¶ Za co stát odpovídá
Odpovědnost státu stojí na dvou důvodech. Prvním je nezákonné rozhodnutí. Druhým je nesprávný úřední postup, tedy to, jak se v řízení postupovalo, nikoli jak se v něm nakonec rozhodlo. Proto se ani neptáte, zda úředník jednal zaviněně: rozhoduje, že postup správný nebyl a že vám tím vznikla škoda nebo nemajetková újma.
Do druhé kategorie patří i nečinnost. Zákon za nesprávný úřední postup výslovně označuje porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, a neplyne-li lhůta ze zákona, tak v přiměřené době § 13 odst. 1. Tomu se běžně říká průtahy a je to nejčastější důvod, se kterým se na nás lidé obracejí.
Znění § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.
Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
Zákon zvlášť upravuje nároky z trestního řízení, tedy náhradu za vazbu, za trest a za zadržení. Od 1. ledna 2026 se uplatňují pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou; k návrhu podanému jinak se nepřihlíží § 14 odst. 6. Dopis vlastními slovy tedy u těchto tří nároků od roku 2026 nestačí, i kdyby obsahoval všechno podstatné.
Vedle náhrady škody, tedy toho, co vás postup úřadu stál na penězích, stojí zadostiučinění za nemajetkovou újmu. U dlouhých řízení jde nejčastěji právě o ně: peníze vám samy o sobě nechyběly, ale roky nejistoty se nedají vrátit. Obojí se uplatňuje toutéž cestou a v jednom podání.
¶ Proč se nejdřív jde na úřad a ne k soudu
Cesta k soudu vede přes úřad. Uplatnění nároku u příslušného úřadu není zdvořilost ani doporučený postup, ale podmínka, bez jejíhož splnění soud žalobu neprojedná R 11/2010. Kdo ji přeskočí, přijde o čas a o náklady, a k úřadu se stejně vrátí.
Zákon to říká přímo: uplatnění nároku u úřadu je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu § 14 odst. 3. Žalovat můžete až tehdy, když vám úřad do šesti měsíců ode dne uplatnění nárok plně neuspokojí § 15 odst. 2. Totéž platí i pro zadostiučinění za nemajetkovou újmu, nejen pro peněžitou škodu.
Šest měsíců je povinné čekání, ne promarněný čas. Podání u úřadu má obsahovat totéž, co pak ponesete k soudu: popis řízení, konkrétní úkony a prodlevy mezi nimi, co pro vás věc znamenala a čeho se domáháte. Úřad zpravidla část nároku uzná a část odmítne, a právě od jeho odpovědi se odvíjí, o čem se povede spor.
Jedna nepříjemnost k tomu patří. Náhrada nákladů zastoupení, které vám vznikly při projednávání nároku u příslušného úřadu, se nehradí § 31 odst. 4. Advokáta v této fázi si tedy platíte sami, i když nárok nakonec uznán bude. V soudním řízení už se náklady řídí obecnými pravidly o náhradě nákladů řízení.
¶ Kolik se za průtahy dává
Za dlouhé řízení se nedostávají peníze automaticky. Újmu tvrdíte a popisujete vy. Peněžité zadostiučinění náleží tehdy, nebylo-li možné újmu nahradit jinak a nejevilo-li by se samotné konstatování porušení práva jako dostačující § 31a odst. 2. Konstatování porušení práva je přitom plnohodnotný výsledek, se kterým řada věcí končí.
Pro orientaci ve výši slouží stanovisko Nejvyššího soudu, podle kterého se základní částka pohybuje mezi 15 000 Kč a 20 000 Kč za jeden rok řízení, přičemž první dva roky se hodnotí částkou o polovinu nižší Cpjn 206/2010. Stanovisko je z roku 2011 a stále platí: plénum Ústavního soudu v září 2025 rozhodlo, že praxe na něm založená není ani dnes v rozporu s ústavními požadavky a že povinnost přepočítávat částky o inflaci a o růst životní úrovně z ústavního pořádku neplyne Pl. ÚS 26/25. Nečekejte proto, že se rozpětí samo posune nahoru.
Počítá se z celé délky řízení, ne z délky samotných průtahů. Čtyřleté řízení tak při spodní hranici rozpětí znamená základní částku 45 000 Kč, desetileté 135 000 Kč. Od té částky se pak jde nahoru i dolů podle složitosti věci, podle toho, čím jste k délce přispěli vy, a podle významu předmětu řízení. Je-li na vaší straně víc poškozených, kteří stejnou újmu sdíleli, může být částka náležející každému z nich přiměřeně snížena oproti tomu, co by dostal ten, kdo by byl v řízení sám Cpjn 206/2010. Berte to jako základní částku, ne jako sazebník.
Základní částkou výpočet nekončí. Soud ji upravuje podle kritérií, která zákon vyjmenovává: celkové délky řízení, jeho složitosti, jednání poškozeného, postupu orgánů a významu předmětu řízení pro poškozeného § 31a odst. 3. Věc o péči o dítě nebo o výživné váží jinak než spor o pohledávku. Naopak průtahy, které jste zavinili vlastními odročeními, částku snižují.
Počítejte i s úroky. Podle téhož stanoviska máte právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty poté, co jste nárok u úřadu uplatnili Cpjn 206/2010. U řízení, které trvá deset a více let, není ta položka zanedbatelná, a proto si datum uplatnění poznamenejte.
