Registr znění předpisů

Kalkulačky MCP serveru IUSTORIA počítají vždy podle aktuální úpravy a ve výsledku říkají, ke kterému znění předpisu se výsledek váže. Pro dřívější den počítají jen tam, kde mají starší úpravu ověřenou; jinak řeknou, které znění tehdy platilo a jaká byla jeho koncepce, a číslo nevydají. Pod 1. 1. 1993 server nejde, s výjimkou dat, která jen začínají dobu počítanou podle dnešního práva.

Tento přehled je registr znění, ze kterého server čerpá: pro každou kalkulačku rozhodné datum a období, pro které počítá, a pro každý předpis jeho znění od roku 1993 s koncepcí důležitou pro kalkulačky. Stejná data vrací nástroj zneni_predpisu. Jde o přehled pro orientaci, ne o výklad konkrétní věci.

Kalkulačky a rozhodné datum

Advokátní tarif (`at`)

• Přechodné ustanovení čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb.: Za právní služby poskytnuté před 1. 1. 2025 náleží odměna podle znění účinného do 31. 12. 2024 (paušál 300 Kč, promeškaný čas 100 Kč za půlhodinu).
• Přechodné ustanovení čl. II vyhlášky č. 276/2006 Sb.: Za právní služby poskytnuté před 1. 9. 2006 náleží odměna podle dosavadních předpisů.

Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí (`ddd`)

• zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, kalkulačka dar_a_dedictvi_dan: Dědictví a dary podléhaly dani dědické a darovací se sazbou podle tří skupin nabyvatelů: I. příbuzní v řadě přímé a manželé, II. sourozenci, synovci, neteře, strýcové, tety, manželé dětí a rodičů, příbuzní manžela v řadě přímé a osoby ze společné domácnosti nejméně rok, III. ostatní (§ 11 až 14). Od 15. 8. 1998 byla od daně dědické osvobozena I. skupina, od 1. 1. 2008 i II. skupina a od daně darovací I. a II. skupina (§ 19); ostatní platili daň podle sazeb pro svou skupinu.

• Přechodné ustanovení § 57 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb.: Daňové povinnosti k dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí vzniklé před 1. 1. 2014 se i nadále řídí zákonem č. 357/1992 Sb., který § 58 bod 1 téhož opatření zrušil.

Daň z nabytí nemovitých věcí (`dnnv`)

• zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, kalkulačka dar_a_dedictvi_dan: Dani podléhalo jen úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci (§ 2 odst. 1); nemovitost získaná darem nebo děděním jí nepodléhala a posuzovala se podle zákona o daních z příjmů.

• Přechodné ustanovení čl. II bod 1 zákona č. 386/2020 Sb.: Zákon č. 386/2020 Sb. daň zrušil dnem 26. 9. 2020; podle dřívějších předpisů se postupuje jen tam, kde lhůta pro podání přiznání uplynula před 31. 3. 2020.

Exekuční řád (`er`)

Exekutorský tarif (`et`)

• Přechodné ustanovení čl. II bod 1 vyhlášky č. 518/2025 Sb.: V exekucích, v nichž bylo pověření vydáno před 1. 1. 2026, se použije tarif ve znění do 31. 12. 2025; rozhoduje den vydání pověření.
• Přechodné ustanovení čl. II bod 3 vyhlášky č. 518/2025 Sb.: V exekucích zahájených před 1. 4. 2017 se minimální odměna, odměna při zániku pověření a snížený paušál řídí zněním před vyhláškou č. 441/2016 Sb.

Insolvenční právo (`iz`)

• zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, kalkulačka odmena_insolvencniho_spravce: Úpadek se řešil konkursem nebo vyrovnáním; odměnu správce konkursní podstaty určovala vyhláška č. 476/1991 Sb.
• zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, kalkulačka srazky_ze_mzdy: Oddlužení zákon neupravoval.

• Přechodné ustanovení čl. II bod 1 zákona č. 252/2024 Sb.: V insolvenčních řízeních zahájených před 1. 10. 2024 se použije insolvenční zákon ve znění do 30. 9. 2024; rozhoduje den zahájení řízení.

Minimální mzda (`minmzda`)

