# Trestní oznámení: vzor pro podvod, krádež a zpronevěru

> Vzor trestního oznámení pro podvod, krádež, zpronevěru a poškození věci: jak popsat skutek, proč nechat právní hodnocení policii, jak podložit důkazy a uplatnit náhradu škody.

- Canonical URL: https://www.iustoria.cz/vymahani-pohledavky/trestni-oznameni/
- Markdown URL: https://www.iustoria.cz/vymahani-pohledavky/trestni-oznameni/index.md
- Language: cs
- Content type: hub
- Published: 2026-09-26
- Modified: 2026-11-05
- Reviewed by guarantor: 2026-11-05 (Mgr. Jan Vytřísal)
- Author: Mgr. Jan Vytřísal (Advokát, zakladatel a majitel, Czech Bar Association reg. no. 20461)
- Author profile: https://www.iustoria.cz/tym/jan-vytrisal/
- Topics: Pohledávky, Exekuce

## Krátká odpověď

Trestní oznámení musí přijmout policie i státní zástupce a podat ho lze písemně, ústně do protokolu i elektronicky. Paragraf uvádět nemusíte, podání se posuzuje podle obsahu. Rozhoduje popis skutku: kdy, kde, kdo co udělal a jaký to mělo následek, a důkazy. Nezaplacený dluh sám o sobě trestným činem není, u podvodu, zpronevěry i poškození cizí věci je navíc hranicí škoda 10 000 Kč; posprejování nebo pomalování cizí věci je ale trestné bez ohledu na škodu. Poškozený může v oznámení uplatnit náhradu škody; podle Nejvyššího soudu se počítá, jen když jmenuje, vůči komu a v jaké výši se uplatňuje. Požádáte-li o to, musí vás policie do měsíce vyrozumět o učiněných opatřeních. Proti odložení věci má stížnost jen poškozený, a to do tří dnů.

## Stručně

- Paragraf v oznámení uvádět nemusíte. Podání se posuzuje podle obsahu a kvalifikaci provádí policie a státní zástupce.
- Rozhoduje popis skutku: kdy, kde, kdo co udělal, jaký to mělo následek. Co víte jen od jiných, uveďte odděleně.
- Nezaplacení samo trestným činem není. U podvodu, zpronevěry i poškození cizí věci je hranicí škoda 10 000 Kč, u krádeže a u posprejování nebo pomalování cizí věci ne vždy.
- Návrh na náhradu škody v oznámení se počítá, jen když jmenuje, po kom a kolik chcete. Pak staví promlčení i tehdy, když policie věc odloží.
- Požádáte-li o to, policie vás do měsíce od oznámení vyrozumí o učiněných opatřeních.
- Stížnost proti odložení má jen poškozený, do tří dnů, u útvaru, který usnesení vydal.
- Trestné je obvinit jiného lživě. Popsat pravdivě, co se stalo, trestné není, ani když policie věc nakonec odloží.

<!-- obsah -->

## Podvod, nebo jen dluh?

Trestný čin podvodu spáchá ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou  (§ 209 odst. 1 — Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40). Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda nejméně 10 000 Kč  (§ 138 odst. 1 — Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40).

Nezaplacení samo tyto znaky nenaplňuje. Rozhodující je, co dlužník věděl a zamýšlel ve chvíli, kdy závazek přijímal. Nejvyšší soud k tomu uvedl, že pachatel musí jednat v úmyslu neplatit už v době uzavírání smlouvy  (Usnesení NS sp. zn. 3 Tdo 1463/2008 (28. 1. 2009): k podvodu se vyžaduje, aby pachatel jednal v úmyslu neplatit už v době uzavírání smlouvy, https://kraken.slv.cz/3Tdo1463/2008). Rozhodnutí se týká dřívějšího trestního zákona, znaky podvodu ale zůstaly stejné. Firma, která objednávala v dobré víře a zaplatit nemohla, protože jí později nezaplatili odběratelé, zůstává dlužníkem a trestní oznámení na ni neobstojí.

