Většina českých společností s ručením omezeným má společenskou smlouvu z notářské šablony. Při založení je to pochopitelné: je to rychlé, levné a zákonné minimum to splní. Potíže přijdou, až se firmě začne dařit, až se společníci přestanou shodovat nebo až jeden z nich odejde.
Pak zjistíte, že smlouva, kterou jste podepsali před pěti lety, na vaši současnou situaci nepamatuje a že náprava bude drahá a pomalá.
V praxi narážíme na pět míst, kde standardní šablony selhávají nejčastěji.
¶ 1. Převod podílu: souhlas valné hromady může zablokovat odchod menšinového společníka
Podle zákona o obchodních korporacích může společník převést podíl na jiného společníka bez dalšího; na osobu, která společníkem není, jen se souhlasem valné hromady, pokud společenská smlouva neurčí jinak (§ 207 a 208). Společenská smlouva může převod podmínit, omezit nebo vyloučit.
Šablona obvykle říká: „K převodu podílu na třetí osobu je třeba souhlasu valné hromady.“ Zní to rozumně. Co to ale znamená v praxi?
Jste-li minoritní společník a chcete svůj podíl prodat, může vám majoritní společník převod na valné hromadě zablokovat. Ostatní společníci váš podíl koupit nemusejí, a pak vám zbývá jen soud: můžete navrhnout zrušení své účasti ve společnosti, nelze-li po vás spravedlivě požadovat, abyste v ní setrval (§ 205 zákona o obchodních korporacích). Takové řízení ale trvá dlouho a jeho výsledek je nejistý.
Co by měla společenská smlouva obsahovat: práva drag-along nebo tag-along, jasně vymezené předkupní právo s cenou, kterou určí nezávislý znalec, nebo aspoň lhůtu, po jejímž uplynutí lze podíl převést i bez souhlasu.
¶ 2. Rozdělení zisku: kdo rozhoduje a jakou většinou
Šablona obvykle jen odkáže na zákon, podle něhož o rozdělení zisku rozhoduje valná hromada prostou většinou. To funguje, dokud jsou oba společníci zajedno.
Představte si ale, že společnost vydělává, jeden společník chce podíl na zisku vyplatit a druhý ho chce reinvestovat. Při hlasování 50:50 se nerozhodne nic. Zisk zůstane ve společnosti a nikdo neurčí, k čemu poslouží.
Ještě horší je, když majoritní společník výplatu zisku minoritnímu soustavně blokuje. Minoritní společník nese část rizika a vložil do firmy kapitál, ale nedostává nic.
Co by měla společenská smlouva obsahovat: pravidla pro minimální výplatu zisku (například povinnost rozdělit alespoň 50 % čistého zisku, pokud společnost nemá oprávněný důvod k reinvestici), kvalifikovanou většinu pro rozhodnutí zisk zadržet, nebo právo minoritního společníka za určitých podmínek výplatu požadovat. Každá taková výplata ale musí projít zákonným testem podle § 40 zákona o obchodních korporacích: zisk nelze rozdělit, pokud by vlastní kapitál klesl pod stanovenou hranici nebo by si tím společnost přivodila úpadek.
¶ 3. Jednatel, nebo valná hromada: kdo má skutečnou moc
Šablona běžně svěřuje jednateli obchodní vedení a valné hromadě strategická rozhodnutí. Hranice mezi obojím je ovšem v praxi neostrá.
Může jednatel sám uzavřít smlouvu za 5 milionů korun? A za 50 milionů? Může si vzít úvěr, prodat nemovitost nebo přijmout manažera s vyšším platem, než má sám?
Pokud společenská smlouva jednateli limity nestanoví, má v obchodním vedení v zásadě volnou ruku. Valná hromada může schvalovat obecné zásady, pokyny týkající se obchodního vedení mu ale dávat nesmí, ledaže o ně jednatel sám požádá (§ 195 odst. 2 a § 51 odst. 2 zákona o obchodních korporacích).
Co by měla společenská smlouva obsahovat: finanční limity, do kterých jednatel rozhoduje bez souhlasu valné hromady, výčet rozhodnutí, k nimž potřebuje předchozí souhlas společníků (nabytí a zcizení nemovitostí, úvěry nad určitou částku, vstup do joint venture), a pravidla pro jmenování a odvolání jednatele včetně pojistek pro minoritní společníky.
Počítejte ale s tím, že tyto limity platí jen dovnitř společnosti. Vůči obchodnímu partnerovi jsou neúčinné, i když byly zveřejněny (§ 47 zákona o obchodních korporacích). Smlouvou uzavřenou nad limit jednatel společnost zaváže a za škodu, kterou tím způsobí, pak odpovídá sám.
¶ 4. Smrt nebo odchod společníka: co se stane s podílem
O téhle oblasti nikdo nechce přemýšlet, a proto ji šablony řeší jen minimálně.
Zemře-li společník, jeho podíl přechází na dědice. Společenská smlouva může přechod podílu na dědice zakázat nebo omezit, například ho podmínit souhlasem ostatních společníků. Pokud to neudělá, může se vaším obchodním partnerem stát někdo, koho jste nikdy neviděli a kdo o fungování firmy nic neví.
Podobně je tomu při rozvodu společníka. Podíl nabytý za trvání manželství je zpravidla součástí společného jmění manželů, ledaže ho společník nabyl darem, děděním nebo z výlučného majetku (§ 709 odst. 3 občanského zákoníku). Při vypořádání pak může připadnout druhému manželovi.
