Pozemek po rodičích máte roky pronajatý a sami žijete jinde. Jednoho dne zjistíte, že už není váš. Stavěl se obchvat města, pozemek byl vyvlastněn a náhrada činila zlomek toho, co by se za něj dalo dostat. Úřad vás nezastihl, a proto vám ustanovil opatrovníka. Ten se proti náhradě neodvolal. Když se ozvete, slyšíte: lhůty uplynuly, měl jste se bránit sám.
Tím věc nekončí. Opatrovník, který vaše zájmy ve vyvlastňovacím řízení nehájil řádně, může odpovídat za škodu. To, že jste později sami nevyužili opravné prostředky, váš nárok automaticky nezničí. Posoudí se jako vaše spoluúčast, a jen v rozsahu, v jakém jste škodě skutečně mohli zabránit. Tak rozhodl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 22. 10. 2025, sp. zn. 25 Cdo 2881/2024.
¶ O jaký spor šlo
Ve vyvlastňovacím řízení pro stavbu obchvatu města nebyl vlastník pozemků k zastižení. Opatrovníkem mu bylo ustanoveno město samo a výkon funkce svěřilo své zaměstnankyni. Pozemky byly v listopadu 2019 vyvlastněny za 71 424 Kč podle znaleckého posudku. Vlastník podle vlastního posudku tvrdil cenu 3 724 000 Kč a od města jako opatrovníka žádal rozdíl 3 652 576 Kč.
Okresní soud žalobu zamítl. Podle něj opatrovník povinnost neporušil, protože žádný předpis mu neukládá odvolat se proti každému rozhodnutí a náhrada vycházela z posudku. Krajský soud naopak uzavřel, že povinnost porušena byla: zaměstnanec či jiný podřízený orgánu, který řízení vede, nemůže zájmy opatrovaného hájit řádně. Žalobu ale také zamítl, protože vlastník podle něj porušil povinnost zakročit. Mohl namítat, že mu rozhodnutí nebylo řádně doručeno, podat opravný prostředek nebo ústavní stížnost, a neudělal to.
¶ Co řekl Nejvyšší soud
Nejvyšší soud rozsudek krajského soudu zrušil. Kdo nezakročí proti hrozící újmě způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit (§ 2903 odst. 1 občanského zákoníku). Toto pravidlo je ale podle soudu zvláštním projevem obecnějšího pravidla o spoluúčasti poškozeného (§ 2918) a obě se musí vykládat spolu. Poškozený nese ze svého, čemu mohl zabránit, avšak jen v rozsahu, který vyplývá z pravidel o spoluúčasti (bod 10).
Soud připomněl, že kdo nezakročí proti škodě, zpravidla nejedná protiprávně, protože obecná povinnost chránit vlastní jmění neexistuje. Rozhoduje, zda chyběla potřebná pečlivost. Měří se stejnými kritérii jako zavinění, protože pro přičtení škody škůdci i poškozenému mají platit stejné zásady (bod 10).
Krajský soud podle Nejvyššího soudu nezjistil to podstatné. Neřekl, kdy a jak zastoupení opatrovníkem skončilo, odkdy mohl vlastník svá práva hájit sám a zda mohl opravné prostředky ještě včas využít s nadějí, že pravomocné rozhodnutí o náhradě zvrátí (bod 11). Dokud zastoupení trvalo, doručovalo se opatrovníkovi a bylo na něm, aby opravný prostředek podal. Soud to shrnul větou: „Nelze přece vytýkat žalobci, že nehájil svá práva, pokud mu byl ustanoven opatrovník právě proto, že je hájit nemohl.“ (bod 11) Závěr krajského soudu, že opatrovník povinnost porušil, Nejvyšší soud v odůvodnění zopakoval a nezpochybnil. Věc se vrátila krajskému soudu.
¶ Kdo zaplatí, kolik a do kdy
Kdo zaplatí. V tomto sporu opatrovník, tedy město, které funkci samo převzalo. Žádná osoba s vlastním zájmem na výsledku řízení opatrovníkem být nemá. Správní řád výslovně zakazuje ustanovit opatrovníkem toho, o kom lze mít důvodně za to, že má na výsledku takový zájem, že nebude zájmy opatrovance řádně hájit (§ 32 odst. 4). Vyvlastnitel nese jinou povinnost: zaplatit náhradu, kterou úřad nebo soud stanoví.
