Právní slovník · Obecná část občanského práva

Zastoupení

Zastoupení je vztah, při kterém jedna osoba (zástupce) právně jedná jménem jiné osoby (zastoupeného) a práva a povinnosti z toho vznikají přímo zastoupenému. Vzniká ze smlouvy, ze zákona nebo z rozhodnutí soudu.

Autor a odborný garant Mgr. Jan Vytřísal, advokát, partnerStav k Zkontrolováno garantem

Také: zástupce, zastoupený, smluvní zastoupení, zákonné zastoupení, zmocněnec

Co to znamená

Kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; práva a povinnosti z takového jednání vznikají přímo zastoupenému § 436. Zástupce se sám smluvní stranou nestává. Není-li však zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem. Dobrá víra zástupce nebo jeho povinnost o něčem vědět se přičítá i zastoupenému.

Druhy zastoupení

Smluvní zastoupení vzniká dohodou, podle níž jedna strana zastupuje druhou jako zmocněnec; rozsah oprávnění se uvede v plné moci § 441. Zákonné zastoupení vzniká přímo ze zákona: rodiče například zastupují dítě při právních jednáních, ke kterým není samo způsobilé § 892. Soud může jmenovat opatrovníka. Zákonné zastoupení i opatrovnictví sleduje ochranu zájmů zastoupeného § 457. Právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu, a to ve všech záležitostech § 164.

Meze zástupčího oprávnění

Zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže o rozporu při smluvním zastoupení zastoupený věděl nebo musel vědět § 437. Rozpor se předpokládá, jedná-li zástupce zároveň za druhou stranu nebo ve vlastní záležitosti. Podle velkého senátu Nejvyššího soudu takové jednání zastoupeného zavazuje, byla-li druhá strana v dobré víře, že zástupce jednat smí. Nebyla-li v dobré víře, zastoupený jednáním vázán není, ledaže je dodatečně schválí. Překročí-li zástupce své oprávnění, zavazuje jednání zastoupeného jen tehdy, schválí-li je zastoupený bez zbytečného odkladu; jinak je zavázán sám jednající § 440. Zástupce jedná osobně a dalšího zástupce může pověřit jen po dohodě nebo z nutné potřeby § 438.

Zastoupení se liší od jednání vlastním jménem na cizí účet. Kdo jedná za jiného, aniž to dá najevo, jedná podle zákona vlastním jménem a práva a povinnosti vznikají jemu § 436.

Co říká zákon

Znění § 436 občanského zákoníku

(1) Kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

Zákonná definice, znění účinné od 1. 1. 2026. § 436

Znění § 437 občanského zákoníku

(1) Zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět.

Klíčové ustanovení, znění účinné od 1. 1. 2026. § 437

Související ustanovení: § 438, § 440, § 441, § 457, § 892, § 164, § 32.

Příklad

Rodiče chtějí od dítěte koupit pozemek, který dítě zdědilo. Protože by šlo o střet zájmů mezi nimi a dítětem, zastoupit ho nemohou a soud dítěti pro tuto smlouvu jmenuje opatrovníka.

Časté omyly

Související pojmy

Užší pojmy: plná moc, prokura

Souvisí: plná moc, statutární orgán, prokura, svéprávnost, střet zájmů

Kde pokračovat

Prameny

Odkazy vedou na úřední znění předpisů a na texty rozhodnutí. Údaje o mzdách a sazbách mají v tabulkách vlastní zdroj a datum ověření.