• nařízení vlády č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě, kalkulačka minimalni_mzda_a_priplatky: Minimální mzda byla stanovena pevnou hodinovou a měsíční částkou (od 11. 2. 1992 12 Kčs za hodinu a 2 200 Kčs za měsíc) pro týdenní pracovní dobu 42,5 hodiny, se sníženými sazbami pro mladistvé a poživatele invalidních důchodů (§ 2 nařízení vlády č. 53/1992 Sb.).
• nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, kalkulačka minimalni_mzda_a_priplatky: Minimální mzdu stanovilo nařízení vlády pevnou hodinovou a měsíční částkou, měněnou novelami zpravidla k 1. lednu (v letech 1999, 2000 a 2006 i k 1. červenci); v roce 1996 13,60 Kč a 2 500 Kč, v roce 2006 od 1. 1. 44,70 Kč a 7 570 Kč (§ 2 nařízení vlády č. 303/1995 Sb.).
• nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, kalkulačka minimalni_mzda_a_priplatky: Základní sazbu minimální mzdy pro týdenní pracovní dobu 40 hodin a nejnižší úrovně zaručené mzdy stanovilo nařízení vlády, měněné zpravidla k 1. lednu (pro rok 2024 18 900 Kč za měsíc a 112,50 Kč za hodinu, § 2 ve znění nařízení vlády č. 396/2023 Sb.). Zaručená mzda chránila zaměstnance, jejichž mzda nebyla sjednána v kolektivní smlouvě.

• Přechodné ustanovení čl. II bod 2 zákona č. 230/2024 Sb.: Od 1. 8. 2024 do 31. 12. 2024 se minimální mzda dál zjišťovala podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb.; mechanismus sdělení platí až pro minimální mzdu od 1. 1. 2025.

Nařízení vlády o nezabavitelných částkách (`nezabavitelne`)

• nařízení vlády ČSSR č. 16/1983 Sb., o nezabavitelných částkách, kalkulačka srazky_ze_mzdy: Nezabavitelná částka byla pevná: 450 Kčs na povinného a 150 Kčs na každou vyživovanou osobu; nad 2 400 Kčs se zbytek čisté mzdy srážel bez omezení (§ 1 a 2).
• nařízení vlády č. 185/1993 Sb., o nezabavitelných částkách, kalkulačka srazky_ze_mzdy: Nezabavitelná částka byla pevná: 1 500 Kč na povinného a 600 Kč na každou vyživovanou osobu; nad 3 000 Kč se zbytek srážel bez omezení (§ 1 a 2).
• nařízení vlády č. 63/1998 Sb., o nezabavitelných částkách, kalkulačka srazky_ze_mzdy: Nezabavitelná částka činila 62 % životního minima jednotlivce na povinného a 25 % na každou vyživovanou osobu; nad 150 % životního minima jednotlivce se zbytek srážel bez omezení (§ 1 a 2).

• Přechodné ustanovení čl. II nařízení vlády č. 548/2025 Sb.: V řízeních zahájených před 1. 1. 2026 se od tohoto dne použije nové znění; rozhoduje doba výplaty, ne zahájení exekuce (stejně čl. II nařízení vlády č. 441/2024 Sb.).

Nemocenské pojištění (`znp`)

• zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, kalkulačka nemocenska: Nemocenské náleželo od prvního dne pracovní neschopnosti, za první tři dny 50 % a dále 69 % denního vyměřovacího základu, nejvýš z 190 Kčs denně, bez redukčních pásem (§ 15 odst. 3 a § 17 zákona č. 54/1956 Sb. ve znění účinném k 1. 1. 1993).
• zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, kalkulačka nahrada_mzdy_pri_nemoci: Zaměstnavatel náhradu mzdy neplatil; zaměstnanec dostával od počátku neschopnosti nemocenské z pojištění (v době od 1. 1. do 29. 6. 2008 až od čtvrtého dne).

• Přechodné ustanovení čl. XXX bod 1 zákona č. 261/2007 Sb.: Nárok na nemocenské vzniklý před 1. 1. 2008 se řídil předpisy účinnými k 31. 12. 2007; rozhoduje den vzniku neschopnosti.
• Přechodné ustanovení § 172 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb.: Nemocenské z neschopnosti vzniklé před 1. 1. 2009 se i po tomto dni vyplácí i za prvních 14 dnů podle dřívějších předpisů.
• Přechodné ustanovení čl. II bod 1 zákona č. 347/2010 Sb. a čl. II zákona č. 364/2011 Sb.: O tom, zda nemocenské náleží od 15., nebo od 22. dne, rozhoduje den vzniku neschopnosti: vznikla-li před 1. 1. 2011, platí 15. den, vznikla-li v letech 2011 až 2013, platí 22. den i po 31. 12. 2013.
• Přechodné ustanovení čl. VIII bod 2 zákona č. 259/2017 Sb.: Výjimka z rozhodného dne: u nároku vzniklého před 1. 1. 2018, který trval i 1. 1. 2018, se od tohoto dne nemocenské počítá sazbami 60, 66 a 72 %.

Občanský soudní řád (`osr`)

• Přechodné ustanovení čl. IV zákona č. 252/2024 Sb.: V řízeních zahájených před 1. 10. 2024 se použije občanský soudní řád ve znění od 1. 10. 2024, tedy i pravidlo dvou třetin při čtyřech a více exekucích.

