Průvodce · Pracovní právo a personalistika

Nemoc: náhrada mzdy za prvních 14 dnů

Prvních čtrnáct kalendářních dnů pracovní neschopnosti platí zaměstnanci zaměstnavatel, od patnáctého dne nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení. Náhrada není 60 % mzdy, ale 60 % průměrného výdělku sníženého redukčními hranicemi.

Odborný garant Mgr. Jan Vytřísal, advokát, partnerStav k Zkontrolováno garantem

Odpověď

Po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy za dny, které by byly pracovními dny, a za svátky, za které by jinak náležela náhrada. Činí 60 % průměrného hodinového výdělku, který se nejdřív sníží pomocí redukčních hranic; v roce 2026 se z výdělku do 285,78 Kč za hodinu počítá 90 %, z části do 428,58 Kč 60 %, z části do 856,98 Kč 30 % a ze zbytku nic. Karenční doba neexistuje, náhrada náleží od prvního dne. Od 15. dne vyplácí nemocenské ČSSZ. Zaměstnanci na DPP a DPČ mají náhradu jen tehdy, jsou-li z dohody nemocensky pojištěni.

Stručně

  • Za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti nebo karantény platí náhradu mzdy zaměstnavatel, od 15. dne nemocenské ČSSZ.
  • Náhrada náleží za pracovní dny a za svátky, za které by jinak náležela náhrada mzdy; karenční doba neexistuje.
  • Činí 60 % průměrného hodinového výdělku sníženého redukčními hranicemi, v roce 2026 285,78, 428,58 a 856,98 Kč za hodinu.
  • Smlouva nebo vnitřní předpis mohou náhradu zvýšit nejvýš na průměrný výdělek.
  • U DPP a DPČ náleží náhrada jen při účasti na nemocenském pojištění.
  • Zaměstnavatel smí v prvních 14 dnech kontrolovat dodržování režimu a při porušení náhradu snížit nebo neposkytnout.
Na této stránce

Kalkulačka

Zadejte průměrný hodinový výdělek, délku směny a začátek a konec pracovní neschopnosti. Kalkulačka sníží výdělek podle redukčních hranic pro rok 2026, určí dny, za které náhrada náleží, a spočítá ji. Výsledek je zákonné minimum.

Kalkulačka

Náhrada mzdy při nemoci

Prvních 14 dnů platí zaměstnavatel

Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v prvních 14 kalendářních dnech náhrada mzdy, pokud splňuje podmínky nároku na nemocenské § 192 odst. 1. Náhrada náleží jen za dny, které jsou pro něj pracovními dny, a za svátky, za které by jinak dostal náhradu mzdy. Vznikla-li neschopnost v den, kdy už měl směnu odpracovanou, začíná 14 dnů až následujícím dnem.

Od 15. kalendářního dne začíná podpůrčí doba nemocenského z nemocenského pojištění, které vyplácí orgán sociálního zabezpečení § 26 odst. 1. Nemocenské činí 60 % denního vyměřovacího základu do 30. dne, 66 % od 31. do 60. dne a 72 % od 61. dne § 29 odst. 1.

Kolik náhrada činí

Náhrada činí 60 % průměrného výdělku. Průměrný hodinový výdělek se ale nejdřív sníží stejným způsobem, jakým se u nemocenského upravuje denní vyměřovací základ: redukční hranice se vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře nahoru § 192 odst. 2. Do první hranice se počítá 90 %, mezi první a druhou 60 %, mezi druhou a třetí 30 % a nad třetí hranicí nic § 21 odst. 1 písm. a).

Pásmo průměrného hodinového výdělku (2026) Započte se
do 285,78 Kč 90 %
od 285,78 do 428,58 Kč 60 %
od 428,58 do 856,98 Kč 30 %
nad 856,98 Kč nic

Hodinové hranice vycházejí z denních redukčních hranic pro rok 2026, které činí 1 633 Kč, 2 449 Kč a 4 897 Kč sdělení MPSV č. 397/2025 Sb.

Na příkladu: při průměrném výdělku 300 Kč za hodinu se započte 90 % z 285,78 Kč, tedy 257,20 Kč, a 60 % ze zbývajících 14,22 Kč, tedy 8,53 Kč. Redukovaný výdělek je 265,73 Kč a náhrada 60 % z něj, zhruba 159,44 Kč za hodinu. Při osmihodinových směnách a deseti pracovních dnech v prvních 14 dnech neschopnosti je to asi 12 755 Kč. Při výdělku 1 000 Kč za hodinu činí náhrada jen asi 283 Kč za hodinu, protože nad třetí hranicí se nepočítá nic.