Kolik a podle čeho. Vlastník v tomto sporu žaloval rozdíl mezi stanovenou náhradou a cenou podle svého posudku. Jaká náhrada mu měla náležet, měří zákon o vyvlastnění. Náhrada odpovídá obvyklé ceně pozemku nebo stavby a nesmí být nižší než cena podle oceňovacího předpisu (§ 10 odst. 1 a 4). Cena se určuje podle skutečného stavu ke dni podání žádosti o vyvlastnění a nepřihlíží se ke zhodnocení ani znehodnocení v souvislosti s účelem vyvlastnění (§ 10 odst. 5). Hradí se i stěhovací a obdobné náklady účelně vynaložené následkem vyvlastnění (§ 10 odst. 2). Soud, který náhradu projednává v občanském soudním řízení, může přidat například až 40 % za zmírnění tvrdosti vyvlastnění, až 10 % za polohu v zastavěném území nebo až 20 % za význam pro podnikání (§ 28 odst. 3). O tom, jaká náhrada by obstála, se ve sporu s městem teprve rozhodne.
Do kdy. Ve vyvlastňovacím řízení rozhodují krátké lhůty. Námitky proti vyvlastnění a důkazy lze uplatnit nejpozději při ústním jednání (§ 22 odst. 2 zákona o vyvlastnění). Proti rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů od jeho oznámení (§ 83 odst. 1 správního řádu). Žalobu, kterou se má výrok o náhradě projednat u soudu, je třeba podat do 30 dnů od právní moci rozhodnutí a zmeškání nelze prominout (§ 28 odst. 2 zákona o vyvlastnění). Na žalobu proti opatrovníkovi o náhradu škody pak platí obecné promlčení: tři roky od chvíle, kdy jste se dozvěděli o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, nejpozději deset let od jejího vzniku (§ 620 odst. 1, § 629 odst. 1 a § 636 odst. 1 občanského zákoníku).
¶ Co udělat, když zjistíte, že pozemek byl vyvlastněn
- Vyžádejte si spis vyvlastňovacího řízení. Zjistěte, kdy byl opatrovník ustanoven, komu se doručovalo a kdy rozhodnutí nabylo právní moci.
- Zjistěte, kdy zastoupení skončilo. Podle Nejvyššího soudu se od toho odvíjí, zda a od kdy jste se mohli bránit sami.
- Prověřte, zda ještě běží některá lhůta. Pokud ano, využijte ji. Co mohl vlastník ještě včas udělat, bude soud zkoumat.
- Nechte zpracovat posudek obvyklé ceny ke dni podání žádosti o vyvlastnění. Bez něj škodu nevyčíslíte.
Co se při vyvlastnění nahrazuje a jak postupovat v jednotlivých fázích řízení, popisuje průvodce Vyvlastnění a náhrada.
¶ Kde pravidlo končí
Vlastník, který o řízení věděl. Rozsudek chrání toho, komu byl opatrovník ustanoven, protože se bránit nemohl. Kdo o řízení věděl a lhůty nechal uplynout, nese ze svého víc. Ani tehdy ale nárok nezaniká bez dalšího: soud posoudí, jakou měrou se jeho nečinnost na škodě podílela.
Opatrovník bez střetu zájmů. Okresní soud v tomto sporu dovodil, že opatrovník nemusí napadat každé rozhodnutí a smí vycházet ze znaleckého posudku. Krajský soud založil porušení povinnosti na střetu zájmů: opatrovníkem bylo město a výkon svěřilo své zaměstnankyni. Jaké povinnosti má nezávislý opatrovník, který posudek zvážil a odvolání nepodal, rozsudek neřeší.
Přezkum samotného vyvlastnění. Rozsudek se týká jen náhrady škody proti opatrovníkovi. Zda bylo vyvlastnění přípustné, se přezkoumává jinou cestou, žalobou proti rozhodnutí správního orgánu (§ 28 odst. 1 zákona o vyvlastnění).