Občanský zákoník (`oz`)

• zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, kalkulačka promlceni: Obecná promlčecí doba byla tříletá a běžela ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (§ 101). Náhrada škody a bezdůvodné obohacení se promlčovaly za dva roky od vědomosti, nejpozději za tři roky a při úmyslu za deset let; u škody na zdraví objektivní doba neplatila (§ 106 a 107). Právo přiznané rozhodnutím nebo písemně uznané co do důvodu i výše se promlčovalo za deset let (§ 110).
• zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, kalkulačka lhuta: Lhůta určená podle dní počínala dnem po rozhodné události, lhůta v týdnech, měsících a letech končila dnem stejného označení, jinak posledním dnem měsíce (§ 122 odst. 1 a 2). Připadl-li poslední den na sobotu, neděli nebo svátek, byl posledním dnem nejbližší pracovní den (§ 122 odst. 3); pravidla jsou stejná jako dnešní § 605 až 607.
• zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, kalkulačka uroky: Výši úroků z prodlení stanovil prováděcí předpis (§ 517 odst. 2): do 14. 7. 1994 vyhláška č. 45/1964 Sb., od 15. 7. 1994 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.
• zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, kalkulačka dedicke_podily: Dědilo se ve čtyřech skupinách: v první děti a manžel stejným dílem, ve druhé manžel (vždy nejméně polovinu), rodiče a spolužijící osoby, ve třetí sourozenci a spolužijící osoby, ve čtvrté prarodiče, případně jejich děti (§ 473 až 475a). Nezletilým potomkům náležel proti závěti aspoň celý zákonný podíl, zletilým aspoň polovina (§ 479).
• zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, kalkulačka lhuty_v_pojisteni: Plnění bylo splatné do 15 dnů od skončení šetření, které muselo proběhnout bez zbytečného odkladu, a nebylo-li skončeno do 1 měsíce od doby, kdy se pojistitel o události dozvěděl, poskytl na požádání přiměřenou zálohu (§ 797 odst. 3). Pojištění s běžným pojistným zanikalo výpovědí ke konci pojistného období danou aspoň 6 týdnů před jeho uplynutím, výpovědí do 2 měsíců od uzavření s osmidenní lhůtou jen tehdy, byla-li ujednána (§ 800). Výpověď po pojistné události ani nesouhlas se zvýšením pojistného zákon neupravoval.
• zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, kalkulačka podpojisteni: Podpojištění zákon neupravoval: z pojištění majetku náleželo plnění ve výši určené pojistnými podmínkami (§ 806), krácení i spoluúčast tedy plynuly jen z nich.

• Přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb.: Poměry vzniklé před 1. 1. 2014 a práva z nich, včetně práv z porušení smluv uzavřených do té doby, se řídí dosavadními předpisy. Pro promlčení a úroky ze smlouvy proto rozhoduje den jejího uzavření.
• Přechodné ustanovení § 3036 zákona č. 89/2012 Sb.: Lhůty a doby, které začaly běžet před 1. 1. 2014, i lhůty pro práva řídící se dosavadními předpisy se až do konce posuzují podle dosavadních předpisů. Promlčení ani hmotněprávní lhůtu započatou dříve nástroje podle dnešního zákona nepočítají.
• Přechodné ustanovení § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.: Náhrada škody z porušení povinnosti, k němuž došlo před 1. 1. 2014, se posuzuje podle dosavadních předpisů; rozhoduje den porušení povinnosti, ne den vzniku škody.
• Přechodné ustanovení § 3069 zákona č. 89/2012 Sb.: Při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele.
• Přechodné ustanovení § 3080 bod 205 zákona č. 89/2012 Sb.: Zrušovací ustanovení: od 1. 1. 2014 zrušena část první zákona č. 37/2004 Sb.; o použití na staré smlouvy rozhoduje § 3028 odst. 3, ne § 3080.

Obchodní zákoník (`obchz`)

• zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kalkulačka promlceni: V obchodních závazkových vztazích byla obecná promlčecí doba čtyřletá (§ 397); u práva na plnění běžela od splatnosti (§ 392 odst. 1), u náhrady škody od vědomosti o škodě a škůdci, nejpozději deset let od porušení povinnosti (§ 398). Promlčecí doba skončila nejpozději deset let od svého počátku (§ 408 odst. 1) a písemné uznání založilo novou čtyřletou dobu (§ 407 odst. 1).
• zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kalkulačka uroky: Bez ujednání činil úrok z prodlení o 1 % více než úroková sazba určená obdobně podle § 502, tedy obvyklé úroky z bankovních úvěrů v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy (§ 369 odst. 1 v původním znění). Placení se započítávalo nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčil-li dlužník jinak (§ 330 odst. 2).

• Přechodné ustanovení čl. VIII bod 39 zákona č. 370/2000 Sb.: Občanskoprávní sazba úroku z prodlení platí mezi podnikateli pro každé prodlení vzniklé od 1. 1. 2001, i když vztah vznikl dřív.

Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (`pov`)

Předpisy o výši úroku z prodlení (`urok_prodleni`)

• vyhláška č. 45/1964 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení občanského zákoníku (§ 1 odst. 1, zrušen k 15. 7. 1994 nařízením vlády č. 142/1994 Sb.), kalkulačka uroky: Úrok z prodlení činil pevně 3 % ročně (§ 1 odst. 1), nezávisle na sazbách ČNB.
• nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, kalkulačka uroky: Dvojnásobek diskontní sazby ČNB platné k prvnímu dni prodlení, po celou dobu prodlení (§ 1 v původním znění). Na prodlení vzniklé před 15. 7. 1994 se od tohoto dne použije také (§ 3).

• Přechodné ustanovení § 3 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.: U prodlení, které vzniklo před 15. 7. 1994, se úrok od tohoto dne řídí nařízením; do 14. 7. 1994 náleží 3 % ročně.
• Přechodné ustanovení čl. II nařízení vlády č. 180/2013 Sb.: Úrok z prodlení vzniklého před 1. 7. 2013 se řídí dosavadním zněním; paušál 1 200 Kč náleží jen při prodlení vzniklém později.
• Přechodné ustanovení čl. II nařízení vlády č. 517/2025 Sb.: Zvýšený úrok z výživného nezletilého dítěte se nepoužije na prodlení vzniklé před 1. 1. 2026.

Správa daní (daňový řád a dřívější zákon o správě daní a poplatků) (`dr`)

• zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, kalkulačka danove_sankce: Za pozdní placení se platilo penále z nedoplatku za každý den prodlení od dne po splatnosti (v letech 1993 a 1994 0,3 % denně, od 1. 1. 1995 0,1 % denně), od 1. 1. 2007 úrok z prodlení ve výši repo sazby ČNB + 14 procentních bodů, nejdéle za 5 let (§ 63). Místo pokuty za opožděné tvrzení mohl správce daně zvýšit daň až o 10 % (§ 68). Z dodatečně vyměřené daně vznikalo od 1. 1. 2007 penále 20 %, u snížení ztráty 5 % (§ 37b).
• zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, kalkulačka danovy_kalendar: Přiznání k roční dani se podávalo do 31. března, s daňovým poradcem a od 1. 1. 1995 i při povinném auditu do 30. června; poradce musel mít plnou moc uloženou u správce daně před uplynutím neprodloužené lhůty (§ 40 odst. 3). Lhůta určená podle měsíců končila dnem, který se číslem shodoval se dnem události (§ 14 odst. 7), za kalendářní rok tedy 31. března, ne 1. dubna.

• Přechodné ustanovení § 264 odst. 12 a 13 zákona č. 280/2009 Sb.: Uplynula-li lhůta pro podání přiznání nebo hlášení do dne účinnosti daňového řádu (1. 1. 2011), uplatní se zvýšení daně podle zákona č. 337/1992 Sb.; uplynula-li do té doby lhůta pro řádné tvrzení, řídí se podle něj i penále. Pokutu podle § 250 ani penále podle § 251 u takových lhůt počítat nelze.
• Přechodné ustanovení § 264 odst. 14 zákona č. 280/2009 Sb.: U daně, jejíž původní den splatnosti nastal do dne účinnosti daňového řádu, se úrok z prodlení řídí po celou dobu prodlení zákonem č. 337/1992 Sb.
• Přechodné ustanovení čl. II bod 11 zákona č. 283/2020 Sb.: Úrok, jehož podmínky trvaly k 1. 1. 2021, se za dny do 31. 12. 2020 počítá podle dřívějšího znění a od 1. 1. 2021 podle nového; každý den prodlení se tedy úročí podle znění účinného v ten den.
• Přechodné ustanovení čl. II bod 10 zákona č. 283/2020 Sb.: Pokuta za opožděné tvrzení vzniklá před 1. 1. 2021, o níž nebylo pravomocně rozhodnuto, zanikla v rozsahu, v jakém by podle nového znění nevznikla (například pod 1 000 Kč).
• Přechodné ustanovení čl. II bod 3 zákona č. 283/2020 Sb.: Nový § 136 odst. 2 (4 měsíce, 6 měsíců s poradcem bez podmínky dřívější plné moci) platí pro zdaňovací období, která skončila 31. 12. 2020 nebo později; za dřívější období platí dřívější znění.

Vyhláška o odměně insolvenčního správce (`odmena_spravce`)

• vyhláška č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání, kalkulačka odmena_insolvencniho_spravce: Konkursní odměna se počítala z výtěžku zpeněžení podstaty klesajícími procenty; ve znění od 1. 1. 1993 10 % z prvních 10 000 Kčs až 0,25 % nad 1 000 000 Kčs, nejméně 400 Kčs (§ 7 odst. 1).

• Přechodné ustanovení čl. II vyhlášky č. 253/2024 Sb.: V insolvenčních řízeních zahájených před 1. 10. 2024 se odměna řídí vyhláškou ve znění do 30. 9. 2024.

