Ve smlouvě se obvykle čte předmět plnění, cena a termín. Zbytek se přeskočí jako „právnické formulace“. Jenže právě v přeskočených pasážích se rozhoduje, jak bude vypadat váš spor, až se něco pokazí.
V naší praxi se opakovaně vrací pět klauzulí, na kterých při konfliktu záleží nejvíc a které smluvní strany skoro nikdy pořádně nečtou.
¶ 1. Rozhodčí, nebo prorogační doložka
Dřív než se začne řešit, kdo má pravdu, musí být jasné, kde se o tom bude rozhodovat. To určuje rozhodčí nebo prorogační doložka.
Rozhodčí doložka svěřuje spor rozhodčímu soudu (arbitráži). Mluví pro ni rychlost (měsíce místo let), neveřejnost a možnost vybrat si rozhodce, kteří danému oboru rozumějí. Proti ní stojí vyšší náklady na zahájení řízení a omezená možnost odvolání.
Prorogační doložka určuje, který obecný soud bude příslušný. U přeshraničních smluv na tom hodně záleží, protože bez ní o příslušnosti rozhodne unijní právo podle pravidel, která vám nemusejí vyhovovat.
Co se stane, když chybí: příslušnost se řídí obecnými pravidly. V rámci EU jde o nařízení Brusel I bis, podle něhož lze žalovat ve státě, kde má žalovaný sídlo nebo bydliště, a ve sporech ze smlouvy také v místě plnění: u koupě zboží tam, kam se zboží podle smlouvy dodávalo, u služeb tam, kde se poskytovaly. Kde se budete soudit, tak často závisí na dodací doložce, které si při podpisu nikdo nevšiml. Sídlí-li váš obchodní partner v Irsku a zboží jste mu dodávali do Irska, pojedete se nejspíš soudit do Irska. U partnera v Číně je situace ještě složitější.
Příklad z praxe: český dodavatel uzavřel smlouvu s německým odběratelem a nesjednal v ní rozhodčí ani prorogační doložku. Když odběratel přestal platit, podal dodavatel nakonec žalobu v Německu, tedy v němčině, s německým advokátem a podle německého procesního práva. Náklady na vedení sporu převýšily dlužnou částku.
¶ 2. Limitace odpovědnosti
Klauzule o omezení odpovědnosti je nejspíš nejdůležitější ustanovení, které nikdo nečte. Určuje, kolik nejvýš může jedna strana po druhé požadovat jako náhradu škody.
Bez limitace odpovídáte podle občanského zákoníku v plném rozsahu za skutečnou škodu i ušlý zisk (§ 2952). Zákon přitom náhradu neomezuje jen na škodu, kterou jste mohli předvídat. Povinnosti nahradit škodu se zprostíte jen výjimečně, když vám ve splnění zabránila mimořádná, nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka (§ 2913 odst. 2). U mezinárodní koupě zboží, na kterou se uplatní Vídeňská úmluva (CISG), se naopak hradí jen škoda, kterou jste při uzavření smlouvy předvídali nebo předvídat měli (čl. 74).
Běžná formulace „odpovědnost je omezena na výši odměny za služby poskytnuté v posledních 12 měsících“ může znamenat, že místo 50 milionů korun zaplatíte nejvýš 500 tisíc. Strop ale neplatí vždy. K omezení náhrady škody způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, újmy na přirozených právech člověka a újmy slabší strany se podle § 2898 občanského zákoníku nepřihlíží.
Co se stane, když chybí: odpovídáte v plném rozsahu. V jednom našem případu způsobil dodavatel IT systému klientovi výpadek, který trval tři dny. Přímá škoda na opravě činila 200 tisíc korun, ušlý zisk klienta za tři dny provozu 8 milionů. Protože smlouva odpovědnost neomezovala, zaplatil dodavatel celých 8 milionů.
¶ 3. Doložka o změně kontroly
Ke změně kontroly (change of control) dochází, když se změní vlastnická struktura jedné ze smluvních stran, typicky při akvizici, fúzi nebo vstupu nového investora.
Doložka o změně kontroly dává druhé straně možnost na takovou změnu reagovat. Obvykle smí smlouvu ukončit, vyjednat nové podmínky nebo požadovat souhlas se změnou.
Co se stane, když chybí: smlouva běží beze změny, i když vašeho smluvního partnera koupí váš přímý konkurent. Dodáváte pak služby firmě, kterou vlastní někdo, komu byste dobrovolně nikdy nedodávali, a nemáte žádný právní nástroj, jak z toho ven.
Příklad z praxe: distributor měl exkluzivní smlouvu s výrobcem, kterého později koupil konkurenční distributor. Doložku o změně kontroly smlouva neobsahovala, a tak exkluzivita platila dál. Nově ovšem prospívala konkurentovi, který získal přístup k cenám, podmínkám a zákaznické základně distributora.
¶ 4. Vyšší moc (force majeure)
Před rokem 2020 se doložka o vyšší moci brala jako akademická záležitost. Pandemie ukázala, jak velký to byl omyl.
Doložka o vyšší moci určuje, co se stane, když plnění smlouvy znemožní okolnost, kterou strany nemohou ovlivnit, například přírodní katastrofa, válka, epidemie nebo rozhodnutí státního orgánu.
Klíčové otázky zní: Co přesně se za vyšší moc považuje? Musí být plnění zcela nemožné, nebo stačí, že je podstatně ztížené? Koho a jak musí dotčená strana informovat? A jak dlouho smí vyšší moc trvat, než vznikne právo od smlouvy odstoupit?