Ústavní soud opakovaně připomíná, že trestní právo je krajní prostředek. Nemá nahrazovat ochranu práv v soukromoprávních vztazích, kde je na každém, aby svá práva hájil sám, zejména u soudu  (Nález ÚS sp. zn. I. ÚS 4/04 (23. 3. 2004, N 42/32 SbNU 405): trestní právo je krajní prostředek a nemůže nahrazovat ochranu práv v soukromoprávních vztazích, https://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-4-04). Trestní odpovědnost se uplatňuje jen tam, kde nestačí odpovědnost podle jiného zákona  (§ 12 odst. 2 — Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40). Poškozený sice má podle Ústavního soudu ústavně zaručené právo na efektivní trestní řízení, jde ale o povinnost státu postupovat řádně, ne o záruku, že pachatel bude potrestán. Má-li poškozený reálnou šanci uspět s civilní žalobou, zasáhne Ústavní soud proti odložení nebo zastavení věci jen ve zcela mimořádných situacích, ledaže jde o nejzávažnější trestné činy  (Nález ÚS sp. zn. I. ÚS 3196/12 (12. 8. 2014): poškozený má ústavně zaručené právo na efektivní trestní řízení; jde o povinnost prostředků, ne výsledku, a má-li poškozený reálnou šanci uspět s civilní žalobou, zasáhne Ústavní soud jen ve zcela mimořádných situacích (body 15 až 19), https://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-3196-12).

Než oznámení podáte, zkuste si poctivě odpovědět na tyto otázky:

1. Tvrdila vám druhá strana něco, co nebyla pravda, třeba cizí jméno, neexistující zboží nebo smyšlenou zakázku?
2. Věděla už ve chvíli, kdy s vámi uzavírala smlouvu, že nemá z čeho plnit?
3. Zmizela hned po zaplacení, přestala brát telefon, zrušila inzerát nebo profil?
4. Jednala stejně i s dalšími lidmi?

Nemáte-li u žádné z otázek čím odpověď doložit, jde nejspíš o dluh. Na ten je [výzva k zaplacení](/vymahani-pohledavky/vyzva-k-zaplaceni/) a potom [platební rozkaz](/vymahani-pohledavky/platebni-rozkaz/).

Vzor se hodí i na další majetkové trestné činy. Zpronevěry se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena  (§ 206 odst. 1 — Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40). Krádež je přisvojení cizí věci tím, že se jí pachatel zmocní  (§ 205 odst. 1 — Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40), a poškození cizí věci její zničení, poškození nebo učinění neupotřebitelnou  (§ 228 odst. 1 — Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40). U zpronevěry a poškození věci platí stejná hranice škody 10 000 Kč jako u podvodu; výjimkou je poškození věci posprejováním, pomalováním nebo popsáním barvou či jinou látkou, které je trestné bez ohledu na výši škody  (§ 228 odst. 2 — Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40). U krádeže ne vždy: trestná je i krádež vloupáním, krádež věci, kterou má člověk na sobě nebo při sobě, nebo krádež, za kterou byl pachatel v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.

## Proč musí oznámení popsat skutek

Policie nevyšetřuje paragrafy, ale skutky. Když oznámení podáváte ústně, zákon ukládá vyslechnout vás o okolnostech činu, o poměrech toho, koho se týká, o důkazech a o výši škody  (§ 59 odst. 4 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Zahájí-li se trestní stíhání, musí usnesení popsat skutek tak, aby nemohl být zaměněn s jiným  (§ 160 odst. 1 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Čím lépe skutek popíšete vy, tím méně se policie musí doptávat a tím menší je riziko, že věc odloží, protože z oznámení nepozná, co se stalo.

Vzor proto skutek rozkládá na části:

1. **Kdy.** Datum, případně období od–do.
2. **Kde.** Adresa, obec, nebo internetová stránka či aplikace.
3. **Co se stalo, v časovém pořadí.** Každá událost s datem: kdo co řekl nebo udělal, co jste na základě toho udělali vy, co následovalo.
4. **Jaký to mělo následek.** Co vám chybí nebo co je poškozené.
5. **Co víte jen od jiných.** Samostatně a s uvedením, od koho to víte.

Oddělit, co jste sami viděli a slyšeli, od toho, co víte z doslechu, je důležité. Policie tak ví, koho má vyslechnout, a vy se nevystavíte podezření, že tvrdíte něco, co nevíte.