Vyhláška o paušální náhradě pro účastníka bez advokáta (`pausal_bez_advokata`)

Vyhláška o paušálních sazbách odměny advokáta pro náhradu nákladů řízení (`pausalni_sazby`)

• vyhláška č. 484/2000 Sb. (zrušena k 7. 5. 2013 nálezem Ústavního soudu vyhlášeným pod č. 116/2013 Sb.), kalkulačka naklady_sporu: Při rozhodování o náhradě nákladů řízení určoval soud odměnu advokáta jednou paušální sazbou za řízení v jednom stupni podle hodnoty předmětu řízení, ne podle počtu úkonů (§ 1 až 3).

Vyhlášky ministerstva financí o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného (`vyhl-zahr`)

Vyhlášky ministerstva práce o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot (`vyhl-cn`)

• vyhláška č. 573/2025 Sb., kalkulačka cestovni_nahrady_zamestnance: Tuzemské stravné nejméně 155, 236 a 370 Kč, ve veřejné sféře rozpětí 155 až 185, 236 až 284 a 370 až 442 Kč; základní náhrada 5,90 Kč za km u osobního vozidla (§ 1 až 3 vyhlášky č. 573/2025 Sb.).
• vyhláška č. 573/2025 Sb., kalkulačka cestovne_advokata: Osobní auto 5,90 Kč za km, jednostopé vozidlo 1,60 Kč za km (§ 1); průměrná cena benzinu 95 34,70 Kč/l, benzinu 98 39 Kč/l, nafty 34,10 Kč/l a elektřiny 7,20 Kč/kWh (§ 4 v původním znění).

Zákon o cestovních náhradách (`zcn`)

• zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, kalkulačka cestovni_nahrady_zamestnance: Stravné náleželo za každý kalendářní den cesty podle doby trvání ve třech pásmech (5 až 12 hodin, déle než 12 do 18 hodin, déle než 18 hodin) v částkách stanovených zákonem a měněných prováděcími předpisy (§ 5 zákona č. 119/1992 Sb.; v roce 1993 25, 39 a 62 Kčs, v roce 2006 rozpětí 58 až 69, 88 až 106 a 138 až 165 Kč). Při částečně bezplatném stravování se stravné úměrně krátilo, ve znění pro rok 2006 o 20 až 40 % za každé jídlo (§ 5 odst. 5).
• zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, kalkulačka cestovne_advokata: Náhrady za použití vlastního vozidla určoval tento zákon; advokátní tarif na něj od roku 1996 odkazoval (poznámka pod čarou č. 1 v původním znění).

Zákon o dani silniční (`silnicni`)

• Přechodné ustanovení čl. IV body 1 a 2 zákona č. 142/2022 Sb.: Za zdaňovací období započatá před 1. 1. 2022 platí dřívější znění (daň i z jiných vozidel), za rok 2022 a později nové.

Zákon o dani z nemovitých věcí (`dznv`)

Zákon o dani z přidané hodnoty (`dph`)

• zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, kalkulačka dph: Sazba u zboží byla 23 % (u zboží z přílohy č. 1 a tepla 5 %) a u služeb 5 % (u služeb z přílohy č. 2 23 %), od 1. 1. 1995 sazby 22 % a 5 % (§ 16). Plátcem se osoba stávala od prvního dne druhého měsíce po měsíci, kdy obrat za nejvýš 3 předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhl 1 500 000 Kčs, od 1. 1. 1995 750 000 Kč a od 1. 10. 2003 obrat za nejvýš 12 měsíců 2 000 000 Kč (§ 5).
• zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, kalkulačka danovy_kalendar: Přiznání se podávalo do 15 dnů po skončení zdaňovacího období (měsíc, nebo čtvrtletí při obratu pod 10 000 000 Kčs), od 1. 8. 1993 do 25 dnů.

• Přechodné ustanovení § 47 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb.: Použije se sazba platná ke dni vzniku povinnosti přiznat daň; o sazbě rozhoduje den plnění nebo přijetí úplaty, ne den výpočtu.
• Přechodné ustanovení čl. II bod 4 zákona č. 461/2024 Sb.: Skončilo-li rozhodné období podle § 6 odst. 1 ve znění do 31. 12. 2024 před 1. 1. 2025, posoudí se plátcovství i registrace podle dřívějšího znění (2 000 000 Kč za nejvýš 12 měsíců, plátcem od prvního dne druhého měsíce po měsíci překročení).
• Přechodné ustanovení čl. II bod 7 zákona č. 366/2022 Sb.: Pokuta za kontrolní hlášení vzniklá před 1. 1. 2023, o níž nebylo pravomocně rozhodnuto, zanikla v rozsahu, v jakém by podle nového § 101h odst. 1 nebo 2 a § 101j nevznikla.
• Přechodné ustanovení čl. XXXIV bod 4 zákona č. 243/2016 Sb.: Pro výjimku z pokuty při prvním prodlení s kontrolním hlášením (§ 101j) se nepřihlíží k prodlení před 29. 7. 2016.

