Také: vina, úmysl, nedbalost, hrubá nedbalost, domněnka nedbalosti
Co to znamená
Obecná povinnost nahradit škodu za porušení zákona je vázána na zavinění: škůdce, který vlastním zaviněním poruší zákonnou povinnost a zasáhne tím do absolutního práva poškozeného, nahradí, co tím způsobil § 2910. Zavinění má dvě formy. Úmysl znamená, že škůdce následek chtěl, nebo věděl, že ho může způsobit, a byl s tím srozuměn. Nedbalost znamená, že spoléhal bez přiměřených důvodů, že následek nenastane, nebo o možnosti následku nevěděl, ač vědět měl a mohl. Takto obě formy vymezuje trestní zákoník § 15§ 16; občanský zákoník úmysl ani nedbalost výslovně nedefinuje.
Domněnka nedbalosti
Pro poškozeného je klíčové, že zavinění nemusí dokazovat. Způsobí-li škůdce škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že ji zavinil z nedbalosti § 2911. Za nedbalé se má i jednání toho, kdo nejedná tak, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, a toho, kdo dal najevo zvláštní znalost nebo pečlivost, případně se k činnosti vyžadující takovou znalost zavázal, a neuplatnil ji § 2912. Chce-li se škůdce odpovědnosti zbavit, musí sám prokázat, že nedbale nejednal.
Kdy na zavinění nezáleží
U porušení smluvní povinnosti se zavinění nezkoumá; škůdce se zprostí jen tehdy, prokáže-li, že mu ve splnění zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli § 2913. Zavinění nerozhoduje ani v případech objektivní odpovědnosti, například u provozu vozidel.
Proč na formě zavinění záleží
Forma zavinění má vliv na rozsah náhrady a na další důsledky. Škodu způsobenou úmyslně nelze z důvodů zvláštního zřetele hodných snížit § 2953, úmyslné způsobení újmy se promítá do výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu § 2957 a u škody prodlužuje nejzazší promlčecí lhůtu z deseti na patnáct let; pro újmu na zdraví tyto lhůty neplatí § 636. K ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost nahradit újmu způsobenou úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, se nepřihlíží § 2898.
Co říká zákon
Znění § 2911 občanského zákoníku
Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.
Klíčové ustanovení, znění účinné od 1. 1. 2026. § 2911
Znění § 2912 občanského zákoníku
(1) Nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale.
Klíčové ustanovení, znění účinné od 1. 1. 2026. § 2912
Znění § 16 trestního zákoníku
(1) Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel a) věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
Zákonná definice, znění účinné od 1. 1. 2026. § 16
Související ustanovení: § 2910, § 2913, § 2898, § 2953, § 2957, § 15, § 2900, § 636.
Příklad
Majitel domu ví, že se na střeše uvolnila taška, a nic s tím nedělá. Při větru taška spadne a poškodí zaparkované auto. Majitel porušil zákonnou povinnost počínat si tak, aby jinému nevznikla újma na vlastnictví, a jeho nedbalost se proto předpokládá. Poškozený ji nemusí dokazovat; majitel by musel sám prokázat, že jednal s péčí, jakou lze od průměrného člověka očekávat.
Časté omyly
Související pojmy
Souvisí: objektivní odpovědnost, spoluzavinění, škoda, újma, promlčení
Kde pokračovat
- Kdo za škodu odpovídá a co se vlastně hradí průvodce Náhrada škody a nemajetková újma