Téma · Sousedské stromy

Strom souseda: přesahy, nebezpečí a pád

Větve nad plotem, kořeny pod základy, vysoký strom metr od domu. Na každou z těch situací má zákon jiné pravidlo. A když strom spadne, odpovídá ten, kdo nad ním měl mít dohled, nejčastěji vlastník pozemku.

Připravil Tým IUSTORIAStav k

Předběžný text Čeká na schválení odborným garantem.

Odpověď

Přesahující větve nebo kořeny sousedova stromu smíte podle § 1016 občanského zákoníku odstranit sami, jen působí-li vám škodu nebo obtíže převyšující zájem na zachování stromu, souseda jste o odstranění požádali a on to v přiměřené době neudělal; řezat musíte šetrně a ve vhodné roční době. Pokácení stromu může soud nařídit, jen vykazuje-li strom konkrétní defekty, které mohou reálně vést k pádu nebo ke škodě, a jiné přiměřené řešení není. Spadne-li strom a způsobí škodu, nahradí ji ten, kdo nad ním měl mít dohled, zpravidla vlastník pozemku; zprostí se, jen prokáže-li, že dohled nezanedbal. Za firmu, které péči o strom svěřil, odpovídá jako za sebe. Žádost o ořez pošlete sousedovi písemně a dejte mu přiměřenou lhůtu.

Stručně

  • Přesahující větve a kořeny smí soused odstranit, jen když o to vlastníka požádal a ten to v přiměřené době neudělal, a jen působí-li mu škodu nebo obtíže převyšující zájem na zachování stromu.
  • Soud nařídí odstranit strom, jen vykazuje-li konkrétní defekty, které mohou reálně vést ke škodě, a není-li jiné přiměřené řešení.
  • Pravidlo o vzdálenosti stromu od hranice pozemku se nepoužije na stromy vysazené před 1. 1. 2014.
  • Za škodu způsobenou pádem stromu odpovídá ten, kdo nad ním měl mít dohled, zpravidla vlastník; zprostí se, jen prokáže-li, že dohled nezanedbal.
  • Vlastník se odpovědnosti nezbaví tím, že péči o strom svěřil jiné osobě; ta je jen jeho pomocníkem.
  • Nárok na náhradu škody se promlčí za tři roky od vědomosti o škodě a o tom, kdo ji má nahradit.
Na této stránce

Větve a kořeny přes plot

Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi tohoto pozemku, není-li sousední pozemek veřejným statkem § 1016 odst. 1.

Větve a kořeny jsou jiná věc. Soused je smí odstranit, jen když jsou splněny tři podmínky: přesah mu působí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu, požádal vlastníka o jejich odstranění a vlastník to v přiměřené době neudělal. I pak musí postupovat šetrně a ve vhodné roční době. Co z odstraněných kořenů a větví získá, patří jemu § 1016 odst. 2. Přesahující části jiných rostlin než stromů a keřů může soused odstranit šetrně bez dalších omezení § 1016 odst. 3.

Strom těsně u hranice

Má-li vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný předpis nebo místní zvyklosti něco jiného, je přípustná vzdálenost 3 m pro stromy obvykle dorůstající výšky přes 3 m a 1,5 m pro ostatní § 1017 odst. 1. Pravidlo neplatí, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jde-li o strom zvlášť chráněný § 1017 odst. 2.

Pozor na stáří stromu. Nejvyšší soud připomněl, že tomuto pravidlu nelze přiznat zpětné účinky na stromy vysazené před 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti současný občanský zákoník. U starších stromů se ale lze dovolávat jiných ustanovení, zejména ochrany před hrozící škodou 25 Cdo 591/2021.

Nebezpečný strom

Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy § 2903 odst. 2. Škoda nemusí hrozit bezprostředně. Ohrožení ale musí existovat v době, kdy soud rozhoduje, a musí být natolik vážné, že je tu důvodná obava ze škody v budoucnu 25 Cdo 591/2021.