Zákon o daních z příjmů (`zdp`)

• Přechodné ustanovení čl. IV bod 2 zákona č. 386/2020 Sb.: U nemovitosti nabyté před 1. 1. 2021 se osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b) posoudí podle znění do 31. 12. 2020: stačí doba přesahující 5 let a osvobození při použití na bytovou potřebu se neuplatní.
• Přechodné ustanovení čl. II bod 5 zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.: U cenných papírů nabytých před 1. 1. 2014 se osvobození posoudí podle § 4 odst. 1 písm. w) ve znění do 31. 12. 2013 (6 měsíců při podílu nejvýš 5 %).
• Přechodné ustanovení čl. II bod 21 zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.: Daňové povinnosti k dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí vzniklé před 1. 1. 2014 se řídí zákonem č. 357/1992 Sb.
• Přechodné ustanovení čl. XII bod 14 zákona č. 609/2020 Sb.: Na hmotný majetek pořízený od 1. 1. 2020 lze od 1. 1. 2020 použít nové znění (hranice 80 000 Kč); zvolí-li to poplatník, použije je ve všech dalších obdobích.
• Přechodné ustanovení čl. XVI bod 10 zákona č. 349/2023 Sb.: Omezení odpisů osobního automobilu podle § 30e se nepoužije na vozidlo uvedené do užívání před prvním zdaňovacím obdobím, které začalo 1. 1. 2024 nebo později.
• Přechodné ustanovení čl. VII bod 1 zákona č. 360/2025 Sb.: Za zdaňovací období započatá před 1. 1. 2026 se použije dřívější znění, za rok 2025 tedy strop 40 000 000 Kč společný pro podíly, cenné papíry a kryptoaktiva.

Zákon o dnech pracovního klidu (`svatky`)

• zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, a zákon ČNR č. 204/1990 Sb., kalkulačka lhuta: V letech 1993 až 2000 byly dny pracovního klidu 1. leden, Velikonoční pondělí, 1. a 8. květen, 5. červenec, 28. říjen a 24. až 26. prosinec (§ 1 a 2 zákona č. 93/1951 Sb.) a 6. červenec (zákon ČNR č. 204/1990 Sb., od 18. 5. 1990). 28. září dnem pracovního klidu nebyl a 17. listopad byl významným dnem, tedy pracovním (§ 3 a 5).
• zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, a zákon ČNR č. 204/1990 Sb., kalkulačka promlceni: Podle tohoto kalendáře se do 8. 8. 2000 posouval konec lhůty připadající na svátek.
• zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, a zákon ČNR č. 204/1990 Sb., kalkulačka uroky: Podle tohoto kalendáře se do 8. 8. 2000 posuzovalo, zda splatnost připadla na svátek.

Zákon o důchodovém pojištění (účast OSVČ, § 10) (`zdchp`)

Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (datové schránky) (`ds`)

Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku (`zmzda`)

• zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, kalkulačka prumerny_vydelek: Průměrný výdělek se zjišťoval z hrubé mzdy zúčtované v předchozím kalendářním čtvrtletí a odpracované doby; pod 22 odpracovaných dnů se použil pravděpodobný výdělek a na měsíc se přepočítával průměrným počtem pracovních hodin (dnů) připadajících na měsíc (§ 17 zákona č. 1/1992 Sb.). Průměrný výdělek nižší než minimální mzda se na ni zvyšoval (§ 17 odst. 6).
• zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, kalkulačka minimalni_mzda_a_priplatky: Mzda nesměla být nižší než minimální mzda stanovená nařízením vlády (§ 4 zákona č. 1/1992 Sb.). Za práci přesčas náležela mzda zvýšená nejméně o 25 % průměrného výdělku nebo náhradní volno (§ 5), příplatek za noční práci stanovila kolektivní smlouva nebo nařízení vlády (§ 7).

Zákon o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru (`odstupne`)

• zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru, kalkulačka konec_pracovniho_pomeru: Při výpovědi dané organizací nebo dohodě z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce náleželo odstupné ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku; kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis je mohly zvýšit až o trojnásobek (§ 3 zákona č. 195/1991 Sb.).

