¶ Větve a kořeny přes plot
Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi tohoto pozemku, není-li sousední pozemek veřejným statkem § 1016 odst. 1.
Větve a kořeny jsou jiná věc. Soused je smí odstranit, jen když jsou splněny tři podmínky: přesah mu působí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu, požádal vlastníka o jejich odstranění a vlastník to v přiměřené době neudělal. I pak musí postupovat šetrně a ve vhodné roční době. Co z odstraněných kořenů a větví získá, patří jemu § 1016 odst. 2. Přesahující části jiných rostlin než stromů a keřů může soused odstranit šetrně bez dalších omezení § 1016 odst. 3.
¶ Strom těsně u hranice
Má-li vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný předpis nebo místní zvyklosti něco jiného, je přípustná vzdálenost 3 m pro stromy obvykle dorůstající výšky přes 3 m a 1,5 m pro ostatní § 1017 odst. 1. Pravidlo neplatí, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jde-li o strom zvlášť chráněný § 1017 odst. 2.
Pozor na stáří stromu. Nejvyšší soud připomněl, že tomuto pravidlu nelze přiznat zpětné účinky na stromy vysazené před 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti současný občanský zákoník. U starších stromů se ale lze dovolávat jiných ustanovení, zejména ochrany před hrozící škodou 25 Cdo 591/2021.
¶ Nebezpečný strom
Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy § 2903 odst. 2. Škoda nemusí hrozit bezprostředně. Ohrožení ale musí existovat v době, kdy soud rozhoduje, a musí být natolik vážné, že je tu důvodná obava ze škody v budoucnu 25 Cdo 591/2021.
U stromů Nejvyšší soud upozornil, že každý strom může teoreticky spadnout nebo ztratit větev a žaloba nesmí sloužit k odstranění všech stromů v zástavbě. Vlastník musí strom odstranit, jen když dřevina už v době rozhodování soudu vykazuje takové konkrétní defekty či vlastnosti, které by svou povahou mohly reálně, ne jen hypoteticky, vést k pádu stromu, jeho větví nebo ke škodě působením kořenů, a současně není jiná cesta než strom pokácet. Jinou cestou může být ořez větví a kořenů nebo ochrana před imisemi 25 Cdo 591/2021.
V tomto sporu šlo o zhruba 18 metrů vysokou douglasku 2,5 metru od sousedova domu. Odvolací soud žalobu zamítl, protože podle znalců mohlo ohrožení pádem nastat až v budoucnu. Nejvyšší soud jeho rozsudek zrušil, protože soud pominul rizika z prorůstání kořenů k základům domu, kterými se zabýval i znalecký posudek 25 Cdo 591/2021. Do žaloby proto patří všechno, čím strom ohrožuje: koruna, kmen i kořeny.
Kácení sám vlastník zpravidla nemůže provést bez povolení orgánu ochrany přírody § 8 odst. 1. Povolení není třeba, je-li stavem dřeviny zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu; kácení pak musí do 15 dnů oznámit § 8 odst. 4.
Kalkulačka
Kácení stromů a keřů
¶ Kdo zaplatí, když strom spadne?
Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí ji ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li ho jinak určit, je jím vlastník. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že náležitý dohled nezanedbal § 2937 odst. 1. Strom je součástí pozemku § 507, vlastníkem stromu je tedy vlastník pozemku.
Dohled nad věcí má podle Nejvyššího soudu primárně vlastník. Jinou osobou s dohledem je jen ten, kdo věc v době škody drží a užívá pro sebe, třeba nájemce pozemku nebo vypůjčitel. Ten, koho vlastník pověřil péčí o strom, dohled nemá, protože věc nedrží pro sebe, ale pro vlastníka; je jeho pomocníkem 25 Cdo 1034/2023. Za pomocníka vlastník odpovídá, jako by škodu způsobil sám § 2914.
Kdy vlastník dohled zanedbal, ukazuje stejný spor. Strom při inventarizaci zeleně dostal doporučení na redukční řez kvůli stabilitě, řez se neprovedl a strom se po šesti letech vyvrátil a poškodil plot přilehlého pozemku. Soudy uzavřely, že vlastník dohled zanedbal, a to i když strom týden před pádem prošel vizuální kontrolou bez nálezu. Že poškozený sám nezakročil, mu soudy nepřičetly: nakloněný strom přehlédli i odborní pracovníci při kontrole 25 Cdo 1034/2023. Šlo o strom obce; jak pečlivý musí být vlastník lesa nebo obce, popisuje stránka Strom z lesa a obecní zeleň.
Pravidlo o škodě způsobené věcí samou od sebe se nepoužije, spadne-li větev při prořezávání nebo kmen při kácení. Škodu tehdy nezpůsobila věc sama, ale činnost člověka 25 Cdo 1034/2023, a odpovídá ten, kdo práce prováděl, podle jiných pravidel.