Pak je tu společník, který se o firmu prostě přestane starat: ztratí zájem, odstěhuje se do zahraničí, nekomunikuje. Podíl dál drží a na valné hromadě nehlasuje, přitom bez jeho souhlasu se klíčová rozhodnutí přijmout nedají.
Co by měla společenská smlouva obsahovat: povinnost dědiců nabídnout podíl ke koupi ostatním společníkům za předem stanovenou cenu nebo cenu určenou znalcem, mechanismus odkupu podílu při dlouhodobé nečinnosti společníka a postup pro případ, že se společník rozvádí.
¶ 5. Pat: dva společníci 50:50 bez rozhodovacího mechanismu
Nejnebezpečnější situace nastane, když se dva společníci s rovným podílem přestanou shodovat na tom, kam má firma směřovat. Jeden chce expandovat, druhý konsolidovat. Jeden chce přibrat investora, druhý ne. Jeden chce vyměnit jednatele, druhý ho chce ponechat.
Při rovnosti hlasů valná hromada nepřijme žádné rozhodnutí a firma se zastaví. Zákon přitom nabízí jen krajní řešení: zrušení účasti společníka soudem (§ 205 zákona o obchodních korporacích), nebo zrušení společnosti s likvidací pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky (§ 93 písm. c) téhož zákona). Obojí trvá dlouho a firmu to nezachrání.
Co by měla společenská smlouva obsahovat: mediační klauzuli jako první krok, rotující předsednictví s rozhodujícím hlasem, klauzuli „Russian roulette“ (jeden společník nabídne druhému odkup za určitou cenu a druhý musí buď prodat, nebo za stejnou cenu koupit) či „Texas shoot-out“ (oba společníci podají zapečetěnou nabídku a podíl druhého koupí ten, kdo nabídne víc), případně rozhodnutí předem určeného nezávislého odborníka u vybraných provozních otázek.
¶ Kdy společenskou smlouvu revidovat
Pokud jste smlouvu od založení firmy neupravovali, je nejlepší čas na revizi teď. Dál pak vždy, když se mění poměry: přichází nový společník nebo odchází stávající, firma výrazně roste, mění se její obchodní model nebo vstupuje investor.
Revize společenské smlouvy stojí řádově desetitisíce korun. Soudní spor mezi společníky stojí statisíce až miliony a trvá roky.
Společenská smlouva určuje pravidla hry mezi společníky. Napsal-li je někdo, kdo vaši firmu nezná, podle univerzální šablony, je jen otázkou času, kdy se ukáže, že na vaši situaci nestačí.
Třicetistránkovou společenskou smlouvu nepotřebuje každá společnost. Každá společnost s více než jedním společníkem ale potřebuje smlouvu, která pět popsaných situací řeší předem, protože až nastanou, na pravidlech se už společníci neshodnou.
Pokud zvažujete vstup nebo odchod společníka, přečtěte si článek Obchodní partnerství: jak se rozejít. Při koupi společnosti je klíčová due diligence a ke smluvním klauzulím obecně doporučuji Pět smluvních klauzulí, které nikdo nečte.
Zakládáte společnost s více společníky nebo máte pocit, že vaše společenská smlouva už neodpovídá skutečnosti? V prevenci rizik nastavíme pravidla tak, aby budoucí konflikt firmu neochromil. Napište nám.
¶ Časté otázky
Co dělat, když se dva společníci s podílem 50:50 na ničem neshodnou?
Vyřešit to předem ve společenské smlouvě, protože při rovnosti hlasů valná hromada nic nepřijme a zákon nabízí jen krajní řešení: zrušení účasti společníka soudem (§ 205 zákona o obchodních korporacích), nebo zrušení společnosti s likvidací pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky (§ 93 písm. c) téhož zákona). Obojí trvá dlouho a firmu to nezachrání. Možnosti jsou mediační klauzule, rotující předsednictví s rozhodujícím hlasem, klauzule „Russian roulette“ nebo „Texas shoot-out“, případně rozhodnutí předem určeného nezávislého odborníka u vybraných provozních otázek.
Co se stane s podílem v s.r.o., když společník zemře?
Podíl přechází na dědice, ledaže společenská smlouva přechod zakáže nebo omezí, například ho podmíní souhlasem ostatních společníků (§ 42 zákona o obchodních korporacích). Bez takové úpravy se vaším společníkem může stát někdo, kdo o fungování firmy nic neví. Smlouva může dědicům také uložit povinnost nabídnout podíl ostatním společníkům za předem stanovenou cenu nebo cenu určenou znalcem.
Může podíl ve firmě při rozvodu připadnout manželovi společníka?
Může. Podíl nabytý za trvání manželství je zpravidla součástí společného jmění manželů, ledaže ho společník nabyl darem, děděním nebo z výlučného majetku (§ 709 odst. 3 občanského zákoníku). Při vypořádání pak může připadnout druhému manželovi. Samotné nabytí podílu přitom druhého manžela společníkem nedělá. Společenská smlouva by proto měla postup při rozvodu společníka upravit.
Co když společník ztratí o firmu zájem a přestane komunikovat?
Podíl dál drží, na valné hromadě nehlasuje, a pokud je jeho souhlas potřeba pro klíčová rozhodnutí, firma se zasekne. Společenská smlouva by měla obsahovat mechanismus odkupu podílu při dlouhodobé nečinnosti společníka.
Kdy je vhodné společenskou smlouvu revidovat?
Hned, pokud jste ji od založení firmy neupravovali. Dále vždy, když se mění poměry: vstup nového společníka, odchod stávajícího, výrazný růst firmy, změna obchodního modelu nebo vstup investora.