Zákon o pojistné smlouvě (`zps`)

• zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, kalkulačka promlceni: Právo na pojistné plnění se promlčovalo nejpozději za tři roky, u životního pojištění za deset let, a promlčecí doba začínala běžet rok po pojistné události, i u přímého nároku poškozeného vůči pojistiteli (§ 8).
• zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, kalkulačka lhuty_v_pojisteni: Šetření musel pojistitel ukončit do 3 měsíců od oznámení, jinak sdělit důvody a na žádost poskytnout přiměřenou zálohu; plnění bylo splatné do 15 dnů od skončení šetření (§ 16). Výpověď ke konci pojistného období musela být doručena aspoň 6 týdnů předem, jinak byla neplatná; do 2 měsíců od uzavření s osmidenní a do 3 měsíců od doručení oznámení pojistné události s měsíční výpovědní lhůtou, která běžela ode dne doručení výpovědi (§ 22). Nesouhlas se zvýšením pojistného bylo třeba uplatnit do 1 měsíce od dozvědění, pojištění pak zaniklo koncem zaplaceného období (§ 13 odst. 4).
• zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, kalkulačka podpojisteni: Byla-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota, pojistitel snížil plnění v poměru pojistné částky k pojistné hodnotě, nebylo-li ve smlouvě dohodnuto jinak (§ 41); horní hranici plnění a spoluúčast upravoval § 28.

• Přechodné ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb.: Právní vztahy z pojistných smluv uzavřených před 1. 1. 2005 se řídí dosavadními předpisy, tedy § 788 a násl. zákona č. 40/1964 Sb.

Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (`zpsz`)

• Přechodné ustanovení čl. XVIII body 1 a 2 zákona č. 349/2023 Sb.: Pojistné a vyměřovací základy za období před 1. 1. 2024 se řídí dřívějším zněním (50 % daňového základu, minimum 25 %, vedlejší 10 %); rozhoduje rok, za který se pojistné platí.
• Přechodné ustanovení čl. II body 1, 2 a 5 zákona č. 90/2026 Sb.: Zálohy za leden až červen 2026 se platily ze 40 % průměrné mzdy, rozdíl proti 35 % vrátí ČSSZ na písemnou žádost podanou do 31. 12. 2026; roční vyměřovací základ za rok 2026 se počítá s minimem 35 % za celý rok.

Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (`zpzp`)

Zákon o soudních poplatcích (`sop`)

• Přechodné ustanovení čl. V bod 1 zákona č. 268/2025 Sb.: Za řízení zahájená před 1. 1. 2026 se vybírají poplatky podle dosavadního znění.
• Přechodné ustanovení čl. V bod 2 zákona č. 268/2025 Sb.: Odvolání podané od 1. 1. 2026 se platí podle nového znění, i když napadené rozhodnutí bylo vydáno dříve; u odvolání proto rozhoduje den jeho podání.

Zákon o účetnictví (`zou`)

• Přechodné ustanovení čl. II bod 1 zákona č. 221/2015 Sb.: Kategorie a ostatní pravidla od 1. 1. 2016 se použijí poprvé v účetních obdobích započatých v roce 2016 nebo později.
• Přechodné ustanovení čl. II bod 1 zákona č. 316/2025 Sb.: Pro účetní období započaté před 1. 1. 2026 se použije dřívější znění, tedy i dřívější § 20 o auditu malých účetních jednotek.
• Přechodné ustanovení čl. II bod 2 zákona č. 316/2025 Sb.: Nové hraniční hodnoty se použijí k rozvahovému dni účetního období započatého od 1. 1. 2024 a skončeného od 31. 12. 2024; u období skončeného před 31. 12. 2024 je použít lze.

Zákon o zaměstnanosti (`zoz`)

• zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, kalkulačka podpora_v_nezamestnanosti: Hmotné zabezpečení uchazeče náleželo nejdéle 6 měsíců bez ohledu na věk, první 3 měsíce 60 % a zbývající dobu 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku, nejvýš 1,5násobek fiktivního výdělku (§ 16 odst. 1 a § 17 odst. 1 a 8 zákona č. 1/1991 Sb. ve znění účinném k 1. 1. 1993).
• zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, kalkulačka konec_pracovniho_pomeru: Požádal-li uchazeč nejpozději do tří pracovních dnů ode dne skončení zaměstnání, náleželo hmotné zabezpečení ode dne následujícího po skončení (§ 12 odst. 3, od 1. 10. 1999 § 7 odst. 1 a § 12 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb.).

• Přechodné ustanovení čl. II bod 1 zákona č. 382/2008 Sb.: Řízení o podpoře nepravomocně skončená před 1. 1. 2009 se dokončí podle dřívějšího znění; rozhoduje tedy den podání žádosti.
• Přechodné ustanovení čl. LXIII zákona č. 349/2023 Sb.: Řízení o podpoře a o kompenzaci nepravomocně skončená před 1. 1. 2024 se dokončí podle dřívějšího znění (včetně § 44a a 44b).
• Přechodné ustanovení čl. VII zákona č. 120/2025 Sb.: Řízení o podpoře zahájená a nepravomocně skončená před účinností změny se dokončí podle dřívějšího znění; čl. VII nabyl účinnosti 1. 1. 2026, žádost podaná do 31. 12. 2025 se tedy posoudí podle znění do 31. 12. 2025 (podpůrčí doba podle hranic 50 a 55 let, sazby 65, 50 a 45 %, strop 0,58násobek).
• Přechodné ustanovení § 43 odst. 2 a § 51a zákona č. 435/2004 Sb.: Podpůrčí dobu a sazby určuje věk dosažený v den podání žádosti o podporu.