¶ Přehled
| Otázka | Odpověď | Opora |
|---|---|---|
| Kdy úřad ustanoví opatrovníka | Vlastník není znám, není znám jeho pobyt nebo se mu nedaří doručit | § 17 odst. 4 ZV |
| Kdo opatrovníkem být nesmí | Osoba se zájmem na výsledku řízení, který vzbuzuje obavu, že nebude řádně hájit opatrovance | § 32 odst. 4 SŘ |
| Zaniká nárok, když se vlastník sám nebránil | Ne automaticky; posoudí se jako spoluúčast | § 2903 a § 2918 OZ; 25 Cdo 2881/2024, body 10 a 11 |
| Jak vysoká má být náhrada za vyvlastnění | Obvyklá cena, ne nižší než cena podle oceňovacího předpisu, a účelné náklady | § 10 ZV |
| Příplatky, které může přiznat soud | Až 40 % za tvrdost, až 10 % za polohu, až 20 % za význam pro podnikání | § 28 odst. 3 ZV |
| Žaloba proti výši náhrady | Do 30 dnů od právní moci, nelze prominout | § 28 odst. 2 ZV |
| Promlčení nároku proti opatrovníkovi | Tři roky od vědomosti o škodě a povinném, nejvýš deset let | § 620, § 629 a § 636 OZ |
Vyvlastnili vám pozemek a náhrada neodpovídá jeho ceně? Spory o náhradu škody vedeme v rámci specializace na soudní spory. Napište nám.
¶ Závěr
Rozsudek 25 Cdo 2881/2024 řeší otázku, na které se takové spory lámou: co s vlastníkem, který se o škodě dozví až po skončení vyvlastňovacího řízení. Jeho nečinnost se nehodnotí jako zánik nároku, ale jako spoluúčast. Soud musí zjistit, kdy zastoupení skončilo, co vlastník ještě mohl udělat a zda by to něco změnilo.
¶ Prameny
- Zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, § 10, § 17 odst. 4, § 22 odst. 2 a § 28 (znění účinné k 9. 11. 2026).
- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, § 32 odst. 4 a § 83 odst. 1.
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 620, § 629, § 636, § 2903 a § 2918.
- Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2025, sp. zn. 25 Cdo 2881/2024.
¶ Časté otázky
Může se vlastník bránit, když mu při vyvlastnění určili opatrovníka a náhrada byla nízká?
Ano. Proti opatrovníkovi, který jeho zájmy nehájil řádně, může žalovat náhradu škody. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2025, sp. zn. 25 Cdo 2881/2024, nárok automaticky nezaniká tím, že vlastník sám nevyužil opravné prostředky; posoudí se jako jeho spoluúčast.
Kdo může být opatrovníkem ve vyvlastňovacím řízení?
Ustanovuje ho vyvlastňovací úřad (§ 17 odst. 4 zákona o vyvlastnění). Nesmí to být osoba, u níž lze mít důvodně za to, že má na výsledku řízení zájem a nebude zájmy vlastníka řádně hájit (§ 32 odst. 4 správního řádu).
Jakou náhradu za vyvlastnění mám dostat?
Zpravidla obvyklou cenu pozemku nebo stavby, ne nižší než cenu podle oceňovacího předpisu, a účelně vynaložené náklady spojené s vyvlastněním (§ 10 zákona o vyvlastnění). Soud může v občanském soudním řízení přiznat i příplatky, například až 40 % za zmírnění tvrdosti vyvlastnění (§ 28 odst. 3).
Jak napadnout výši náhrady za vyvlastnění?
Odvoláním do 15 dnů od oznámení rozhodnutí (§ 83 odst. 1 správního řádu), nebo žalobou k soudu do 30 dnů od právní moci rozhodnutí; zmeškání této lhůty nelze prominout (§ 28 odst. 2 zákona o vyvlastnění).
Do kdy lze žalovat opatrovníka o náhradu škody?
Do tří let od chvíle, kdy se vlastník dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, nejpozději do deseti let od vzniku škody (§ 620, § 629 a § 636 občanského zákoníku).