¶ Od kdy běží lhůta
Ústavní stížnost lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva dává § 72 odst. 3. Zákon tím rozumí:
- řádný opravný prostředek, typicky odvolání,
- mimořádný opravný prostředek, typicky dovolání nebo kasační stížnost, ne však návrh na obnovu řízení,
- jiný procesní prostředek, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného řízení.
Rozhoduje den doručení, ne den vydání ani právní moci. Stížnost podanou po lhůtě Ústavní soud odmítne § 43 odst. 1.
¶ Když soud mimořádný prostředek odmítne
Odmítne-li soud mimořádný opravný prostředek jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze ústavní stížností napadnout předchozí rozhodnutí, které jím bylo napadeno. Lhůta dvou měsíců pak běží od doručení rozhodnutí o odmítnutí § 72 odst. 4. Ke stížnosti se v takovém případě přikládá i kopie tohoto odmítnutí § 72 odst. 6.
Zda šlo o odmítnutí z důvodů závisejících na uvážení soudu, nebo z jiného důvodu, rozhoduje o tom, které rozhodnutí se napadá. Tuto otázku je proto dobré vyřešit hned po doručení rozhodnutí o mimořádném prostředku.
¶ Když zákon žádný prostředek nedává
Nedává-li zákon proti zásahu žádný procesní prostředek, lze stížnost podat do dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu do svých základních práv dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k zásahu došlo § 72 odst. 5.
¶ Vyčerpané prostředky
Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Platí to i pro mimořádný opravný prostředek, který soud může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení § 75 odst. 1. Dovolání nebo kasační stížnost proto zpravidla nelze přeskočit jen proto, že jejich úspěch je nejistý. Pro trestní věci to výslovně uvedlo plénum Ústavního soudu ve stanovisku ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14: „Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání“ Pl. ÚS-st. 38/14.
Ústavní soud stížnost přesto neodmítne ve dvou případech § 75 odst. 2:
- stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy došlo ke skutečnosti, která je jejím předmětem,
- v řízení o podaném opravném prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.
S oběma výjimkami je rozumné počítat jen ve výjimečných věcech.
¶ Kdo stížnost podává
Stěžovatele musí v řízení před Ústavním soudem zastupovat advokát § 30 odst. 1. Advokát se nemůže dát zastoupit koncipientem a v plné moci musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem § 31. Plná moc z řízení u obecných soudů proto nestačí.
Stížnost musí být podepsaná a datovaná a musí z ní být patrné, kdo ji podává, čeho se týká a co sleduje; obsahuje vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů a návrh, čeho se stěžovatel domáhá § 34 odst. 1. Přikládá se k ní kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku § 72 odst. 6. Účastníkem řízení je soud nebo úřad, proti jehož zásahu stížnost směřuje; ostatní účastníci předchozího řízení jsou vedlejšími účastníky § 76.
Kdy se do toho nepouštět
U lhůty a přípustnosti se nejčastěji chybuje v tom, od čeho se počítá a co je třeba mít hotové před podáním.
- Čekáte, jak dopadne návrh na obnovu řízení. Lhůta k ústavní stížnosti mezitím běží. Obnova řízení se mezi procesní prostředky, od nichž se lhůta počítá, nepočítá.
- Počítáte lhůtu od právní moci. Rozhoduje doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku. Den doručení najdete na doručence nebo v datové schránce.
- Necháte stížnost podat koncipienta nebo předložíte starou plnou moc. Zastupovat musí advokát a plná moc musí výslovně uvádět, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. Vadu lze napravit jen ve lhůtě, kterou Ústavní soud určí.
- Vynecháte opravný prostředek, protože vám přijde zbytečný. Stížnost je pak nepřípustná, a to i tehdy, když by soud mohl mimořádný opravný prostředek odmítnout podle svého uvážení. Zákon připouští jen dvě výjimky: stížnost, která svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a značné průtahy v řízení o opravném prostředku, z nichž hrozí vážná a neodvratitelná újma.
¶ Co udělat teď
Zapište si den, kdy vám bylo doručeno poslední rozhodnutí, a připočtěte dva měsíce. Je-li poslední rozhodnutí odmítnutím dovolání nebo jiného mimořádného opravného prostředku, zjistěte hned, z jakého důvodu bylo odmítnuto. Posouzení i sepis potřebují čas, takže advokátovi předejte úplné podklady co nejdřív, ne v posledních dnech lhůty.
¶ Časté otázky
Od kdy se počítá lhůta k ústavní stížnosti?
Od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva dává, typicky o odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti. Lhůta jsou dva měsíce.
Prodlouží lhůtu návrh na obnovu řízení?
Ne. Návrh na obnovu řízení zákon mezi procesní prostředky, od nichž se lhůta počítá, výslovně nezahrnuje.
Co když Nejvyšší soud dovolání odmítne?
Záleží na důvodu odmítnutí. Odmítne-li soud mimořádný opravný prostředek jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze napadnout předchozí rozhodnutí do dvou měsíců od doručení odmítnutí. Jak se lhůta počítá při odmítnutí z jiného důvodu, je třeba posoudit podle obsahu rozhodnutí.
Stačí plná moc, kterou má advokát z řízení u soudů?
Ne. Plná moc musí výslovně uvádět, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.
Musím podat dovolání, i když ho Nejvyšší soud může odmítnout?
Zpravidla ano. Povinnost vyčerpat procesní prostředky se podle zákona vztahuje i na mimořádný opravný prostředek, který soud může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Bez něj je ústavní stížnost nepřípustná.