Zákoník práce (`zp`)

• zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, kalkulačka dovolena: Dovolená se určovala v týdnech a pracovních dnech: dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část (1/12 za každý celý kalendářní měsíc) náležela po odpracování aspoň 60 dnů v roce, jinak dovolená za odpracované dny (1/12 za každých 22 odpracovaných dnů) (§ 101 a 104 zákona č. 65/1965 Sb.). Základní výměra činila do 31. 12. 2000 tři týdny a čtyři týdny po 15 letech pracovního poměru po 18. roce věku, od 1. 1. 2001 čtyři týdny (§ 102).
• zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, kalkulačka konec_pracovniho_pomeru: Výpovědní doba činila 2 měsíce, u výpovědi z organizačních důvodů podle § 46 odst. 1 písm. a) až c) 3 měsíce, a začínala prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi (§ 45 zákona č. 65/1965 Sb.). Odstupné za výpověď nebo dohodu z organizačních důvodů činilo dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku, do 31. 5. 1994 podle zákona č. 195/1991 Sb., od 1. 6. 1994 podle § 60a. Dohodu o pracovní činnosti bylo možné vypovědět s 15denní výpovědní dobou od doručení (§ 238 odst. 2), u dohody o provedení práce zákon výpověď neupravoval.
• zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, kalkulačka dpp_dpc: Dohoda o provedení práce byla přípustná pro práci v předpokládaném rozsahu nejvýš 100 hodin, rozsahy dohod u téhož zaměstnavatele v kalendářním roce se sčítaly (§ 236 zákona č. 65/1965 Sb.); dohoda o pracovní činnosti v průměru nejvýš do poloviny stanovené týdenní pracovní doby, posuzováno nejdéle za 12 měsíců (§ 237).
• zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, kalkulačka nahrada_mzdy_pri_nemoci: Náhradu mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti zákoník práce neupravoval; zaměstnanci náležely jen dávky nemocenského pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb.
• zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, kalkulačka prumerny_vydelek: Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely neupravoval zákoník práce, ale zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku (§ 17).

• Přechodné ustanovení § 364 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb.: Právní úkony o vzniku, změně a skončení pracovního poměru a dohod učiněné před 1. 1. 2007 se řídí zákonem č. 65/1965 Sb., i když jejich účinky nastanou později. Za den učinění se u výpovědi bere den doručení, u dohody den jejího uzavření (výklad).
• Přechodné ustanovení čl. II bod 1 a 6 zákona č. 365/2011 Sb.: Právní úkony učiněné před 1. 1. 2012 se řídí dosavadním zněním; odstupné z výpovědi nebo dohody podle § 52 písm. a) až c) a z okamžitého zrušení podle § 56 podle dřívějšího znění náleží podle dosavadních předpisů (nejméně trojnásobek bez ohledu na délku pracovního poměru).
• Přechodné ustanovení § 393a zákona č. 262/2006 Sb.: Náhrada mzdy podle § 192 až 194 náleží poprvé od 1. 1. 2009; za neschopnost vzniklou před tímto dnem nepřísluší ani po něm.
• Přechodné ustanovení čl. VI bod 1 zákona č. 347/2010 Sb. a čl. VI zákona č. 364/2011 Sb.: Délku období náhrady (14, nebo 21 dnů) určuje den vzniku neschopnosti; neschopnost vzniklá v letech 2011 až 2013 si 21 dnů ponechá i v roce 2014.
• Přechodné ustanovení čl. II bod 1 zákona č. 32/2019 Sb.: Náhrada mzdy za neschopnost vzniklou před 1. 7. 2019 se řídí dřívějším zněním s karenční dobou, i když neschopnost trvá i po tomto dni.
• Přechodné ustanovení čl. II bod 2 zákona č. 285/2020 Sb.: Právo na dovolenou, které vzniklo před 1. 1. 2021, a jeho čerpání i po 31. 12. 2020 se řídí § 211 až 223 ve znění do 31. 12. 2020 (dovolená ve dnech); rozhoduje kalendářní rok, za který dovolená náleží.
• Přechodné ustanovení čl. II bod 2 zákona č. 230/2024 Sb.: Do 31. 12. 2024 se minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy zjišťovaly podle § 111 a 112 v dřívějším znění a nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
• Přechodné ustanovení čl. II bod 1, 3 a 5 zákona č. 120/2025 Sb.: Zkušební doba sjednaná před 1. 6. 2025 se řídí dřívějším § 35 (nejvýš 3, u vedoucího 6 měsíců); u výpovědi doručené před 1. 6. 2025 se délka, začátek a konec výpovědní doby řídí dřívějším § 51; kdo měl právo na odstupné podle dřívějšího § 67 odst. 2, náhradu podle § 271ca nedostane.

Časté otázky