Také: odstupné při nadbytečnosti, zákonné odstupné, vyšší odstupné
Co to znamená
Nárok na odstupné vzniká, když pracovní poměr končí výpovědí zaměstnavatele nebo dohodou z organizačních důvodů: ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, přemísťuje-li se, nebo stal-li se zaměstnanec nadbytečným § 67§ 52. Odstupné nenáleží při výpovědi dané zaměstnancem, při okamžitém zrušení ani při dohodě bez organizačního důvodu.
Výše
Zákonné minimum závisí na délce pracovního poměru u zaměstnavatele: jeden průměrný měsíční výdělek při trvání kratším než rok, dva výdělky při trvání od jednoho do dvou let a tři výdělky při trvání aspoň dva roky § 67. Do délky se započítá i předchozí pracovní poměr u téhož zaměstnavatele, pokud mezera mezi nimi nepřesáhla šest měsíců. Při výpovědi z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice náleží nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku. Zaměstnavatel může dát i vyšší odstupné, zákon stanoví jen spodní hranici.
Pro odstupné se používá průměrný měsíční výdělek, tedy průměrný hrubý výdělek přepočtený na měsíc podle pravidel zákoníku práce.
Výplata a vrácení
Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se strany písemně nedohodnou na výplatě v den skončení nebo později § 67. Vrátí-li se zaměstnanec k témuž zaměstnavateli do pracovního poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti dřív, než uplyne doba odpovídající počtu vyplacených výdělků, musí odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit § 68.
Odstupné se plete s náhradou mzdy za výpovědní dobu. Výpovědní doba běží bez ohledu na odstupné a zaměstnanec za ni dostává mzdu; odstupné se vyplácí navíc, až po skončení pracovního poměru. Skončí-li pracovní poměr z organizačního důvodu dohodou dříve, než by uplynula výpovědní doba, nárok na odstupné trvá.
Co říká zákon
Znění § 67 zákoníku práce
(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
Klíčové ustanovení, znění účinné od 29. 8. 2026. § 67
Znění § 68 zákoníku práce
(1) Bude-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru konat práci u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část.
Klíčové ustanovení, znění účinné od 29. 8. 2026. § 68
Příklad
Zaměstnankyně pracovala u firmy tři roky, její průměrný měsíční výdělek činí 42 000 Kč. Firma ruší její pozici a pracovní poměr skončí dohodou pro nadbytečnost. Náleží jí odstupné nejméně 126 000 Kč, splatné v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru. Nastoupí-li k téže firmě znovu po jednom měsíci, vrátí poměrnou část odstupného za zbývající dva měsíce.
Související pojmy
Souvisí: výpověď z pracovního poměru, dohoda o rozvázání pracovního poměru, průměrný výdělek, výpovědní doba
Kde pokračovat
- Konec pracovního poměru kalkulačka
- Podpora v nezaměstnanosti kalkulačka