„Jen jsem to sdílel.“ Co řekl Nejvyšší soud o meme s cizí fotkou

Na sociálních sítích platí nepsané pravidlo, že kdo obrázek jen přepošle, za nic neodpovídá. Autor je přece někdo jiný, obrázek už koluje všude a „je to jen vtip“. V kanceláři vídáme, jak rychle se takové přesvědčení rozpadne, když se ozve člověk, jehož tvář na obrázku je.

Nejvyšší soud v prosinci 2025 odmítl dovolání politika, který meme s fotografií advokáta nevytvořil, jen ho opakovaně sdílel a komentoval. Soudy mu přesto uložily zveřejnit na svém profilu omluvu a nechat ji tam měsíc. Rozhodnutí se týká známých lidí, jeho jádro ale dopadá na každého, kdo něco sdílí, i na každého, kdo se na cizím obrázku najde.

¶ Co se stalo

Během kampaně před sněmovními volbami v roce 2021 koloval na internetu generátor, ve kterém si kdokoli mohl vyrobit obrázek s logem koalice Piráti a Starostové. Advokát, aktivní na Twitteru (dnes X), tam oznámil, že podá trestní oznámení na autora příspěvku, podle něhož mají Piráti „viset“. Jiný uživatel na to zareagoval meme: vzal advokátovu profesní fotografii z jeho facebookového profilu, doplnil ji logem koalice a textem „Když si z nás budete dělat srandu, podáme na vás trestní oznámení“.

Tehdejší europoslanec a místopředseda jiné politické strany meme sdílel se slovy, že tohle advokát opravdu řekl. Advokát se ozval ještě týž večer: nesouhlasí s použitím fotografie ani se spojením se stranou, za kterou nekandiduje, a navrhl jako náhradu 5 000 Kč na charitu. Politik odpověděl, že je rád pošle. O dvanáct dní později ale meme sdílel znovu, a to v několika příspěvcích během 20., 21. a 27. srpna 2021. Příspěvky zmizely až na základě předběžného opatření, které soud vydal 26. srpna 2021.

Okresní soud v Hradci Králové uložil politikovi zveřejnit na svém profilu omluvu a ponechat ji tam měsíc; peněžité zadostiučinění 100 000 Kč zamítl. Krajský soud v Hradci Králové omluvu potvrdil a upřesnil, že se týká sdílení ve třech konkrétních dnech. Za první sdílení z 8. srpna, za které politik poukázal peníze na charitu, se už omlouvat nemusel. Nejvyšší soud dovolání politika usnesením ze dne 10. 12. 2025, sp. zn. 25 Cdo 3417/2024, odmítl.

¶ Co Nejvyšší soud řekl

Nejvyšší soud dovolání odmítl jako nepřípustné: krajský soud podle něj rozhodl v souladu s ustálenou judikaturou. Jde o nepublikované usnesení, ne o rozhodnutí velkého senátu. V odůvodnění přesto výslovně odpověděl na otázky, které si klade každý, kdo sdílí cizí obsah.

Sdílení je šíření. Podle § 85 odst. 1 občanského zákoníku je možné rozšiřovat podobu člověka jen s jeho svolením. Nejvyšší soud souhlasil s krajským soudem, že „sdílení, tedy šíření podoby žalobce na sociální síti bez jeho souhlasu je užitím jeho podoby v rozporu s § 85 o. z.“ (bod 8). Nezáleží na tom, že fotografii zneužil nejdřív někdo jiný: „Umístěním fotografie do meme nebyla neoprávněnost jejího užití zhojena.“

Rozhodl dosah a váha sdílejícího. Zákon zná situace, kdy se souhlas nevyžaduje: když někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu (§ 88 odst. 2), nebo k uměleckému účelu a pro zpravodajství (§ 89). V této věci soudy dovodily, že žádná z výjimek nedopadá. I takové výjimky se ale musí použít přiměřeně a ne v rozporu s oprávněnými zájmy zobrazeného (§ 90). Podle Nejvyššího soudu sdílení překročilo zákonné meze zejména proto, že výrazně rozšířilo zásah, který způsobil tvůrce meme, k mnohem většímu počtu lidí, a politik ho navíc podpořil vahou své osobnosti (bod 8).

