Také: osoby blízké, blízká osoba, osoba sobě blízká
Co to znamená
Občanský zákoník vymezuje osoby blízké ve dvou okruzích § 22. Do prvního patří vždy příbuzní v řadě přímé, tedy rodiče, prarodiče, děti a vnuci, dále sourozenci, manžel a registrovaný partner. Do druhého patří jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, ale jen tehdy, pokud by jedna z nich újmu druhé důvodně pociťovala jako újmu vlastní. U osob sešvagřených a u lidí, kteří spolu trvale žijí, zákon předpokládá, že jsou si blízcí, dokud se neprokáže opak.
K čemu pojem slouží
Na blízkém vztahu stojí řada pravidel. Věřitel může odporovat jednání, které dlužník v posledních dvou letech učinil s osobou blízkou a kterým věřitele zkrátil; druhá strana se ubrání jen tím, že dlužníkův úmysl neznala a znát nemusela § 590. Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželovi, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké § 2959. Zákonná omezení převodů mezi osobami blízkými se vztahují i na obdobná jednání mezi právnickou osobou a členem jejího statutárního orgánu nebo tím, kdo ji podstatně ovlivňuje § 22.
Jiné zákony, jiné vymezení
Trestní zákoník má vlastní definici, která výslovně zahrnuje i osvojitele a osvojence, ale neobsahuje domněnku u sešvagřených a u lidí žijících ve společné domácnosti § 125. V civilním soudním řízení může svědek odepřít výpověď, pokud by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým § 126. Okruh osob se tedy posuzuje podle zákona, o jehož použití jde.
Osoba blízká se liší od příbuzného. Vzdálenější příbuzný, například bratranec, je osobou blízkou jen při skutečném citovém poutu, a naopak osobou blízkou může být i nepříbuzný druh nebo družka.
Co říká zákon
Znění § 22 občanského zákoníku
(1) Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.
Zákonná definice, znění účinné od 1. 1. 2026. § 22
Znění § 125 trestního zákoníku
Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec, manžel a partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.
Zákonná definice, znění účinné od 1. 1. 2026. § 125
Příklad
Dlužník, proti kterému běží spor o 500 000 Kč, prodá byt své družce, se kterou pět let žije, za polovinu obvyklé ceny. Protože spolu trvale žijí, má se za to, že jde o osoby blízké. Jakmile má věřitel vykonatelný rozsudek, může prodej do dvou let napadnout odpůrčí žalobou a družka neuspěje, pokud neprokáže, že o dlužníkově úmyslu zkrátit věřitele nevěděla a vědět nemusela.
Časté omyly
Související pojmy
Souvisí: odpůrčí žaloba, duševní útrapy, neúčinnost právního jednání v insolvenci, dědická třída
Kde pokračovat
- Když zemřel blízký člověk: náhrada za duševní útrapy průvodce Náhrada škody a nemajetková újma