Co se stane, když chybí: zákon pojem vyšší moci nedefinuje. Mimořádná, nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vás podle § 2913 odst. 2 občanského zákoníku zprostí jen povinnosti nahradit škodu, nikoli povinnosti plnit. Závazek zanikne, jen když se plnění stane skutečně nemožným (§ 2006); pouhé ztížení nestačí. Při podstatné změně okolností se můžete domáhat obnovení jednání o smlouvě a případně rozhodnutí soudu (§ 1765 a 1766). Bez smluvní úpravy se tak budete přít o to, co se vlastně stalo a jaké to má následky, a to ve chvíli, kdy potřebujete rychlé řešení.
Příklad z praxe: v roce 2020 jsme řešili smlouvu o dodávce komponentů z Asie. Dodavatel nemohl plnit, protože továrny zůstaly zavřené. Smlouva sice doložku o vyšší moci obsahovala, ale vymezila ji tak úzce, že pokrývala jen „přírodní katastrofy a válečné konflikty“. Na pandemii nepamatovala. Následoval rok sporu o to, zda je pandemie přírodní katastrofou.
¶ 5. Salvátorská klauzule (severability)
Nejkratší a na první pohled nejméně důležitá klauzule. Říká zhruba tohle: pokud se některé ustanovení smlouvy ukáže jako neplatné, ostatní ustanovení platí dál.
Zákon sám stanoví, že je-li neplatná jen oddělitelná část smlouvy, zbytek platí, lze-li předpokládat, že by strany smlouvu uzavřely i bez ní (§ 576 občanského zákoníku). Právě tento předpoklad ale může protistrana zpochybnit, třeba když se jako neplatné ukáže ujednání, na kterém celý obchod stál. Salvátorská klauzule výslovně potvrzuje, že strany chtěly zbytek smlouvy zachovat, a protistraně tím ubírá argumenty.
Kvalitní salvátorská klauzule jde ještě dál a stanoví, že neplatné ustanovení nahradí takové, které se svým účelem a ekonomickým dopadem nejvíc blíží původnímu záměru stran.
Co se stane, když chybí: protistrana dostane prostor zpochybnit celou smlouvu. V praxi k tomu dochází zřídka. Když už ano, jsou důsledky vážné, protože místo jednoho ustanovení se pak přezkoumává platnost celé smlouvy.
¶ Praktické doporučení
Při revizi jakékoli obchodní smlouvy doporučuji začít od konce, tedy od klauzulí, které řeší, co se stane, když se něco pokazí. Předmět plnění a cena jsou důležité, dokud smlouva funguje. Jakmile fungovat přestane, rozhodují právě tyto klauzule.
Zkontrolujte pět věcí: kde se budete soudit, kolik nejvýš zaplatíte, co nastane při změně vlastníka, jak řešíte nepředvídatelné události a zda jeden vadný článek neohrozí celou smlouvu.
Zabere to hodinu a ušetřit to může miliony. K dalším typickým chybám se vrací kolegyně Bára Bartoňková v článku Na co si dát pozor ve smlouvě a ekonomiku prevence a sporu shrnuje článek Smlouva za dvacet tisíc nebo spor za dvě stě. Pokud zakládáte společnost nebo měníte její poměry, přečtěte si i Společenská smlouva není formalita.
Připravujete nebo revidujete obchodní smlouvu a nechcete se s ní potkat u soudu? V prevenci rizik nastavujeme tyto klauzule tak, aby pracovaly ve váš prospěch. Napište nám.
¶ Časté otázky
Je lepší rozhodčí doložka, nebo prorogační doložka?
Záleží na tom, co je pro vás důležité. Arbitráž je rychlejší (měsíce místo let), neveřejná a umožňuje vybrat rozhodce, kteří oboru rozumějí; její zahájení je ale dražší a možnost odvolání omezená. Prorogační doložka určuje příslušný obecný soud, což bývá zásadní u přeshraničních smluv.
Za jakou škodu odpovídám, když smlouva nemá limitaci odpovědnosti?
Podle občanského zákoníku v plném rozsahu, tedy za skutečnou škodu i ušlý zisk, a zákon náhradu neomezuje jen na škodu, kterou jste mohli předvídat. U mezinárodní koupě zboží podle Vídeňské úmluvy (CISG) se naopak hradí jen škoda předvídatelná při uzavření smlouvy. Běžná smluvní limitace omezuje odpovědnost například na výši odměny za služby poskytnuté v posledních 12 měsících; k omezení náhrady škody způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti se ale nepřihlíží.
Co dělá doložka o změně kontroly?
Dává druhé straně možnost reagovat, když se změní vlastnická struktura smluvního partnera, například při akvizici, fúzi nebo vstupu nového investora. Obvykle jde o právo smlouvu ukončit, vyjednat nové podmínky nebo požadovat souhlas se změnou.
Co když smlouva neobsahuje doložku o vyšší moci?
Zákon pojem vyšší moci nedefinuje. Mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vás podle § 2913 odst. 2 občanského zákoníku zprostí jen povinnosti nahradit škodu, nikoli povinnosti plnit; závazek zanikne, jen když se plnění stane nemožným (§ 2006). Strany se pak přou o to, co se vlastně stalo a jaké to má následky, a to právě ve chvíli, kdy potřebují rychlé řešení.
K čemu je salvátorská klauzule?
Posiluje argument, že neplatnost jednoho ustanovení nezpůsobí neplatnost celé smlouvy. Oddělitelnost neplatné části upravuje už § 576 občanského zákoníku, klauzule ale výslovně potvrzuje, že strany chtěly zbytek smlouvy zachovat. Kvalitní klauzule navíc stanoví, že neplatné ustanovení nahradí takové, které se účelem a ekonomickým dopadem nejvíc blíží původnímu záměru stran.