## Proč právní hodnocení nechat policii

Podání se posuzuje podle obsahu, i když je nesprávně označeno  (§ 59 odst. 1 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Zákonné označení trestného činu, který je ve skutku spatřován, uvádí až policejní orgán v usnesení o zahájení trestního stíhání  (§ 160 odst. 1 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Paragraf tedy v oznámení nic nerozhoduje. Může ale uškodit: kdo si zvolí kvalifikaci předem, snadno začne popis skutku přizpůsobovat paragrafu, a silná kvalifikace bez skutkového podkladu snižuje věrohodnost celého oznámení.

Vzor proto kvalifikaci nechává na policii. Zvolíte-li ji, uvede ji jen jako váš názor: skutek by mohl naplňovat znaky trestného činu. Nikde netvrdí, že někdo trestný čin spáchal.

S tím souvisí křivé obvinění. Kdo jiného lživě obviní z trestného činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, a udělá-li to v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, až na tři léta  (§ 345 odst. 1 — Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40)  (§ 345 odst. 2 — Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40). Nejvyšší soud potvrdil odsouzení v případě, kdy si obviněný byl nepravdivosti obvinění vědom  (Usnesení NS sp. zn. 6 Tdo 289/2024 (2. 4. 2024): křivé obvinění vyžaduje, aby si pachatel byl vědom nepravdivosti obvinění, https://kraken.slv.cz/6Tdo289/2024). Trestné je tedy vědomě nepravdivé tvrzení, ne pravdivý popis, který policie posoudí jinak. Policie vás při přijetí oznámení poučí o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje  (§ 158 odst. 2 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141).

## Proč oznámení podložit důkazy

Policie smí vyžadovat vysvětlení od lidí, firem i úřadů a obstarávat si podklady  (§ 158 odst. 3 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Musí ale vědět, kde hledat. Nejde-li podle toho, co má k dispozici, o podezření z trestného činu, věc usnesením odloží  (§ 159a odst. 1 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141).

Vzor důkazy dělí na tři skupiny:

- **Listiny a zprávy, které přikládáte.** Smlouva, faktura, výpis z účtu s platbou, e-maily, snímky obrazovky konverzace nebo inzerátu s datem a adresou stránky. Vzor je očísluje jako přílohy a v textu na ně odkáže. Přikládejte kopie, originály si nechte.
- **Svědci.** Jméno, kontakt a co viděli nebo slyšeli.
- **Co má policie zjistit nebo zajistit.** Údaje, které má banka, operátor nebo provozovatel stránky: majitel účtu, telefonní číslo, profil, IP adresa. Kamerové záznamy se často po několika dnech přemazávají, proto napište, kde kamera je.

## Kdy oznámení pomůže a kdy uškodí

**Pomůže** tam, kde civilní cesta nevede nikam. Typicky když nevíte, kdo vás podvedl, a znáte jen číslo účtu, telefon nebo profil na inzertním serveru. Žalovat nemáte koho, policie ale pachatele zjistit může. Pomůže i tehdy, když stejně jednal s více lidmi a oznámení se sejdou.

**Uškodí**, když jde o dluh. Policie věc odloží a dlužník, kterého mezitím vyzvala k vysvětlení, zjistí, že mu z trestního řízení nic nehrozí. Vaše pozice ve vyjednávání se tím spíš zhorší.

**Osoba blízká.** Je-li podezřelý váš příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, manžel, partner, druh nebo jiná osoba, jejíž újmu byste pociťovali jako vlastní  (§ 100 odst. 2 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141), lze ho pro krádež, zpronevěru, podvod nebo poškození cizí věci stíhat jen s vaším souhlasem  (§ 163 odst. 1 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Souhlas můžete vzít zpět, dokud se odvolací soud neodebere k závěrečné poradě. Výslovně odepřený souhlas už ale znovu dát nejde  (§ 163 odst. 2 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Vzor vloží souhlas do oznámení, když tuto volbu zaškrtnete.

## Jak oznámení podat

Podání lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo v elektronické podobě  (§ 59 odst. 1 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Ústně ho sepisují policejní orgány a okresní státní zastupitelství  (§ 59 odst. 2 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Oznámení musí přijmout policie i státní zástupce  (§ 158 odst. 2 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Místní příslušnost řešit nemusíte, nejjednodušší je obrátit se na policii tam, kde se věc stala, nebo kde bydlíte.

