Průvodce · Pracovní právo a personalistika

Dovolená: nárok v hodinách, krácení a proplacení

Dovolená se počítá v hodinách, ne ve dnech. Kolik jí zaměstnanec má, záleží na tom, kolik týdenních pracovních dob v roce odpracoval, a krátit ji lze jen za neomluvenou absenci.

Odborný garant Mgr. Jan Vytřísal, advokát, partnerStav k Zkontrolováno garantem

Odpověď

Výměra dovolené je nejméně 4 týdny v kalendářním roce, ve veřejné sféře 5 týdnů. Nárok se počítá v hodinách: kdo celý rok odpracoval, má dovolenou v délce své týdenní pracovní doby vynásobené výměrou, tedy při 40 hodinách týdně a 4 týdnech 160 hodin. Kdo odpracoval méně, ale aspoň 4 týdny, má za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu jednu dvaapadesátinu. Nemoc se do odpracované doby započítá nejvýš ve dvacetinásobku týdenní pracovní doby. Krátit dovolenou lze jen za neomluvenou absenci a proplatit ji jen při skončení pracovního poměru. U DPP a DPČ se počítá s týdnem o 20 hodinách.

Stručně

  • Výměra dovolené je nejméně 4 týdny, ve veřejné sféře 5 týdnů a u pedagogů 8 týdnů.
  • Nárok se počítá v hodinách podle odpracovaných týdenních pracovních dob a zaokrouhluje se na celé hodiny nahoru.
  • Poměrná část vzniká po odpracování aspoň 4 týdnů a činí jednu dvaapadesátinu za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu.
  • Nemoc se za odpracovanou dobu počítá nejvýš ve dvacetinásobku týdenní pracovní doby, pracovní úraz celý.
  • Krátit lze jen za neomluvené zameškání práce; kdo pracoval celý rok, musí dostat aspoň 2 týdny.
  • Proplatit nevyčerpanou dovolenou lze jen při skončení pracovního poměru.
Na této stránce

Kalkulačka

Zadejte týdenní pracovní dobu, výměru dovolené a období, kdy pracovní poměr v roce trval, případně hodiny nemoci a neomluvené absence. Kalkulačka spočítá nárok v hodinách a ukáže, z jakých odpracovaných týdnů vychází. Výsledek je zákonné minimum.

Kalkulačka

Kolik mám dovolené

Kolik dovolené patří

Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce § 212 odst. 1. U zaměstnavatelů ve veřejné sféře je to 5 týdnů § 212 odst. 2, u pedagogických a akademických pracovníků 8 týdnů § 212 odst. 3.

Kdo u téhož zaměstnavatele odpracoval celý rok, tedy 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, má dovolenou v délce této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou § 213 odst. 1. Při kratším úvazku se počítá z kratší týdenní pracovní doby § 213 odst. 2.

Týdenní pracovní doba Výměra Dovolená za celý rok
40 hodin 4 týdny 160 hodin
40 hodin 5 týdnů 200 hodin
30 hodin 4 týdny 120 hodin
20 hodin 4 týdny 80 hodin

Poměrná část

Kdo celý rok neodpracoval, ale odpracoval aspoň 4 týdny, má poměrnou část § 213 odst. 3. Ta činí za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu jednu dvaapadesátinu roční dovolené § 213 odst. 4. Výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru § 216 odst. 5.

Na příkladu: zaměstnanec s 40 hodinami týdně nastoupil 1. 4. 2026. Do konce roku odpracuje 197 pracovních dnů po 8 hodinách, tedy 1 576 hodin, což je 39 celých týdenních pracovních dob. Dovolená činí 39 × 160 / 52 = 120 hodin. Kdo naopak skončí 31. 5. 2026, odpracuje 21 týdenních pracovních dob a má 64,62, po zaokrouhlení 65 hodin.

Za výkon práce se přitom považuje i doba dovolené, náhradního volna, svátku, za který přísluší náhrada mzdy, a většiny překážek v práci § 348 odst. 1.

Nemoc a jiné překážky

Pracovní neschopnost, karanténa, rodičovská dovolená po skončení doby mateřské a některé osobní překážky se pro dovolenou počítají jako odpracovaná doba jen do dvacetinásobku týdenní pracovní doby § 216 odst. 2. Pracovní úraz a nemoc z povolání se započtou celé. Podmínkou je, že zaměstnanec mimo tyto překážky odpracoval v roce aspoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby § 216 odst. 3.

Krácení za neomluvenou absenci

Zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; kratší absence se sčítají § 223 odst. 1. Krátí se jen dovolená za rok, ve kterém absence vznikla § 223 odst. 2. Kdo byl zaměstnán celý rok, musí i po krácení dostat aspoň 2 týdny dovolené § 223 odst. 3. Při 40 hodinách týdně tedy nejméně 80 hodin, i kdyby neomluvená absence byla delší.