¶ Vítr, bouřka a vyšší moc
Vlastník se často brání tím, že strom vyvrátil vítr nebo průtrž. V obecním sporu znalec zjistil, že srážky měly na pád stromu jen okrajový vliv, a soudy vyšší moc neuznaly 25 Cdo 1034/2023. Na škodě se ale může podílet víc příčin a náhrada pak odpovídá jejich podílu. Nejvyšší soud v roce 2026 připomněl, že poškozený nese následky náhody, která ho postihla, a že kritériem odpovědnosti vlastníka stromu je vedle příčiny škody i objektivní možnost předvídat nebezpečí pádu 25 Cdo 2407/2025.
¶ Kolik a podle čeho?
Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu, a není-li to dobře možné, v penězích § 2951 odst. 1. U poškozeného plotu, střechy nebo auta se vychází z obvyklé ceny věci v době poškození a z toho, co je třeba účelně vynaložit na obnovení její funkce § 2969 odst. 1. Přispěly-li ke škodě okolnosti na vaší straně, náhrada se poměrně sníží § 2918.
¶ Do kdy?
Nárok na náhradu škody se promlčí za tři roky § 629 odst. 1 ode dne, kdy jste věděli o škodě i o tom, kdo ji má nahradit § 620 odst. 1, nejpozději za deset let od vzniku škody § 636 odst. 1. Návrh na opatření proti nebezpečnému stromu může uspět jen tehdy, když ohrožení trvá v době rozhodování soudu.
Kdy se do toho nepouštět
Čtyři kroky, které situaci se sousedovým stromem zhoršují.
- Uřízli jste větve bez předchozí žádosti. Odstranit přesahující větve nebo kořeny smíte až poté, co jste souseda požádali a on to v přiměřené době neudělal. Žádost dejte písemně.
- Žalujete o pokácení jen proto, že strom je velký. Každý strom může teoreticky spadnout, a to soudu nestačí. Potřebujete posudek, který popíše konkrétní defekty stromu a vysvětlí, proč nestačí ořez.
- Dovoláváte se vzdálenosti od hranice u starého stromu. Pravidlo o vzdálenosti stromu od hranice se nepoužije na stromy vysazené před 1. 1. 2014. U nich zbývá ochrana před hrozící škodou a přesahy.
- Strom spadl a vy jste hned uklidili. Bez fotek kořenů, kmene a místa zlomu se těžko prokazuje, jaký byl stav stromu. Zdokumentujte všechno dřív, než strom odvezou.
¶ Co udělat teď
- Požádejte souseda písemně o ořez přesahujících větví nebo kořenů a dejte mu přiměřenou lhůtu.
- Nafoťte strom, jeho vzdálenost od domu a hranice a viditelné vady: náklon, dutiny, suché větve, praskliny v zemi u kořenů.
- Bojíte-li se pádu, nechte stav stromu posoudit arboristou. Bez konkrétních defektů soud pokácení nenařídí.
- Spadl-li strom, zdokumentujte místo zlomu, kořeny a škodu dřív, než se začne uklízet, a uplatněte nárok písemně u vlastníka pozemku.
¶ Časté otázky
Můžu uřezat sousedovy větve, které přesahují na můj pozemek?
Můžete, pokud vám působí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na zachování stromu a soused je neodstranil v přiměřené době poté, co jste ho o to požádali. Řezat musíte šetrně a ve vhodné roční době. Co z větví získáte, patří vám.
Jak daleko od hranice smí soused mít strom?
Nestanoví-li jiný předpis nebo místní zvyklosti něco jiného, platí pro stromy, které obvykle dorůstají výšky přes 3 m, vzdálenost 3 m a pro ostatní 1,5 m. Nepoužije se to u lesa, sadu, stromů tvořících rozhradu a zvlášť chráněných stromů ani u stromů vysazených před 1. 1. 2014.
Může soud nařídit sousedovi, aby strom pokácel?
Může, při vážném ohrožení. Strom musí vykazovat konkrétní defekty nebo vlastnosti, které mohou reálně vést k pádu nebo ke škodě kořeny, a nesmí být jiné přiměřené řešení, například ořez.
Sousedův strom spadl na můj plot. Kdo zaplatí?
Ten, kdo nad stromem měl mít dohled, zpravidla vlastník pozemku. Povinnosti se zprostí, jen prokáže-li, že náležitý dohled nezanedbal.
Spadly mi plody ze sousedova stromu na zahradu. Čí jsou?
Vaše. Plody spadlé na sousední pozemek patří vlastníkovi tohoto pozemku, není-li jím veřejný statek.