Daňové trestné činy: kdy ještě jde doplatit

¶ Nejdřív: který z těch dvou to je

V běžné řeči se tomu říká „daňový trestný čin“, jako by to byla jedna věc. Jde ale o dva trestné činy a rozdíl mezi nimi rozhoduje o tom, jestli se z toho dá ještě vycouvat.

Zkrácení daně je jednání směřující k tomu, aby daň byla vyměřena nižší, než má být, nebo vůbec. Typicky přes doklady, které neodpovídají skutečnosti.

Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobných povinných plateb je jiná situace. Týká se zaměstnavatele nebo plátce, který za zaměstnance nebo jinou osobu neodvede daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění § 241 odst. 1. Typicky: firmě došly peníze, zaměstnancům se ze mzdy strhlo, státu se neposlalo.

Na běžný dluh na vlastní DPH se neodvedení nevztahuje, protože DPH mezi platbami odváděnými za jiného není. Samotné nezaplacení řádně přiznané DPH nenaplňuje ani zkrácení daně. To vyžaduje, aby daň byla zkrácena, tedy například nepřiznána nebo zatajena, anebo aby byla vylákána daňová výhoda § 240 odst. 1. Jde-li o zkrácení DPH, nepomůže zvláštní účinná lítost u neodvedení, o které je řeč níž. Na zkrácení daně nedopadá.

Z pohledu klienta jde často o dvě verze téhož problému – nedostatek peněz. Z pohledu zákona jde o dva samostatné trestné činy a u každého platí jiná pravidla pro to, co doplacení zmůže.

¶ Neodvedení: doplatit jde skoro až do rozsudku

Tady je zákon mimořádně vstřícný:

Trestní odpovědnost za trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby zaniká, jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek. § 242

Podstatné jsou na tom dvě věci:

1. Časová mez je pozdní. Ne „než se to provalí“, ne „než přijde obvinění“ – až do okamžiku, kdy soud prvního stupně začne vyhlašovat rozsudek.
2. Dobrovolnost se nevyžaduje. Zvláštní ustanovení ji na rozdíl od obecné účinné lítosti nežádá. Odpovědnost tedy zaniká i tehdy, platíte-li až pod tlakem probíhajícího stíhání.

Prakticky to znamená, že u téhle skupiny činů je sehnat peníze reálná obhajoba: doplacením trestní odpovědnost zaniká. A že se vyplatí spočítat, kolik by doplacení stálo dnes, i když věc vypadá beznadějně.

¶ Zkrácení: obecná účinná lítost a přísnější měřítko

U zkrácení daně se použije obecné ustanovení o účinné lítosti. Trestní odpovědnost zaniká, jestliže pachatel dobrovolně buď zamezil škodlivému následku nebo jej napravil, anebo učinil o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku mohlo být ještě zabráněno § 33.

U zkrácení daně tedy nestačí daň doplatit. Náprava musí být dobrovolná, a to je proti předchozímu případu podstatný rozdíl:

• Úhrada v reakci na daňovou kontrolu zpravidla dobrovolná není. Kdo doplatí až na podkladě výsledků daňové kontroly, nejedná podle Nejvyššího soudu z vlastní vůle, ale pod hrozbou bezprostředně hrozícího stíhání, a to i tehdy, když stíhání ještě zahájeno nebylo 8 Tdo 272/2012. Totéž platí o úhradě, ke které vede už zahájené stíhání.
• Mechanické pravidlo z toho neplyne. Zákon tu žádnou lhůtu typu „do vyhlášení rozsudku“ nestanoví a dobrovolnost se posuzuje podle okolností. Například předběžný poznatek správce daně před zahájením kontroly ji sám o sobě nevylučuje.

Proto u zkrácení daně nelze slíbit, že doplacení věc uzavře. Lze říct, že je to zpravidla ten nejlepší z dostupných kroků – a že čím dřív přijde, tím spíš obstojí jako dobrovolný.

¶ Hranice rozsahu

Zkrácení daně i neodvedení jsou trestné až tehdy, jde-li o větší rozsah § 240 odst. 1·§ 241 odst. 1. Zákon pro „rozsah“ zvláštní částky nestanoví. Nejvyšší soud ho proto určuje obdobně podle hranic, které trestní zákoník stanoví pro škodu a prospěch § 138, a drží se toho i po jejich zvýšení v roce 2020 11 Tdo 752/2025:

U neodvedení zákon vyšší stupně neváže na rozsah, ale na značný prospěch a prospěch velkého rozsahu, které pachatel činem získá pro sebe nebo pro jiného § 241 odst. 2. Pro prospěch platí stejné částky, 1 000 000 Kč a 10 000 000 Kč, přímo ze zákona.

Samotná částka ale trestný čin nezakládá. Musí být naplněny i ostatní znaky, u zkrácení daně především úmysl.

Starší články uvádějí poloviční částky. Hranice se v roce 2020 zvýšily a texty psané dřív jsou proti dnešnímu stavu vedle – stejně jako texty, které u podvodu dosud odkazují na odstavec 5.

¶ Když si daňové a trestní řízení překážejí

Daňová kontrola a trestní řízení běží podle jiných pravidel a to, co je výhodné v jednom, může být nevýhodné v druhém. Protokol podepsaný v daňové kontrole se v trestní rovině použije. Mlčení v trestní rovině neznamená nespolupráci v daňové.

Proto se od začátku vede obojí najednou: daňový poradce počítá a vede kontrolu, advokát hlídá trestní rovinu a obojí se ladí tak, aby si to navzájem neškodilo. Dělat to postupně – nejdřív daně, pak právník – bývá dražší.

¶ Co udělat teď

1. Určete, jestli jde o zkrácení, nebo neodvedení. Bez toho se nedá říct nic dalšího.
2. Spočítejte, kolik by doplacení stálo dnes a odkud by se ty peníze vzaly.
3. Zjistěte, v jaké fázi je daňové řízení a jestli už běží úkony trestního řízení.
4. Sežeňte podklady k tomu, co jste věděl – komunikace s poradcem, interní pokyny, doklady o kontrole.
5. Dejte daňového poradce a advokáta k jednomu stolu dřív, než se podepíše protokol.