Někdo o vás lže na internetu: co udělat jako první

Ozve se známý: „Viděl jsi, co o tobě píšou?“ V místní skupině na Facebooku visí příspěvek se stovkou komentářů. Na profilu firmy přibylo za noc pět recenzí s jednou hvězdičkou od lidí, kteří u vás nikdy nebyli. Nebo koluje fotka, ke které jste nikdy nedali svolení. První reakce bývá pokaždé stejná: odepsat, vysvětlit, pohrozit žalobou. Právě tím se ale nejčastěji kazí dobrá výchozí pozice.

Internet má dvě vlastnosti, které o postupu rozhodují. Obsah se šíří rychle, takže záleží na hodinách. A stejně rychle mizí, takže kdo si ho neuloží, nemá později co dokazovat. Proto doporučujeme pevné pořadí: důkazy, posouzení, platforma, autor, soud a jen v některých případech policie.

¶ Nejdřív důkazy, teprve potom reakce

Než komukoli napíšete, uložte si všechno, co o vás bylo zveřejněno. Autor, kterému pošlete výzvu, příspěvek často smaže. Zásah tím sice skončí, ale bez záznamu pak nedokážete, že vůbec nastal, jak dlouho trval a kolik lidí ho vidělo.

Snímek obrazovky soud jako důkaz použít může, protistrana ho ale ráda zpochybní. U příspěvku na internetu ho pořizujte tak, aby obstál:

• celá obrazovka včetně adresního řádku s úplnou adresou (URL) a systémových hodin s datem,
• jméno nebo přezdívka autora a odkaz na jeho profil,
• datum příspěvku, počet reakcí a sdílení a komentáře pod ním,
• u delší diskuse všechny části za sebou, ne jen nejhorší věta.

Vedle snímků si stránku uložte celou, tiskem do PDF nebo jako soubor, a u veřejných stránek nechte vytvořit kopii ve veřejném webovém archivu, například ve Wayback Machine. Zapište si, kdo příspěvek viděl a kdo vás na něj upozornil. I to jsou svědci.

Jde-li o vážnou věc, která pravděpodobně skončí u soudu, nechte obsah stránky osvědčit notářem (§ 79 odst. 2 notářského řádu) nebo exekutorem (§ 77 exekučního řádu), dokud je ještě vidět. Notářský zápis je veřejná listina a soud z něj vychází, dokud není prokázán opak (§ 6 odst. 1 notářského řádu a § 134 o. s. ř.): stránka v osvědčenou dobu vypadala tak, jak ji notář popsal. Kdo za profilem skutečně stojí, zápis neprokáže. Jak soud snímky obrazovky hodnotí a co dělat, když protistrana tvrdí, že nic nenapsala, rozebíráme v článku „Mám to na screenshotu.“.

¶ Pomluva, nebo jen nepříjemný názor?

Občanský zákoník chrání osobnost člověka, zejména jeho vážnost, čest a soukromí (§ 81). Ten, jehož osobnost byla dotčena, se může domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82). Právnická osoba má stejnou ochranu proti tomu, kdo bez zákonného důvodu zasahuje do její pověsti (§ 135 odst. 2).

Neoprávněný ale není každý nepříjemný text. Ústavní soud v nálezu ze dne 11. 11. 2005, sp. zn. I. ÚS 453/03, rozlišil hodnotící úsudky a tvrzení faktů. Chráněn je podle něj „toliko hodnotící úsudek, nikoli tvrzení faktů“, která musí kritik sám prokázat (část IV. A odůvodnění). U hodnotících soudů ani přehánění a tvrdá nadsázka samy o sobě projev nedovoleným nečiní. Nález se týkal kritiky veřejně činné osoby, rozlišení faktu a názoru je ale výchozí otázkou každého sporu o pomluvu.

Prakticky to vypadá takto. Recenze „jídlo bylo studené a obsluha nepříjemná“ hodnotí vlastní zkušenost a těžko se s ní něco udělá. Věta „kuchyně vaří ze zkažených surovin“ tvrdí fakt, který musí autor umět doložit. A recenze od člověka, který u vás nikdy nebyl, předstírá zkušenost, kterou nemá. Stojí-li za falešnými recenzemi konkurent, může jít o nekalou soutěž v podobě zlehčování, tedy o uvádění nebo rozšiřování nepravdivého údaje o jiném soutěžiteli, který je způsobilý mu přivodit újmu (§ 2984 odst. 1 občanského zákoníku).

