Fotka a video bez svolení: kdy souhlas stačí a kdy už ne

¶ Kdy je k fotce potřeba svolení?

Zachytit podobu člověka tak, aby podle zobrazení šlo určit jeho totožnost, lze jen s jeho svolením § 84. Stejně tak lze jen se svolením podobu rozšiřovat § 85. Jde o dvě samostatná práva. Souhlas s fotkou ještě neznamená souhlas s jejím zveřejněním.

Podobou se nemyslí jen obličej. Nejvyšší soud ji vymezuje jako vše, jak se člověk vzhledově projevuje navenek. Nutnou podmínkou ochrany je, že je zobrazený identifikovatelný. Totožnost přitom nemusí vyplývat přímo ze snímku, stačí jméno nebo jiné souvislosti, za kterých byl snímek použit 25 Cdo 801/2020.

Na tom stál spor muže, kterého televize natočila skrytou kamerou při pokusu, zda hosté restaurace vrátí stokorunu navíc. V reportáži měl obličej rozostřený. V upoutávkách během pořadu se ale záběr dvakrát objevil bez rozostření a v navazujícím rozhovoru s reportérem byl vidět celý. Totožnost tím byla zjistitelná 25 Cdo 801/2020.

¶ Co kryje souhlas?

Svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že se bude šířit, platí, že svoluje i k jejímu rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak to mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat § 85. Rozhovor pro televizi se zpravidla dává s vědomím, že se odvysílá.

Nejvyšší soud k tomu stanovil tři kritéria 25 Cdo 801/2020:

• Měřítkem je průměrně rozumný člověk. Rozhoduje, co by on za daných okolností předpokládal, ne co si myslí ten, kdo natáčel.
• Okolnosti se posuzují k okamžiku souhlasu. Co dotyčný věděl, když svolil, ne co se dozvěděl později.
• Domněnka souhlasu se vykládá spíše úzce. Je to výjimka, ne pravidlo.

Ani souhlas ale nepokryje všechno. Domněnka souhlasu sahá jen k šíření obvyklým způsobem, s jakým mohl zobrazený rozumně počítat § 85. Přiměřené je podle Nejvyššího soudu jen takové použití, které je formou, rozsahem a obsahem odůvodněno účelem, ke kterému dal člověk svolení 25 Cdo 801/2020.

Ve sporu o stokorunu muž souhlasil jen s rozhovorem. Se záběry ze skryté kamery souhlasit nemohl, protože o nich nevěděl. Rozhovor pak televize zařadila do reportáže, která ho podle zjištění soudů vykreslila jako nepoctivého zákazníka, přestože si peníze mohl vzít jen omylem. Nejvyšší soud potvrdil, že šíření jeho podoby nebylo přiměřené a že reportáž zasáhla i do jeho cti. Odvolací soud mu přiznal omluvu a 100 000 Kč. Nejvyšší soud dovolání televize zamítl a výši částky věcně nepřezkoumával, protože ji televize v dovolání konkrétně nenapadla 25 Cdo 801/2020.

¶ Kdy svolení není třeba?

Zákon zná výjimky, kdy lze podobiznu nebo záznam pořídit či použít bez svolení:

• k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob § 88, typicky záznam jako důkaz ve sporu,
• k úřednímu účelu na základě zákona § 88,
• když někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu § 88,
• přiměřeným způsobem pro vědu, umění a zpravodajství § 89.

Žádná z výjimek ale neplatí bezvýhradně. Zákonný důvod nesmí být využit nepřiměřeně a v rozporu s oprávněnými zájmy člověka § 90. I samo o sobě přípustné použití se může změnit v závažný zásah kvůli souvislostem, do kterých bylo zasazeno, nebo kvůli komentáři, který k němu někdo připojil 25 Cdo 801/2020.

Kdy je oprávněná nahrávka hovoru, podrobně rozebírá článek Tajná nahrávka u soudu: kdy obstojí a kdy uškodí.

¶ Odpovídá i ten, kdo fotku jen sdílí?

Může odpovídat. Na sociálních sítích se o odpovědnosti nejčastěji mýlí ten, kdo obrázek nevytvořil, jen ho poslal dál. Sdílení je ale rozšiřováním podoby a k němu je potřeba svolení zobrazeného § 85.

