas se zpětvzetím žaloby | Žalovaný potřebuje meritorní výsledek; žalobce couvá před nepříznivým rozhodnutím. | 33 Cdo 1588/2025 |
| § 150 o. s. ř. + správná kvalifikace nákladů | Plná náhrada by byla nepřiměřeně tvrdá; záměna nákladů státu a ustanoveného zástupce. | 25 Cdo 1603/2025; III. ÚS 3062/25 |
| Napadení odůvodnění odvolacího soudu | Odvolací soud jen „odkáže" na podání protistrany — i v bagatelní věci s přesahem. | III. ÚS 232/25 |
| Důkaz negativní skutečnosti | Protistrana je blíž důkazům; „to se nedá prokázat" neobstojí. | 21 Cdo 1993/2024 |
| Obrana proti přičítání „průtahů" | Běžné procesní úkony nesmí být bez dalšího interpretovány jako zdržování. | 30 Cdo 2630/2025 |
Stojíte na začátku sporu, nebo už v něm jste a potřebujete druhý pár očí? V naší specializaci na soudní spory právě tyhle procesní nuance řešíme denně. Napište nám — úvodní konzultace je nezávazná a zpravidla se ukáže, jestli má smysl do řízení jít, nebo ho vést jinak.
¶ Závěr: civilní spor není pasivní sport
Co si z posledních dvou let odnést? Že v civilním sporu můžete chtít a dělat víc, než se tradičně učí v přehledových poučkách:
Největší praktická lekce je vlastně jednoduchá: dobrý civilní spor se dnes nevede jen přes hmotné právo, ale velmi často přes procesní hygienu soudu. Kdo ji hlídá, má náskok.
¶ Použitá judikatura
Texty citovaných rozhodnutí si lze dohledat v databázích NALUS (Ústavní soud) a na webu Nejvyššího soudu.
- Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 297/26 ze dne 18. 3. 2026
- Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2630/2025 ze dne 3. 3. 2026
- Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2748/2025 ze dne 17. 3. 2026
- Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 86/2026 ze dne 18. 3. 2026
- Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1588/2025 ze dne 26. 3. 2026
- Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1603/2025 ze dne 17. 3. 2026
- Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3062/25 ze dne 2. 4. 2026
- Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 232/25 ze dne 30. 4. 2025
- Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1993/2024 ze dne 10. 12. 2024
¶ Související čtení
Procesní zbraně z tohoto textu fungují tím líp, čím lépe rozumíte tomu, kdo a jak o vašem sporu skutečně rozhoduje — soudce ovlivněný decision fatigue a anchoringem, klient se skrytými zájmy, protistrana, kterou si automaticky démonizujete. Tomu jsem věnoval samostatný popularizačně-vědecký text Psychologie zúčastněných: jak rozhoduje soudce. Vědecké pozadí samotného vyjednávání (Kahneman, Cialdini, Voss, BATNA) je v Paragrafy jsou jen základ: psychologie a taktika v právním sporu. A o tom, že volba samotných procesních zbraní úzce závisí na tom, jakou hru vlastně hrajete — šachy (kompletní informace), poker (signalizace, věrohodnost), nebo Monopoly (vyčerpání zdrojů) — píšu v textu Šachy, poker, Monopoly — a Člověče, nezlob se.
¶ Časté otázky
Může žalovaný nesouhlasit se zpětvzetím žaloby?
Ano, pokud má vážné důvody, a soud se s nimi musí vypořádat (33 Cdo 1588/2025). Jde například o pokročilé stadium řízení, významný podíl žalovaného na objasnění věci, význam meritorního rozhodnutí pro budoucí postavení stran nebo snahu žalobce utéct před nepříznivým výsledkem.
Může odvolací soud rozhodnout podle jiného právního názoru, aniž mi dá prostor doplnit tvrzení a důkazy?
Neměl by. Pokud z odlišného právního názoru odvolacího soudu plyne potřeba doplnit skutková tvrzení nebo důkazy, spojil to Nejvyšší soud se zrušením rozhodnutí podle § 219a o. s. ř. (28 Cdo 2748/2025).
Jsou odměna a hotové výdaje ustanoveného advokáta náklady státu?
Ne. Podle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 3062/25 nejde o náklady státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř.; opačný závěr je kvalifikovanou vadou výkladu a zásahem do práva na soudní ochranu.
Smí odvolací soud místo odůvodnění jen odkázat na vyjádření protistrany?
Ne. V nálezu III. ÚS 232/25 Ústavní soud zasáhl, protože odvolací soud své závěry řádně neodůvodnil a spokojil se s odkazem na vyjádření vedlejší účastnice, a to i v bagatelním sporu s širším přesahem.
Může mi soud běžné procesní úkony přičíst jako podíl na průtazích řízení?
Bez dalšího ne. Podle rozsudku Nejvyššího soudu 30 Cdo 2630/2025 lze účastníkovi přičíst k tíži jen šikanózní nebo zjevně zneužívající postup, ne běžné procesní úkony.
Co je překvapivé rozhodnutí v civilním řízení?
Rozhodnutí, které nebylo možné předvídat ze zjištěného skutkového stavu, z postupu soudu a z dosavadních tvrzení účastníků (30 Cdo 2630/2025). Pokud odvolací soud založí rozhodnutí na právním názoru, který v řízení předtím nezazněl, je na místě namítat překvapivost.