# Vaše jistota není údaj o věci

> Proč je subjektivní jistota o výsledku sporu nespolehlivý údaj, proč se s praxí nezlepšuje, jaký je rozdíl mezi nedosažením cíle a zklamáním a jak se proti tomu bránit zápisem odhadů.

- Canonical URL: https://www.iustoria.cz/vyjednavani-ve-sporu/vase-jistota/
- Markdown URL: https://www.iustoria.cz/vyjednavani-ve-sporu/vase-jistota/index.md
- Language: cs
- Content type: hub
- Published: 2026-09-22
- Modified: 2026-09-22
- Reviewed by author: 2026-09-22
- Author: Mgr. Jan Vytřísal (Advokát, partner, Czech Bar Association reg. no. 20461)
- Author profile: https://www.iustoria.cz/tym/jan-vytrisal/
- Topics: Vyjednávání, Spory

## Stručně

- Ve studii 481 advokátů činila průměrná udávaná jistota 64 procent, zatímco uvedeného cíle bylo dosaženo v 57 procentech případů.
- Svého uvedeného minimálního cíle nedosáhlo 43 procent advokátů, ale zklamáno bylo jen 18 procent.
- Kalibrace odhadu se nezlepšovala s délkou právní praxe.
- Pokus o zlepšení kalibrace ve studii selhal.
- Prognóza bez zápisu a bez zpětného porovnání s výsledkem se nedá ověřit ani se z ní nedá učit.
- Obrana je jednoduchá a nudná: odhady se zapisují s pravděpodobností a s datem a po skončení se porovnají.

## Content

## Co se měřilo


Studie oslovila **481 amerických advokátů**, kteří měli před sebou jednání ve věci. Každý uvedl **minimální cíl**, jehož chce dosáhnout, a **odhadl pravděpodobnost**, že se mu to podaří. Po skončení se porovnaly odhady s výsledky  (Goodman-Delahunty, Granhag, Hartwig, Loftus: Insightful or Wishful. Lawyers’ Ability to Predict Case Outcomes, Psychology, Public Policy, and Law 16(2), 2010, s. 133–157, https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1605487).

Výsledek zní nejprve nevinně:

| | |
|---|---|
| průměrná udávaná jistota | 64 % |
| podíl případů, v nichž bylo cíle dosaženo | 57 % |

Sedm procentních bodů nadhodnocení není katastrofa. Zajímavější je druhé zjištění.

## Čísla, která nesedí na sebe

**Svého uvedeného minimálního cíle nedosáhlo 43 procent advokátů. Zklamáno bylo 18 procent.**

Ten rozdíl je jádrem věci. Necelá polovina nesplnila, co si sama předem vytkla — a víc než polovina z nich to tak nevnímala. Vzpomínka na vlastní očekávání se tiše přizpůsobila tomu, jak to dopadlo.

Právě proto nestačí se po skončení zeptat, jestli byl výsledek podle očekávání. Odpověď bude zkreslená, i když bude upřímná. **Ověřit se to dá jedině proti zápisu**, který vznikl dřív.

## Praxe s tím nepomůže

Očekávalo by se, že advokát, který vedl dvě stě sporů, odhaduje líp než ten, kdo vedl dvacet. Studie to nenašla: **kalibrace se s délkou právní praxe nezlepšovala.**

Není to tak překvapivé, jak se zdá. Aby se člověk v odhadech zlepšoval, potřebuje zpětnou vazbu, která je rychlá, jednoznačná a opakovaná. Spory jsou pomalé, jejich výsledek je vícerozměrný a nikdo si předchozí odhady nezapisuje. Učí se tedy z čeho? Z dojmu.

A ještě jedna věc: **pokus o zlepšení kalibrace ve studii selhal.** Neznamená to, že to nejde. Znamená to, že to nejde samo a že jednoduchá poučka nestačí.

## Co s tím děláme

Obrana je nudná a účinná: **odhady se zapisují.**

U každé věci, kde to má smysl, dáváme na začátku tři údaje:

1. **Co považujeme za rozumný výsledek** — tedy minimální cíl, ne to nejlepší, co si lze představit.
2. **S jakou pravděpodobností** ho čekáme. Číslo, ne přídavné jméno.
3. **Do kdy.** Odhad bez data se nedá vyhodnotit.

Po skončení se to porovná. Ne jako rituál sebemrskačství, ale proto, že je to jediný způsob, jak zjistit, jestli se v prognózách zlepšujeme, nebo jen stárneme.

Pro klienta to má jeden okamžitý užitek: odhad, který je zapsaný, se dá **použít při rozhodování o smíru**. Ústní „máme dobré šance“ se při té úvaze použít nedá, protože znamená pokaždé něco jiného.

## A co vy

Poslední poznámka, která patří k tématu a nebývá vítaná.

Tohle zkreslení nepostihuje jen advokáty. **U klienta bývá silnější**, protože má ve věci vlastní zájem a vlastní verzi toho, co se stalo — a obojí posouvá odhad týmž směrem. Když se advokátova přehnaná jistota potká s klientovou, výsledkem je rozhodnutí, o kterém si obě strany myslí, že je opatrné.

Proto stojí za to napsat si svůj vlastní odhad **dřív**, než uslyšíte cizí. A pak si ho schovat.

## Časté otázky

### Nakolik jsou odhady advokátů spolehlivé?

Ve studii 481 advokátů byla průměrná jistota 64 procent a cíle bylo dosaženo v 57 procentech případů. Odhady byly systematicky přehnané.

### Zlepšuje se to s praxí?

Ne. Ve studii se kalibrace s délkou právní praxe nezlepšovala.

### Co je rozdíl mezi nedosažením cíle a zklamáním?

Zásadní. Svého uvedeného minimálního cíle nedosáhlo 43 procent advokátů, ale zklamáno bylo jen 18 procent. Vzpomínka na vlastní očekávání se přizpůsobí výsledku.

### Jak se proti tomu bránit?

Zápisem. Odhad s pravděpodobností a s datem, uložený dřív, než je znám výsledek, a po skončení porovnaný.

### Znamená to, že se odhadům nedá věřit vůbec?

Ne. Znamená to, že se jim dá věřit tím víc, čím víc je za nimi ověřených předchozích odhadů.

### Neměl by tedy advokát raději nic neslibovat?

To je druhý extrém a stojí klienta rozhodnutí. Odhad se má dát, jen se má dát tak, aby šel ověřit.

### Platí to i pro mě jako klienta?

Platí, a to silněji. Klient má ve věci vlastní zájem a vlastní verzi událostí; obojí odhad posouvá týmž směrem.


## Prameny

- [Goodman-Delahunty, Granhag, Hartwig, Loftus: Insightful or Wishful. Lawyers’ Ability to Predict Case Outcomes, Psychology, Public Policy, and Law 16(2), 2010, s. 133–157](https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1605487)