Nejvyšší soud v prosinci 2025 odmítl dovolání politika, který opakovaně sdílel meme s profesní fotografií advokáta, doplněnou logem politického uskupení a vymyšleným výrokem 25 Cdo 3417/2024. Z odůvodnění plynou tři kritéria:

• Profilová fotka není souhlas pro všechny. Z toho, že advokát umístil fotografii na svůj profesní profil, nelze rozumně dovodit, že svolil k jejímu šíření jakýmkoli způsobem, bez souvislosti s jeho prací a jako součást předvolební grafiky.
• Cizí původ zásah neomlouvá. Tím, že fotografii použil k meme někdo jiný, se neoprávněnost jejího užití nezhojila.
• Rozhoduje dosah. Sdílení překročilo zákonné důvody hlavně proto, že zásah tvůrce rozšířilo k výrazně většímu počtu lidí a podpořilo ho vahou známého politika.

Soudy uložily politikovi zveřejnit na profilu omluvu a ponechat ji tam měsíc. Za první sdílení, za které už dříve poslal peníze na charitu, se omlouvat nemusel; omluva se týkala až dalších sdílení, kdy už věděl, že advokát nesouhlasí. Peněžité zadostiučinění soud prvního stupně zamítl a dovolání se ho netýkalo 25 Cdo 3417/2024.

Důležitá je i otázka důkazu. Za neoprávněné šíření podoby zasažený nemusí prokazovat, jak konkrétně se nemajetková újma projevila. Kdyby se však domáhal ochrany kvůli zásahu do cti a dobré pověsti, musel by újmu tvrdit a prokázat 25 Cdo 3417/2024. Rozbor celého případu nabízí článek „Jen jsem to sdílel.“ Co řekl Nejvyšší soud o meme s cizí fotkou.

¶ Kdo svoluje k fotkám dětí?

Za malé dítě svolují rodiče. Právo na podobu má i dítě, a to od narození. K právnímu jednání, ke kterému dítě s ohledem na svůj věk není způsobilé, ho zastupují rodiče § 892. Nezletilý přitom může sám jednat jen v rozsahu přiměřeném vyspělosti dětí jeho věku § 31. Svolení s fotkou malého dítěte tedy dávají rodiče, u staršího dítěte záleží i na tom, co je pro jeho věk obvyklé.

Rodič nemůže dítě zastupovat, hrozí-li střet zájmů mezi ním a dítětem; pak soud jmenuje dítěti opatrovníka § 892.

Ve sporu o desítky článků o soukromí rodiny s malými dětmi Nejvyšší soud uvedl, že pro děti je důležitější než peníze zdržovací nárok, tedy zákaz dalšího šíření do budoucna. Dětem přiznal nižší náhradu než rodičům, protože zásah v době, kdy ho kvůli věku nevnímaly, nemohl dosáhnout stejné intenzity 25 Cdo 2422/2019. Podrobněji o výši náhrad je stránka Kolik za zásah do osobnosti.

¶ Lze svolení odvolat?

Kdo svolil k použití podobizny nebo záznamu, může svolení odvolat, i když ho udělil na určitou dobu. Odvolá-li ho však u svolení na dobu určitou bez podstatné změny okolností nebo jiného rozumného důvodu, nahradí škodu, která tím vznikla tomu, komu svolení dal § 87. U modelingu nebo reklamní smlouvy to bývá podstatné.

¶ Co udělat teď

1. Uložte si, kde a kdy se fotka nebo video objevily, včetně komentářů a počtu sdílení.
2. Sepište si, k čemu jste svolili, kdy a za jakých okolností. Ústní souhlas s natáčením je jiná věc než souhlas se zveřejněním v určitém pořadu.
3. Napište tomu, kdo záznam šíří, že se zveřejněním nesouhlasíte. Pokračuje-li i potom, posiluje to váš nárok.
4. U sociální sítě podejte oznámení přes formulář pro nezákonný obsah.
5. Nevyrábějte na oplátku vlastní meme ani veřejné odpovědi. Odvádějí pozornost od toho, co vám provedli.