Neúplné oznámení se nezahazuje. Chybějící náležitosti podání, včetně podpisu, nejsou u trestního oznámení důvodem, aby se jím orgán nezabýval  (§ 59 odst. 3 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Samotné oznámení proto policie přijme i jako prostý e-mail. Jinak je to s návrhem na náhradu škody a se souhlasem se stíháním blízkého. Ty pošlete datovou schránkou, protože úkon z ní má stejné účinky jako podepsaná listina  (§ 18 odst. 2 — Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-300), s uznávaným elektronickým podpisem, nebo podepsané poštou.

Oběti trestného činu musí policie nebo státní zástupce přijetí oznámení písemně potvrdit  (§ 8 odst. 3 — Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-45). Vzor o potvrzení žádá vždy, i když oznámení podává firma nebo svědek.

## Vzor

Vyberte, kdo oznámení podává, zda vám vznikla škoda, na koho oznámení míří a komu ho podáte, a vyplňte, co víte. Co necháte prázdné, bude v dokumentu jako žluté pole s nápovědou, co do něj patří.

_Na stránce je generátor, který dokument sestaví podle zadaných údajů jako soubor .docx přímo v prohlížeči._

## Náhrada škody v trestním řízení

Poškozený může navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit mu škodu. Z návrhu musí být patrné, z jakých důvodů a v jaké výši nárok uplatňuje, a obojí musí doložit  (§ 43 odst. 3 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Návrh lze podat nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování, ale i dříve, třeba už v trestním oznámení.

Nejvyšší soud ale opakovaně řekl, že oznámení je řádným uplatněním nároku, jen když je z něj patrné, z jakých důvodů, v jaké výši a **vůči komu** se nárok uplatňuje  (Rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 23/2011 (19. 12. 2012): nárok na náhradu škody lze uplatnit už v trestním oznámení, je-li z něj patrno, z jakých důvodů, v jaké výši a vůči komu se uplatňuje, https://kraken.slv.cz/25Cdo23/2011). Nestačí se připojit „s nárokem, jak ho zjistí policie“. Oznámení musí žádat, aby konkrétní osobě byla uložena povinnost nahradit škodu v určité výši  (Rozsudek NS sp. zn. 23 Cdo 3245/2024 (31. 7. 2025): trestní oznámení je řádným uplatněním nároku na náhradu škody, jen když žádá uložit povinnost konkrétní osobě v určité výši; řádně uplatněný nárok staví promlčení i při odložení věci, https://kraken.slv.cz/23Cdo3245/2024). Vzor proto do návrhu vkládá jméno podezřelého nebo název firmy a částku.

Takto uplatněný nárok staví promlčení po dobu řízení, a to i tehdy, když policie věc odloží  (Rozsudek NS sp. zn. 23 Cdo 3245/2024 (31. 7. 2025): trestní oznámení je řádným uplatněním nároku na náhradu škody, jen když žádá uložit povinnost konkrétní osobě v určité výši; řádně uplatněný nárok staví promlčení i při odložení věci, https://kraken.slv.cz/23Cdo3245/2024). Stavění se ale týká jen té škody, té výše a té osoby, vůči které byl nárok uplatněn. U neznámého pachatele proto vzor návrh formuluje proti osobě, která bude jako pachatel zjištěna, a upozorní vás, že promlčení se tím spolehlivě nestaví. Jakmile policie pachatele zjistí, nárok zopakujte s jeho jménem.

Bylo-li o nároku už rozhodnuto v civilním řízení, návrh v trestním řízení podat nelze  (§ 44 odst. 3 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Trestní řízení přitom trvá dlouho a končí odsouzením jen tam, kde se trestný čin prokáže. Je-li pachatel známý a má majetek, zvažte souběžně i [civilní cestu](/vymahani-pohledavky/strategie/).

## Co se stane potom

Policie oznámení prověří. Na prověření má podle závažnosti věci dva, tři, nebo šest měsíců. Nestihne-li to, musí státnímu zástupci písemně zdůvodnit proč  (§ 159 odst. 1 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141)  (§ 159 odst. 2 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Oznamovateli z těchto lhůt žádné právo neplyne.

Požádali-li jste o to, musí vás policie do jednoho měsíce od oznámení vyrozumět, jaká opatření učinila  (§ 158 odst. 2 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Bez žádosti vám nic sdělovat nemusí. Nepožádali jste o vyrozumění v oznámení, nebo nepřišlo? Použijte [žádost o vyrozumění](/vymahani-pohledavky/po-trestnim-oznameni/).