Neomluvená absence navíc není výkonem práce § 348 odst. 1. Neodpracované hodiny proto chybí i v počtu odpracovaných týdnů: kdo celý rok pracoval na 40 hodin týdně a 16 hodin neomluveně zameškal, má 51 odpracovaných týdnů, nárok 157 hodin a po krácení 141 hodin. Krácení přitom není povinné.

Zda jde o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací § 348 odst. 3.

Čerpání a převod do dalšího roku

Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v roce, kdy na ni vznikl nárok § 218 odst. 1. Na písemnou žádost zaměstnance lze část nad 4 týdny převést do následujícího roku § 218 odst. 2. Nevyčerpanou dovolenou musí zaměstnavatel určit nejpozději do konce následujícího roku § 218 odst. 3.

Neurčí-li zaměstnavatel čerpání do 30. června následujícího roku, může ho určit zaměstnanec sám. Musí to zaměstnavateli písemně oznámit aspoň 14 dnů předem, nedohodnou-li se jinak § 218 odst. 4. Brání-li čerpání pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská dovolená, určí zaměstnavatel dovolenou po jejich skončení § 218 odst. 5.

Náhrada mzdy a proplacení

Za dobu dovolené přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku § 222 odst. 1. Jak se průměrný výdělek zjistí, popisuje stránka Mzda a příplatky.

Nevyčerpanou dovolenou lze proplatit jen při skončení pracovního poměru § 222 odst. 2. Dodatkovou dovolenou proplatit nelze vůbec § 222 odst. 5. Vyčerpal-li zaměstnanec víc dovolené, než na kolik mu vzniklo právo, musí náhradu za ni vrátit § 222 odst. 4.

Dovolená z dohod

Dovolená náleží i zaměstnancům na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Pro její výpočet se u nich počítá s týdenní pracovní dobou 20 hodin § 77 odst. 8. Poměrná část tak vzniká po 80 odpracovaných hodinách v roce a za 300 hodin na DPP vychází 15 × 20 × 4 / 52 = 23,08, po zaokrouhlení 24 hodin dovolené. Podrobnosti o dohodách jsou na stránce DPP a DPČ.

Kdy se do toho nepouštět

Kdy výsledek kalkulačky nestačí.

  • Pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně nebo se používá konto pracovní doby. Nárok závisí na hodinách odpracovaných podle rozvrhu směn. Zadejte je ručně z evidence pracovní doby, ne odhadem podle kalendáře.
  • Během roku se měnil úvazek. Dovolená se počítá zvlášť za každé období s jinou týdenní pracovní dobou a výsledky se sečtou.
  • Zaměstnanec má nárok na dodatkovou dovolenou. Tu kalkulačka nepočítá; dodatková dovolená se navíc nesmí proplatit a čerpá se přednostně.
  • Kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis dávají víc než 4 týdny. Zadejte výměru podle nich. Zákonná výměra je jen minimum.
  • Spor se týká neomluvené absence. Zda jde o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací. Na tom pak závisí i krácení dovolené.

Co udělat teď

  1. Zjistěte si výměru dovolené ve smlouvě, kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu. Zákonné 4 týdny jsou minimum.
  2. Sečtěte odpracované hodiny, nemoc a neomluvenou absenci za rok z evidence pracovní doby.
  3. Spočítejte nárok kalkulačkou a porovnejte ho s tím, co uvádí výplatní páska.
  4. Končí-li pracovní poměr, požádejte o proplacení nevyčerpané dovolené, nebo se se zaměstnavatelem dohodněte na jejím vyčerpání před skončením.

Časté otázky

Kolik dovolené mám při plném úvazku?

Při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a zákonné výměře 4 týdnů je to 160 hodin za celý odpracovaný rok. Kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis mohou výměru prodloužit.

Kolik dovolené mám, když jsem nastoupil během roku?

Za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu jednu dvaapadesátinu roční dovolené, pokud jste v roce odpracovali aspoň 4 týdny. Při nástupu 1. 4. 2026 a 40 hodinách týdně je to 39 týdnů, tedy 120 hodin.

Krátí se dovolená za nemoc?

Ne. Krátit lze jen za neomluvené zameškání práce. Nemoc se však za odpracovanou dobu počítá jen do dvacetinásobku týdenní pracovní doby, takže při dlouhé nemoci nárok vychází menší. Pracovní úraz a nemoc z povolání se započtou celé.

Může mi zaměstnavatel dovolenou proplatit, když ji nestihnu vyčerpat?

Jen při skončení pracovního poměru. Jinak ji musí určit k čerpání nejpozději do konce následujícího roku. Neurčí-li ji do 30. června následujícího roku, můžete si čerpání určit sami, s písemným oznámením aspoň 14 dnů předem.

Mám dovolenou i z dohody o provedení práce?

Ano. Pro dovolenou se u dohody počítá s týdenní pracovní dobou 20 hodin. Při 300 odpracovaných hodinách za rok vychází 24 hodin dovolené.

Prameny

Odkazy vedou na úřední znění předpisů a na texty rozhodnutí. Údaje o mzdách a sazbách mají v tabulkách vlastní zdroj a datum ověření.