¶ Jaké lhůty platí
Lhůty jsou tu kratší než v běžných sporech o náhradu škody a to je nejčastější důvod, proč lidé s jinak dobrým nárokem neuspějí. Rozlišujte přitom, zda jde o peněžitou škodu, nebo o zadostiučinění za nemajetkovou újmu.
Nárok na náhradu škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, a nejpozději za deset let. Desetiletá hranice se nepoužije u škody na zdraví § 32.
Zadostiučinění za nemajetkovou újmu má lhůtu čtyřikrát kratší: šest měsíců ode dne, kdy se o újmě dozvíte, nejdéle do deseti let. U nároku z nepřiměřené délky řízení ale lhůta neskončí dříve než šest měsíců po skončení toho řízení, takže dokud se vaše věc vleče, o nárok kvůli délce nepřijdete § 32 odst. 3.
Zvláštní lhůta platí u nároků z vazby a z trestu: promlčují se za dva roky § 33. Podání u úřadu vám ale lhůtu nezastaví natrvalo. Promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu šesti měsíců § 35 odst. 1.
Na prodloužení lhůty po skončení jednání s úřadem nespoléhejte. Předběžné projednání není řízením před orgánem veřejné moci, takže pravidlo občanského zákoníku o šestiměsíčním doběhu lhůty se tu nepoužije R 60/2021. Jak se lhůty počítají mimo odpovědnost státu, popisuje stránka promlčení.
¶ Co udělat teď
- Sepište časovou osu řízení. Datum zahájení, jednotlivé úkony, prodlevy mezi nimi a to, kdy se naposledy něco stalo. Právě z ní se posuzuje délka řízení i to, čí nečinností vznikla.
- Projděte spis a doplňte do osy data z něj. Odročení, dožádání, znalecké posudky a doby, kdy se nedělo nic. Bez konkrétních dat zůstane tvrzení o průtazích obecné.
- Zjistěte, u kterého úřadu se nárok uplatňuje. Zákon příslušný úřad určuje podle toho, který orgán ve věci jednal; když si nejste jistí, zeptejte se nás dřív, než podání odešlete.
- Uplatněte nárok písemně u toho úřadu. Bez tohoto kroku soud žalobu projednat nemůže a čekací doba šesti měsíců vám do té doby ani nezačne běžet.
- U nároků za vazbu, trest a zadržení použijte formulář ministerstva. Od ledna 2026 se k návrhu podanému jinak nepřihlíží.
- Popište, co dlouhé řízení způsobilo vám. Nejistota, odložené rozhodnutí o bydlení, zdravotní následky, dopad na rodinu. Bez toho zbývá jen konstatování porušení práva.
- Hlídejte šestiměsíční lhůtu u zadostiučinění. Je čtyřikrát kratší než obvyklé tři roky a promlčení namítne druhá strana prakticky vždy.
- Po šesti měsících bez plného uspokojení zvažte žalobu. Do té doby si připravte doklady, po uplynutí lhůty už jde jen o čas.
¶ Časté omyly
Každý z těchto omylů stojí celý nárok.
-
„Na stát rovnou podám žalobu.“
Nejdřív musíte nárok uplatnit u příslušného úřadu. Žalovat lze až tehdy, když ho do šesti měsíců plně neuspokojí.
§ 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.
-
„Za průtahy mám tři roky.“
Nárok na zadostiučinění se promlčí za šest měsíců od vědomosti o újmě, u průtahů ne dříve než šest měsíců od skončení řízení.
§ 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.
¶ Časté otázky
Za co všechno stát odpovídá?
Za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem při výkonu veřejné moci. Nesprávným postupem je i to, když úřad nebo soud nerozhodne v zákonné lhůtě, a není-li stanovena, v přiměřené době.
Můžu stát rovnou žalovat?
Nemůžete. Uplatnění nároku u příslušného úřadu je podmínkou žaloby a k soudu se dostanete až tehdy, když vás úřad do šesti měsíců od uplatnění plně neuspokojí.
Kolik se dává za průtahy v řízení?
Vychází se ze základní částky 15 000 až 20 000 Kč za rok řízení, přičemž první dva roky se hodnotí částkou o polovinu nižší. Počítá se z celé délky řízení, ne z délky samotných průtahů. Jde o východisko, které soud podle kritérií zákona zvyšuje i snižuje. Stanovisko Nejvyššího soudu je z roku 2011 a plénum Ústavního soudu je v roce 2025 potvrdilo; o inflaci se částky nevalorizují.
Zaplatí mi stát advokáta za jednání s ministerstvem?
Nezaplatí. Náhrada nákladů zastoupení, které vznikly při projednávání nároku u příslušného úřadu, poškozenému nenáleží.
Jaká lhůta platí u průtahů?
Nárok na zadostiučinění se promlčí za šest měsíců ode dne, kdy se o újmě dozvíte, nejpozději do deseti let. U nároku z nepřiměřené délky řízení lhůta neskončí dříve než šest měsíců po skončení toho řízení.
Co se změnilo od ledna 2026?
Nároky za vazbu, trest a zadržení se uplatňují pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou. K návrhu podanému jinak se nepřihlíží.