Odloží-li policie nebo státní zástupce věc, doručí usnesení poškozenému, je-li znám. Oznamovatele o odložení vyrozumí, jen pokud o to požádal  (§ 159a odst. 6 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Stížnost proti odložení může podat jen poškozený a má odkladný účinek  (§ 159a odst. 7 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Oznamovatel, kterému škoda nevznikla, stížnost nemá.

Lhůta ke stížnosti jsou tři dny od oznámení usnesení a stížnost se podává u orgánu, který usnesení vydal  (§ 143 odst. 1 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Lhůtu zachová poštovní zásilka adresovaná tomuto orgánu, nebo ústní podání do protokolu u kteréhokoli okresního soudu či okresního státního zástupce  (§ 60 odst. 4 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Neposílejte ji na centrální e-podatelnu policie: Ústavní soud potvrdil, že stížnost zaslaná na e-podatelnu Policejního prezidia místo útvaru, který usnesení vydal, lhůtu nezachovala  (Usnesení ÚS sp. zn. IV. ÚS 2524/17 (12. 6. 2018): stížnost zaslaná na e-podatelnu Policejního prezidia místo útvaru, který usnesení vydal, lhůtu nezachová, https://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-2524-17).

Táhne-li se prověřování nebo postupuje-li policie chybně, může poškozený kdykoli v průběhu přípravného řízení žádat státního zástupce, aby průtahy nebo závady odstranil  (§ 157a odst. 1 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Vzor takové žádosti je na stránce [po trestním oznámení](/vymahani-pohledavky/po-trestnim-oznameni/).

Oběť, tedy člověk, kterému trestný čin způsobil škodu, a firma, na které byl spáchán, mohou žádat informaci, zda bylo řízení zahájeno, v jakém je stavu a z jakého skutku je kdo obviněn  (§ 11 odst. 1 — Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-45). Poškozenému se doručí i opis usnesení o zahájení trestního stíhání, když o to výslovně požádá  (§ 160 odst. 2 — Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141). Obě žádosti vzor umí vložit do oznámení.

## Kdy se do toho nepouštět

Sedm situací, kdy vzor nepoužívejte, nebo si oznámení aspoň dobře rozmyslete.

- **Dlužník jen nezaplatil.** Nemáte nic, co by ukazovalo, že vás klamal už při uzavírání smlouvy? Policie věc nejspíš odloží a vy ztratíte čas, který mohl patřit výzvě a žalobě. Trestní právo podle Ústavního soudu nemá nahrazovat vymáhání pohledávek.
- **Jde o násilí, vyhrožování nebo pronásledování.** Vzor je jen pro majetkové trestné činy. Hrozí-li nebezpečí, volejte 158 a oznámení podejte osobně. Policie vás musí poučit o právech oběti a o tom, kde najdete pomoc.
- **Hrozí, že peníze nebo důkazy zmizí.** Peníze odcházejí z účtu podvodníka během hodin, kamerové záznamy se přemazávají za pár dní. Obraťte se hned osobně na policii a na svou banku, písemné oznámení doplňte potom.
- **Jde o obchodní spor, daně nebo insolvenci.** Oznámení na firmu v obchodním sporu, podezření z daňového trestného činu nebo z poškození věřitele stojí na složitém skutku i kvalifikaci. Vzor by vás vedl k hodnocením, která se těžko unesou.
- **Chcete oznámením hlavně vyvinout tlak.** Oznámení, které má dlužníka jen donutit zaplatit, se obvykle odloží. Kdo ho ve snaze posílit doplní o něco, co se nestalo, riskuje sám trestní stíhání pro křivé obvinění, přísněji, když tím sledoval vlastní prospěch.
- **O náhradě škody už rozhodl soud.** Návrh na náhradu škody v trestním řízení nelze podat, když o nároku už bylo rozhodnuto v civilním řízení. Ve vzoru pak volbu nároku vypněte.
- **Podezřelý je váš blízký a nejste si jistí.** Krádež, zpronevěru, podvod i poškození věci lze mezi blízkými stíhat jen s vaším souhlasem. Vzít ho zpět můžete, ale souhlas, který jednou výslovně odepřete, už znovu dát nejde.

## Časté otázky

### Musím v oznámení uvést paragraf?

Nemusíte. Podání se posuzuje podle obsahu, i když je nesprávně označeno. Kvalifikaci provede policie a státní zástupce. Vzor ji nabízí jen jako volbu a vždy jen jako názor, že skutek by mohl naplňovat znaky trestného činu.

### Je nezaplacená faktura podvod?

Sama o sobě ne. Podvodem se stává, jen když dlužník už při objednávce věděl, že nezaplatí, nebo vás klamal jinak, třeba cizím jménem nebo neexistujícím zbožím, a škoda dosahuje aspoň 10 000 Kč. Jinak je správnou cestou výzva k zaplacení a žaloba.

### Kam trestní oznámení poslat?

Kterémukoli útvaru Policie ČR nebo státnímu zastupitelství, oba ho musí přijmout. Nejjednodušší je obrátit se na policii v místě, kde se věc stala, nebo kde bydlíte.

### Můžu oznámení poslat e-mailem?

Ano, policie ho přijme i v elektronické podobě. Připojení s nárokem na náhradu škody a souhlas se stíháním blízkého ale pošlete datovou schránkou, s uznávaným elektronickým podpisem nebo podepsané poštou.

### Dozvím se, co se s oznámením stalo?

Jen když o to požádáte. Policie i státní zástupce vás pak musí do jednoho měsíce od oznámení vyrozumět o učiněných opatřeních. Poškozenému se usnesení o odložení doručuje vždy.

### Co když policie věc odloží?

Poškozený může podat stížnost do tří dnů od doručení usnesení, a to u útvaru, který usnesení vydal. Stížnost má odkladný účinek. Oznamovatel, kterému škoda nevznikla, stížnost nemá.

### Můžu trestní oznámení vzít zpět?

Zpětvzetí trestního oznámení zákon nezná a policie věc prověřuje z úřední povinnosti. Jinak je tomu jen u činů, které lze stíhat pouze se souhlasem poškozeného, třeba u krádeže nebo podvodu mezi blízkými. Tam lze souhlas vzít zpět až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě.


## Prameny

- [Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40)
- [Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád](https://e-sbirka.gov.cz/sb/1961/141)
- [Usnesení NS sp. zn. 3 Tdo 1463/2008 (28. 1. 2009): k podvodu se vyžaduje, aby pachatel jednal v úmyslu neplatit už v době uzavírání smlouvy](https://kraken.slv.cz/3Tdo1463/2008)
- [Nález ÚS sp. zn. I. ÚS 4/04 (23. 3. 2004, N 42/32 SbNU 405): trestní právo je krajní prostředek a nemůže nahrazovat ochranu práv v soukromoprávních vztazích](https://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-4-04)
- [Nález ÚS sp. zn. I. ÚS 3196/12 (12. 8. 2014): poškozený má ústavně zaručené právo na efektivní trestní řízení; jde o povinnost prostředků, ne výsledku, a má-li poškozený reálnou šanci uspět s civilní žalobou, zasáhne Ústavní soud jen ve zcela mimořádných situacích (body 15 až 19)](https://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-3196-12)
- [Usnesení NS sp. zn. 6 Tdo 289/2024 (2. 4. 2024): křivé obvinění vyžaduje, aby si pachatel byl vědom nepravdivosti obvinění](https://kraken.slv.cz/6Tdo289/2024)
- [Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-300)
- [Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů)](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-45)
- [Rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 23/2011 (19. 12. 2012): nárok na náhradu škody lze uplatnit už v trestním oznámení, je-li z něj patrno, z jakých důvodů, v jaké výši a vůči komu se uplatňuje](https://kraken.slv.cz/25Cdo23/2011)
- [Rozsudek NS sp. zn. 23 Cdo 3245/2024 (31. 7. 2025): trestní oznámení je řádným uplatněním nároku na náhradu škody, jen když žádá uložit povinnost konkrétní osobě v určité výši; řádně uplatněný nárok staví promlčení i při odložení věci](https://kraken.slv.cz/23Cdo3245/2024)
- [Usnesení ÚS sp. zn. IV. ÚS 2524/17 (12. 6. 2018): stížnost zaslaná na e-podatelnu Policejního prezidia místo útvaru, který usnesení vydal, lhůtu nezachová](https://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-2524-17)