Meme není automaticky karikatura. Politik tvrdil, že memy je třeba posuzovat jako karikatury. Soud poznamenal, že na této otázce jeho rozhodnutí nestojí, ale vysvětlil, že meme je jen vnější grafická podoba sdělení. Posuzuje se jeho obsah, forma, intenzita, míra nadsázky, pravdivost a okolnosti, za kterých vznikl a šířil se, a „meme může či nemusí být v konkrétním případě karikaturou“ (bod 8). Krajský soud tady dovodil, že čtenář mohl meme brát vážně: logo koalice tvrdilo, že advokát s ní má něco společného, a text mu vkládal do úst výrok, který neřekl.

Omluva i za sdílení cizího obrázku. Politik namítal, že se má omlouvat za něco, co neudělal, protože fotografii neupravoval. Nejvyšší soud odpověděl, že omluva za „použití“ fotografie v tomto případě znamená právě její sdílení a že znění omluvy vystihuje, že meme vytvořil někdo jiný (bod 11).

¶ Profilová fotka není souhlas pro všechny

Častá obrana zní: fotka byla veřejně na Facebooku, tak ji smí použít kdokoli. Zákon skutečně počítá s tím, že svolení k zobrazení za okolností, z nichž je zřejmé, že se obrázek bude šířit, zahrnuje i jeho šíření obvyklým způsobem, jaký šlo rozumně předpokládat (§ 85 odst. 2). Klíčová jsou ale slova „obvyklým způsobem“.

Nejvyšší soud už dříve rozhodl, že u profilové fotografie na Facebooku nelze bez dalšího dovodit souhlas s jejím uveřejněním mimo tuto síť (rozsudek ze dne 15. 10. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1778/2019). V nynější věci na to navázal: z toho, že advokát dal fotku na svůj profesní profil, nelze rozumně předpokládat, že svolil k jejímu šíření jakýmkoli způsobem a bez souvislosti s jeho prací, natož jako součásti předvolebního plakátu (bod 8).

Svolení lze navíc odvolat, i když bylo dané na určitou dobu (§ 87 odst. 1); odvolání bez podstatné změny okolností nebo jiného rozumného důvodu ale zakládá povinnost nahradit škodu, která tím vznikla (§ 87 odst. 2).

¶ Co musí zasažený prokázat a co může chtít

Člověk, do jehož osobnosti bylo zasaženo, má právo domáhat se, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82 odst. 1). Typicky jde o smazání příspěvku a zákaz dalšího šíření. Odstraněním následku je zpravidla morální satisfakce, tedy omluva, a nestačí-li, i peníze (bod 10 usnesení; § 2951 odst. 2 a § 2956).

Pro praxi je podstatný bod 10 rozhodnutí. Zobrazený, který se brání šíření své podoby, nemusí dokazovat, jak se nemajetková újma konkrétně projevila. Samotné šíření podoby bez souhlasu a mimo zákonné výjimky je zásahem. Jinak je tomu, pokud zasažený tvrdí, že obrázek poškodil jeho čest a dobrou pověst. Pak musí tvrdit a prokázat, jakou újmu utrpěl, a soud posoudí, zda by ji obdobně vnímal i jiný člověk v jeho postavení. Na samotném neoprávněném šíření podoby se proto dobře staví požadavek omluvy. O peníze má smysl žalovat jen tehdy, když zasažený dokáže tvrdit a doložit, jak zásah dopadl: posměch, reakce okolí, dosah, délku trvání.

Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním, a to v penězích jen tehdy, nezajistí-li jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění (§ 2951 odst. 2). V případu s meme soud prvního stupně 100 000 Kč zamítl a k vyšším soudům se tato část už nedostala. Nejvyšší soud v březnu 2026 v jiné věci potvrdil, že ani neoprávněné použití fotografie dítěte na plakátech samo o sobě peníze neodůvodňuje. Šlo o lichotivou fotografii k propagaci veřejně prospěšné akce, bez negativních reakcí okolí a bez celostátního dosahu, a přiměřenou satisfakcí by byla omluva (rozsudek ze dne 10. 3. 2026, sp. zn. 25 Cdo 1488/2024, body 23 až 26). Omluvu ale žalobce nežádal, a protože soud peníze nepřiznal, odešel bez jakéhokoli zadostiučinění. Omluvu proto doporučujeme žádat vždy, i když jde hlavně o peníze.

Požadavek, aby zásah skončil a příspěvek zmizel, se nepromlčuje. Promlčuje se právo na odčinění újmy (§ 612). U peněz soudy dovodily tříletou lhůtu, která běží od chvíle, kdy se zasažený o újmě dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, nejpozději ale deset let od jejího vzniku, při úmyslu patnáct (§ 620 odst. 1, § 629 odst. 1 a § 636; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2422/2019, bod 24). Se stejnou lhůtou doporučujeme počítat i u omluvy a žalovat do tří let.

Když příspěvky dál přibývají, nemusíte čekat na rozsudek: v popsané věci zmizely z internetu díky předběžnému opatření (§ 76 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu). Co obnáší a za co navrhovatel ručí, popisujeme v článku Předběžné opatření: rychlá zbraň, za kterou se ručí.

¶ Co dělat jinak

Pro toho, kdo sdílí, plyne z rozhodnutí jednoduché pravidlo: než sdílíte meme s poznatelným skutečným člověkem, zeptejte se, jestli je zjevné, že jde o nadsázku, nebo jestli mu obrázek vkládá do úst výrok či postoj, který nemá. Takový obrázek bez jeho souhlasu nesdílejte. Že obrázek koluje všude a že ho vytvořil někdo jiný, vás nechrání. Žaloba v popsaném případě směřovala proti tomu, kdo sdílel, ne proti tvůrci meme. U veřejně činných lidí jsou meze přijatelné kritiky širší. Ani to ale nekryje nepravdivé skutkové tvrzení, které se tváří jako skutečný postoj zobrazeného.

Pro toho, kdo se na obrázku najde, je nejdůležitější první den. Uložte si snímky příspěvků s adresou a časem, ať je máte, až zmizí. Napište autorovi i tomu, kdo obrázek šíří, že se šířením své podoby nesouhlasíte a žádáte odstranění. Od té chvíle nemůže nikdo tvrdit, že o nesouhlasu nevěděl, a každé další sdílení stojí na horších základech. Jak snímky pořídit, aby u soudu obstály, a jak příspěvek nahlásit platformě, popisujeme v článku Někdo o vás lže na internetu: co udělat jako první.

¶ Přehled

¶ Závěr

Rozhodnutí nezakazuje memy ani satiru. Říká, že obrázek se skutečným člověkem nese jeho podobu a sdílení je jejím dalším šířením. Bez souhlasu obstojí jen tehdy, vejde-li se do zákonné výjimky a je-li přiměřené. Na tom nic nemění, kdo obrázek upravil. Sdílející přebírá díl odpovědnosti, a čím větší má dosah a váhu, tím větší díl.

V kanceláři vídáme, že se většina takových sporů dá ukončit hned: smazáním, krátkou omluvou, případně drobnou náhradou. Vyhrocují se ty, ve kterých někdo na námitku odpoví tím, že obrázek sdílí znovu.

¶ Prameny

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 82, § 85, § 87, § 88, § 89, § 90, § 612, § 619, § 620, § 629, § 636, § 2951 odst. 2 a § 2956 (znění k 6. 11. 2026).
• Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 76 odst. 1 písm. e) (znění k 6. 11. 2026).
• Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2025, sp. zn. 25 Cdo 3417/2024.
• Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1778/2019.
• Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2026, sp. zn. 25 Cdo 1488/2024.
• Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2422/2019.