Smlouva nebo vnitřní předpis mohou náhradu zvýšit, nejvýš však na průměrný výdělek § 192 odst. 3. Náleží-li podle předpisů o nemocenském pojištění nemocenské v poloviční výši, snižuje se o polovinu i náhrada mzdy § 192 odst. 4.

Kontrola režimu

V prvních 14 dnech smí zaměstnavatel kontrolovat, zda se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a dodržuje povolené vycházky. Zjistí-li porušení, musí o kontrole sepsat písemný záznam a jeho stejnopis doručit zaměstnanci, příslušné územní správě sociálního zabezpečení a ošetřujícímu lékaři § 192 odst. 6. Podle závažnosti porušení pak může náhradu snížit nebo neposkytnout; ne však tehdy, když za totéž porušení dal zaměstnanci výpověď § 192 odst. 5.

Dohody o provedení práce a o pracovní činnosti

Zaměstnanec na dohodu má náhradu za stejných podmínek jako zaměstnanec v pracovním poměru § 194. Jednou z podmínek je ale nárok na nemocenské, a ten mají jen ti, kdo jsou z dohody nemocensky pojištěni. U DPP je to v roce 2026 při odměně aspoň 12 000 Kč zúčtované za měsíc u téhož zaměstnavatele § 7a odst. 1sdělení MPSV č. 396/2025 Sb., u DPČ při sjednané odměně aspoň 4 500 Kč měsíčně § 6 odst. 2. Podrobně na stránce DPP a DPČ.

Kdy se do toho nepouštět

Kdy výsledek kalkulačky nestačí.

  • Zaměstnanec porušil režim dočasně práce neschopného. Zaměstnavatel může náhradu snížit nebo neposkytnout podle závažnosti porušení, musí ale kontrolu písemně zaznamenat a záznam doručit zaměstnanci, správě sociálního zabezpečení a lékaři.
  • Podle předpisů o nemocenském pojištění by náleželo jen poloviční nemocenské. V takovém případě se o polovinu snižuje i náhrada mzdy za prvních 14 dnů.
  • Zaměstnavatel se se zaměstnancem dohodl na vyšší náhradě. Smlouva nebo vnitřní předpis mohou náhradu zvýšit, nejvýš však na průměrný výdělek.
  • Zaměstnanec pracuje na dohodu. Náhrada náleží jen tehdy, když dohoda v měsíci vzniku neschopnosti zakládá účast na nemocenském pojištění.

Co udělat teď

  1. Zaměstnanec: oznamte zaměstnavateli pracovní neschopnost hned a řiďte se režimem, který určil lékař.
  2. Zaměstnavatel: zjistěte průměrný hodinový výdělek z předchozího čtvrtletí a sečtěte pracovní dny v prvních 14 kalendářních dnech neschopnosti.
  3. U dohody zkontrolujte, zda v měsíci vzniku neschopnosti zakládala účast na nemocenském pojištění.
  4. Chcete-li jako zaměstnavatel náhradu kvůli porušení režimu snížit, sepište o kontrole záznam a doručte ho všem, komu to zákon ukládá.

Časté otázky

Kolik dostanu za první dny nemoci?

Náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného hodinového výdělku sníženého redukčními hranicemi, za každou hodinu, kterou byste podle rozvrhu jinak odpracovali. Při průměrném výdělku 300 Kč za hodinu je to v roce 2026 zhruba 159 Kč za hodinu.

Platí se první tři dny nemoci?

Ano. Karenční dobu zákoník práce nezná, náhrada mzdy náleží od prvního dne pracovní neschopnosti. Vznikla-li neschopnost v den, kdy jste už odpracovali směnu, počítá se 14 dnů až od následujícího dne.

Kdo platí nemocenské od 15. dne?

Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenské činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu do 30. dne, 66 % od 31. do 60. dne a 72 % od 61. dne.

Mám nárok na náhradu při nemoci, když pracuji na DPP?

Jen tehdy, když vás dohoda nemocensky pojišťuje. V roce 2026 to u DPP znamená odměnu aspoň 12 000 Kč zúčtovanou za měsíc u téhož zaměstnavatele, u DPČ aspoň 4 500 Kč.

Může zaměstnavatel nemocného kontrolovat?

Ano, v prvních 14 dnech smí kontrolovat, zda se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a dodržuje povolené vycházky. Porušení musí písemně zaznamenat a záznam doručit zaměstnanci, správě sociálního zabezpečení a lékaři.

Prameny

Odkazy vedou na úřední znění předpisů a na texty rozhodnutí. Údaje o mzdách a sazbách mají v tabulkách vlastní zdroj a datum ověření.