U stromů Nejvyšší soud upozornil, že každý strom může teoreticky spadnout nebo ztratit větev a žaloba nesmí sloužit k odstranění všech stromů v zástavbě. Vlastník musí strom odstranit, jen když dřevina už v době rozhodování soudu vykazuje takové konkrétní defekty či vlastnosti, které by svou povahou mohly reálně, ne jen hypoteticky, vést k pádu stromu, jeho větví nebo ke škodě působením kořenů, a současně není jiná cesta než strom pokácet. Jinou cestou může být ořez větví a kořenů nebo ochrana před imisemi 25 Cdo 591/2021.

V tomto sporu šlo o zhruba 18 metrů vysokou douglasku 2,5 metru od sousedova domu. Odvolací soud žalobu zamítl, protože podle znalců mohlo ohrožení pádem nastat až v budoucnu. Nejvyšší soud jeho rozsudek zrušil, protože soud pominul rizika z prorůstání kořenů k základům domu, kterými se zabýval i znalecký posudek 25 Cdo 591/2021. Do žaloby proto patří všechno, čím strom ohrožuje: koruna, kmen i kořeny.

Kácení sám vlastník zpravidla nemůže provést bez povolení orgánu ochrany přírody § 8 odst. 1. Povolení není třeba, je-li stavem dřeviny zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu; kácení pak musí do 15 dnů oznámit § 8 odst. 4.

Kalkulačka

Kácení stromů a keřů

Kdo zaplatí, když strom spadne?

Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí ji ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li ho jinak určit, je jím vlastník. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že náležitý dohled nezanedbal § 2937 odst. 1. Strom je součástí pozemku § 507, vlastníkem stromu je tedy vlastník pozemku.

Dohled nad věcí má podle Nejvyššího soudu primárně vlastník. Jinou osobou s dohledem je jen ten, kdo věc v době škody drží a užívá pro sebe, třeba nájemce pozemku nebo vypůjčitel. Ten, koho vlastník pověřil péčí o strom, dohled nemá, protože věc nedrží pro sebe, ale pro vlastníka; je jeho pomocníkem 25 Cdo 1034/2023. Za pomocníka vlastník odpovídá, jako by škodu způsobil sám § 2914.

Kdy vlastník dohled zanedbal, ukazuje stejný spor. Strom při inventarizaci zeleně dostal doporučení na redukční řez kvůli stabilitě, řez se neprovedl a strom se po šesti letech vyvrátil a poškodil plot přilehlého pozemku. Soudy uzavřely, že vlastník dohled zanedbal, a to i když strom týden před pádem prošel vizuální kontrolou bez nálezu. Že poškozený sám nezakročil, mu soudy nepřičetly: nakloněný strom přehlédli i odborní pracovníci při kontrole 25 Cdo 1034/2023. Šlo o strom obce; jak pečlivý musí být vlastník lesa nebo obce, popisuje stránka Strom z lesa a obecní zeleň.

Pravidlo o škodě způsobené věcí samou od sebe se nepoužije, spadne-li větev při prořezávání nebo kmen při kácení. Škodu tehdy nezpůsobila věc sama, ale činnost člověka 25 Cdo 1034/2023, a odpovídá ten, kdo práce prováděl, podle jiných pravidel.

Vítr, bouřka a vyšší moc

Vlastník se často brání tím, že strom vyvrátil vítr nebo průtrž. V obecním sporu znalec zjistil, že srážky měly na pád stromu jen okrajový vliv, a soudy vyšší moc neuznaly 25 Cdo 1034/2023. Na škodě se ale může podílet víc příčin a náhrada pak odpovídá jejich podílu. Nejvyšší soud v roce 2026 připomněl, že poškozený nese následky náhody, která ho postihla, a že kritériem odpovědnosti vlastníka stromu je vedle příčiny škody i objektivní možnost předvídat nebezpečí pádu 25 Cdo 2407/2025.

Kolik a podle čeho?

Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu, a není-li to dobře možné, v penězích § 2951 odst. 1. U poškozeného plotu, střechy nebo auta se vychází z obvyklé ceny věci v době poškození a z toho, co je třeba účelně vynaložit na obnovení její funkce § 2969 odst. 1. Přispěly-li ke škodě okolnosti na vaší straně, náhrada se poměrně sníží § 2918.

Do kdy?

Nárok na náhradu škody se promlčí za tři roky § 629 odst. 1 ode dne, kdy jste věděli o škodě i o tom, kdo ji má nahradit § 620 odst. 1, nejpozději za deset let od vzniku škody § 636 odst. 1. Návrh na opatření proti nebezpečnému stromu může uspět jen tehdy, když ohrožení trvá v době rozhodování soudu.

Kdy se do toho nepouštět

Čtyři kroky, které situaci se sousedovým stromem zhoršují.

  • Uřízli jste větve bez předchozí žádosti. Odstranit přesahující větve nebo kořeny smíte až poté, co jste souseda požádali a on to v přiměřené době neudělal. Žádost dejte písemně.
  • Žalujete o pokácení jen proto, že strom je velký. Každý strom může teoreticky spadnout, a to soudu nestačí. Potřebujete posudek, který popíše konkrétní defekty stromu a vysvětlí, proč nestačí ořez.
  • Dovoláváte se vzdálenosti od hranice u starého stromu. Pravidlo o vzdálenosti stromu od hranice se nepoužije na stromy vysazené před 1. 1. 2014. U nich zbývá ochrana před hrozící škodou a přesahy.
  • Strom spadl a vy jste hned uklidili. Bez fotek kořenů, kmene a místa zlomu se těžko prokazuje, jaký byl stav stromu. Zdokumentujte všechno dřív, než strom odvezou.

Co udělat teď

  1. Požádejte souseda písemně o ořez přesahujících větví nebo kořenů a dejte mu přiměřenou lhůtu.
  2. Nafoťte strom, jeho vzdálenost od domu a hranice a viditelné vady: náklon, dutiny, suché větve, praskliny v zemi u kořenů.
  3. Bojíte-li se pádu, nechte stav stromu posoudit arboristou. Bez konkrétních defektů soud pokácení nenařídí.
  4. Spadl-li strom, zdokumentujte místo zlomu, kořeny a škodu dřív, než se začne uklízet, a uplatněte nárok písemně u vlastníka pozemku.

Časté otázky

Můžu uřezat sousedovy větve, které přesahují na můj pozemek?

Můžete, pokud vám působí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na zachování stromu a soused je neodstranil v přiměřené době poté, co jste ho o to požádali. Řezat musíte šetrně a ve vhodné roční době. Co z větví získáte, patří vám.

Jak daleko od hranice smí soused mít strom?

Nestanoví-li jiný předpis nebo místní zvyklosti něco jiného, platí pro stromy, které obvykle dorůstají výšky přes 3 m, vzdálenost 3 m a pro ostatní 1,5 m. Nepoužije se to u lesa, sadu, stromů tvořících rozhradu a zvlášť chráněných stromů ani u stromů vysazených před 1. 1. 2014.

Může soud nařídit sousedovi, aby strom pokácel?

Může, při vážném ohrožení. Strom musí vykazovat konkrétní defekty nebo vlastnosti, které mohou reálně vést k pádu nebo ke škodě kořeny, a nesmí být jiné přiměřené řešení, například ořez.

Sousedův strom spadl na můj plot. Kdo zaplatí?

Ten, kdo nad stromem měl mít dohled, zpravidla vlastník pozemku. Povinnosti se zprostí, jen prokáže-li, že náležitý dohled nezanedbal.

Spadly mi plody ze sousedova stromu na zahradu. Čí jsou?

Vaše. Plody spadlé na sousední pozemek patří vlastníkovi tohoto pozemku, není-li jím veřejný statek.

Prameny

Odkazy vedou na úřední znění předpisů a na texty rozhodnutí. Údaje o mzdách a sazbách mají v tabulkách vlastní zdroj a datum ověření.

Průvodce je zdarma. Pokud se hodí i někomu dalšímu, pošlete mu odkaz: