Právní slovník · Pracovní právo

Výpovědní doba

Výpovědní doba je období mezi doručením výpovědi a skončením pracovního poměru. Činí nejméně dva měsíce, u některých výpovědí zaměstnavatele jeden měsíc, a začíná běžet už dnem doručení výpovědi druhé straně.

Autor a odborný garant Mgr. Jan Vytřísal, advokát, partnerStav k Zkontrolováno garantem

Také: výpovědní lhůta, běh výpovědní doby, prodloužení výpovědní doby

Co to znamená

Byla-li dána výpověď, pracovní poměr neskončí hned, ale až uplynutím výpovědní doby § 51. Po tu dobu trvají práva a povinnosti z pracovního poměru: zaměstnanec pracuje a zaměstnavatel mu platí mzdu. Výpovědní doba činí zásadně nejméně dva měsíce, ať výpověď dal zaměstnavatel, nebo zaměstnanec.

Kdy začíná a končí

Výpovědní doba začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, a končí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje; není-li takový den v posledním měsíci, končí posledním dnem měsíce § 51. Toto pravidlo zavedla novela zákoníku práce č. 120/2025 Sb. s účinností od 1. 6. 2025. Do 31. 5. 2025 začínala výpovědní doba prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končila uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Podle přechodného ustanovení novely se tímto dřívějším pravidlem řídí délka, začátek i konec výpovědní doby u výpovědí doručených před 1. 6. 2025.

Kratší a delší výpovědní doba

Jednoměsíční výpovědní doba platí u výpovědi dané zaměstnavatelem proto, že zaměstnanec nesplňuje předpoklady nebo požadavky pro výkon práce, porušil povinnosti nebo zvlášť hrubě porušil režim dočasně práce neschopného § 52. Zvláštní úprava platí při přechodu zaměstnavatele § 51a. Písemnou dohodou lze výpovědní dobu prodloužit nebo změnit její běh. Délka i běh musí být sjednány stejně pro zaměstnavatele i zaměstnance; to neplatí jen pro výpovědi z důvodů, u nichž zákon připouští jednoměsíční výpovědní dobu. Zkrátit výpovědní dobu pod zákonné minimum nelze.

Výpovědní doba se může prodloužit i ze zákona. Dal-li zaměstnavatel výpověď před počátkem ochranné doby, například před pracovní neschopností, a výpovědní doba by uplynula v ochranné době, ochranná doba se do ní nezapočítává a pracovní poměr skončí až uplynutím zbývající části, ledaže zaměstnanec sdělí, že na prodloužení netrvá § 53.

Čím se liší od jiných lhůt

Výpovědní doba se týká jen výpovědi. Dohoda o rozvázání pracovního poměru končí sjednaným dnem, okamžité zrušení a zrušení ve zkušební době působí bez výpovědní doby. Od výpovědní doby je třeba odlišit i lhůty, v nichž lze výpověď dát, a dvouměsíční lhůtu k žalobě na neplatnost rozvázání, která běží ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit § 72.

Co říká zákon

Znění § 51 zákoníku práce

(1) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, a končí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje; není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce. (2) Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou výpovědi dané a) zaměstnanci z důvodu uvedeného v § 52 písm. f) až h), kde činí výpovědní doba nejméně 1 měsíc,

Klíčové ustanovení, znění účinné od 29. 8. 2026. § 51

Znění § 53 zákoníku práce

(2) Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává;

Klíčové ustanovení, znění účinné od 29. 8. 2026. § 53

Související ustanovení: § 50, § 51a, § 52, § 72.

Příklad

Zaměstnanec doručí zaměstnavateli výpověď 14. 4. 2026. Dvouměsíční výpovědní doba začíná běžet týž den a končí 14. 6. 2026; tímto dnem pracovní poměr skončí. Byla-li by výpověď doručena 31. 12. 2025, výpovědní doba by skončila 28. 2. 2026, protože únor 31. den nemá.

Související pojmy

Souvisí: výpověď z pracovního poměru, ochranná doba, dohoda o rozvázání pracovního poměru, okamžité zrušení pracovního poměru, odstupné

Kde pokračovat

Prameny

Odkazy vedou na úřední znění předpisů a na texty rozhodnutí. Údaje o mzdách a sazbách mají v tabulkách vlastní zdroj a datum ověření.