Zvlášť jsou chráněny fotografie a videa. Zachytit podobu člověka tak, aby ho šlo poznat, a rozšiřovat ji lze jen s jeho svolením (§ 84 a § 85 odst. 1). Svolení není třeba například k přiměřenému zpravodajství nebo tehdy, když člověk veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu (§ 88 odst. 2 a § 89); ani tehdy ale nesmí jít o použití v rozporu s jeho oprávněnými zájmy (§ 90). Bez zákonného důvodu nesmí nikdo šířit ani záznamy ze soukromého života jiného (§ 86). Jak Nejvyšší soud posoudil pouhé sdílení memu s fotkou skutečného člověka, rozebíráme v článku „Jen jsem to sdílel.“. Šíření pornografického obsahu, který zobrazuje nebo jinak využívá člověka bez jeho souhlasu, včetně podvržených záběrů, je od ledna 2026 samostatným trestným činem (§ 191a trestního zákoníku).

¶ Oznámení platformě: nejrychlejší cesta k odstranění

Autora často neznáte, nebo s ním jednat nechcete. Pak vede nejrychlejší cesta přes provozovatele platformy. Akt o digitálních službách (nařízení (EU) 2022/2065, známé jako DSA) ukládá poskytovatelům hostingových služeb, tedy i sociálním sítím, mapám s recenzemi a diskusním fórům, zavést snadno dostupný elektronický mechanismus, kterým kdokoli oznámí obsah, jejž považuje za nezákonný (čl. 16 odst. 1).

Oznámení má obsahovat čtyři věci (čl. 16 odst. 2):

• podložené vysvětlení, proč je obsah nezákonný,
• přesné umístění, typicky adresu URL každého příspěvku nebo komentáře,
• jméno a e-mail oznamovatele,
• prohlášení, že oznamovatel v dobré víře považuje údaje v oznámení za přesné a úplné.

Má se za to, že se poskytovatel o obsahu dozvěděl, jestliže mu oznámení umožní odhalit nezákonnost bez podrobného právního přezkumu (čl. 16 odst. 3). Od té chvíle musí urychleně jednat, jinak přichází o výhodu, že za obsah uživatelů neodpovídá (čl. 6 odst. 1). Nepište proto jen „je to lež“. Napište, které tvrzení je nepravdivé, odkud to víte, a přiložte doklad. A vyberte formulář pro nahlášení porušení zákona, ne jen porušení pravidel komunity.

Poskytovatel musí potvrdit přijetí, bez zbytečného odkladu vám sdělit své rozhodnutí a poučit vás o možnostech nápravy (čl. 16 odst. 4 a 5). Neodstraní-li obsah, můžete do šesti měsíců od chvíle, kdy vám rozhodnutí oznámí, podat bezplatnou stížnost do interního systému online platformy (čl. 20 odst. 1 a 2), obrátit se na certifikovaný subjekt pro mimosoudní řešení sporů a kdykoli také na soud (čl. 21 odst. 1). Malé platformy, které nejsou velmi velké, interní systém stížností ani mimosoudní řešení zajišťovat nemusí (čl. 19); tam zbývá výzva autorovi a soud.

¶ Výzva autorovi a cesta k soudu

Autora znáte a obsah nezmizel? Dalším krokem je písemná výzva. Žádejte konkrétně: odstranit příspěvek do určitého dne, nic podobného dál nešířit a případně se omluvit stejnou cestou, jakou se pomluva šířila. Výzva má i procesní význam. Žalobce, který uspěje se žalobou na splnění povinnosti, má nárok na náhradu nákladů řízení jen tehdy, když žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslal výzvu k plnění (§ 142a odst. 1 o. s. ř.). Počítejte s tím, že autor může výzvu sám zveřejnit. Pište ji věcně, tak aby obstála i před cizíma očima.

Nepomůže-li výzva, zbývá žaloba. Člověk se může domáhat, aby autor zásahu zanechal a odstranil jeho následky (§ 82 občanského zákoníku). Za nemajetkovou újmu mu náleží přiměřené zadostiučinění, v penězích tehdy, nezajistí-li skutečné a dostatečně účinné odčinění jiný způsob, typicky omluva (§ 2951 odst. 2 a § 2956). Spory o ochranu osobnosti člověka projednává v prvním stupni okresní soud (§ 9 odst. 1 o. s. ř.), věci ochrany názvu a pověsti právnické osoby a spory z nekalé soutěže krajský soud (§ 9 odst. 2 písm. h) a i)). Soudní poplatek za žalobu na ochranu osobnosti nebo pověsti právnické osoby bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy činí 2 000 Kč (položka 4 sazebníku zákona o soudních poplatcích). Žádáte-li i peníze, řídí se poplatek položkou 3: do 200 000 Kč je to 2 000 Kč, z vyšší částky 1 %.

Pro firmy se v roce 2025 změnilo hodně. Dlouho platilo, že právnická osoba za zásah do pověsti nedostane omluvu ani peníze, jen zdržení a odstranění. Ústavní soud v nálezu pléna ze dne 15. 1. 2025, sp. zn. Pl. ÚS 26/24, ale dovodil, že účinná ochrana pověsti právnických osob vyžaduje analogicky použít stejné prostředky jako u nekalé soutěže podle § 2988 občanského zákoníku, včetně přiměřeného zadostiučinění. Velký senát Nejvyššího soudu na to navázal rozsudkem ze dne 18. 6. 2025, sp. zn. 31 Cdo 1145/2025, a dřívější opačný názor opustil (bod 26). Zároveň připomněl podmínku: zdržení a odstranění lze požadovat už kvůli samotnému zásahu, zadostiučinění jen tehdy, když nemajetková újma „skutečně (v příčinné souvislosti se zaviněným protiprávním jednáním škůdce) vznikla“ (bod 28). Firma ji tedy musí doložit, ne jen tvrdit.

U práva na čest, vážnost a soukromí člověka se promlčuje jen právo na odčinění újmy (§ 612 občanského zákoníku); požadavek, aby autor zásahu zanechal a odstranil jeho následky, se nepromlčí. Promlčecí lhůta trvá tři roky (§ 629 odst. 1) a začíná běžet, jakmile se dozvíte, nebo dozvědět měli a mohli, o újmě a o tom, kdo za ni odpovídá (§ 619 a § 620 odst. 1).

Šíří-li se pomluva rychle a řízení by trvalo měsíce, lze navrhnout předběžné opatření, kterým soud uloží, aby autor příspěvek odstranil a dál ho nešířil (§ 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř.). Rozhoduje bez slyšení protistrany a navrhovatel musí potřebu zatímní úpravy prokázat (§ 75c); tady se zúročí důkazy z prvního dne. Počítejte s jistotou 10 000 Kč, ve sporu dvou podnikatelů z jejich podnikání, typicky s konkurentem, 50 000 Kč (§ 75b), a s odpovědností za škodu, skončí-li předběžné opatření jinak než vyhověním žalobě nebo tím, že protistrana váš nárok splnila (§ 77a odst. 1); podrobně v článku Předběžné opatření: rychlá zbraň, za kterou se ručí.

¶ Kdy se obrátit na policii

Pomluva je trestný čin, ale úzce vymezený. Spáchá ho, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit ho v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Na internetu za to hrozí odnětí svobody až na dva roky (§ 184 odst. 1 a 2 trestního zákoníku). Trestní odpovědnost se ale uplatní jen ve společensky škodlivých případech, ve kterých nestačí odpovědnost podle jiného předpisu (§ 12 odst. 2). Spor o recenzi nebo hádka v diskusi proto zpravidla patří před civilní soud. Trestní řízení navíc obsah z internetu samo neodstraní a jeho průběh nemáte v rukou.

Hrubá urážka nebo zesměšnění může být přestupkem proti občanskému soužití s pokutou do 10 000 Kč (§ 7 odst. 1 písm. a) a odst. 4 zákona č. 251/2016 Sb.). Řízení lze zahájit jen se souhlasem toho, komu bylo ublíženo (§ 7 odst. 7), a přestupek se promlčuje za jeden rok (§ 30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb.).

Na policii se obraťte hned, když jde o víc než o slova: o vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku), dlouhodobé obtěžování zprávami a sledování (nebezpečné pronásledování, § 354) nebo o šíření pornografického obsahu s vaší podobou (§ 191a). U těchto činů může soud nařídit vydání údajů o telekomunikačním provozu (§ 88a trestního řádu); pro samotnou pomluvu tuto možnost zákon nedává.

¶ Přehled

¶ Závěr

Nejvíc pomluv, které vídáme, se dá zastavit bez soudu: dobře zdokumentovaným oznámením platformě nebo věcnou výzvou autorovi. Obojí ale stojí na tom, co jste si uložili v prvních hodinách. Žaloba a předběžné opatření přicházejí na řadu, když tyto kroky selžou nebo když jde o zásah, který rychle škodí. Trestní oznámení má smysl hlavně tam, kde jde o vyhrožování, pronásledování nebo intimní záběry.

¶ Prameny

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách), čl. 6, 16, 19, 20 a 21.
• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 81, § 82, § 84, § 85, § 86, § 88, § 89, § 90, § 135, § 612, § 619, § 620, § 629, § 2951, § 2956, § 2984 a § 2988.
• Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 9, § 75b, § 75c, § 76, § 77a, § 134 a § 142a (znění k 1. 11. 2026).
• Zákon č. 358/1992 Sb., notářský řád, § 6 a § 79.
• Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, § 77.
• Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, sazebník, položky 3 a 4.
• Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 12, § 184, § 191a, § 353 a § 354.
• Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, § 88a.
• Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, § 7; zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, § 30.
• Nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2005, sp. zn. I. ÚS 453/03.
• Nález Ústavního soudu ze dne 15. 1. 2025, sp. zn. Pl. ÚS 26/24.
• Rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2025, sp. zn. 31 Cdo 1145/2025.