# Dohoda na poslední chvíli: co s oběma stranami udělá termín

> Proč se spory urovnávají až těsně před soudem, kdy v českém řízení končí možnost doplnit důkazy a co znamená včasný smír pro poplatek a náklady.

- Canonical URL: https://www.iustoria.cz/vyjednavani-ve-sporu/dohoda-na-posledni-chvili/
- Markdown URL: https://www.iustoria.cz/vyjednavani-ve-sporu/dohoda-na-posledni-chvili/index.md
- Language: cs
- Content type: hub
- Published: 2026-09-26
- Modified: 2026-11-04
- Reviewed by guarantor: 2026-11-04 (Mgr. Jan Vytřísal)
- Author: Mgr. Jan Vytřísal (Advokát, zakladatel a majitel, Czech Bar Association reg. no. 20461)
- Author profile: https://www.iustoria.cz/tym/jan-vytrisal/
- Topics: Vyjednávání, Spory

## Krátká odpověď

Dohody se ve sporech kupí těsně před termínem, protože teprve blízký termín nutí obě strany rozhodnout. V laboratorních experimentech se dohody nápadně soustředily do posledních vteřin před koncem lhůty a část jednání skončila bez dohody úplně. Ve skutečných sporech rostla pravděpodobnost smíru, čím blíž bylo soudní projednání, a ve slovinských obchodních sporech smír urychlilo první jednání u soudu, další jednání už ne. V českém sporném řízení je takovým termínem konec přípravného jednání, a nekonalo-li se, konec prvního jednání: potom už zpravidla nelze doplňovat tvrzení ani důkazy. Na načasování závisí i peníze. Schválí-li soud smír dřív, než rozhodne ve věci samé, vrátí poplatek snížený o 20 %, nejméně o 1.000 Kč. Náhradu nákladů řízení pak nemá nikdo, pokud si ji strany ve smíru neujednají.

## Stručně

- V laboratorních experimentech se dohody nápadně soustředily do posledních vteřin před koncem lhůty; pod časovým tlakem zároveň přibylo jednání bez dohody.
- Ve skutečných sporech rostla pravděpodobnost smíru s blížícím se soudním projednáním a ve slovinských obchodních sporech smír urychlilo první jednání u soudu, další jednání už ne.
- V českém sporném řízení lze rozhodné skutečnosti a důkazy zpravidla uvést jen do skončení přípravného jednání, a nekonalo-li se, do skončení prvního jednání.
- Schválí-li soud smír dřív, než rozhodne ve věci samé, vrátí poplatek snížený o 20 %, nejméně o 1.000 Kč.
- Smír bez ujednání o nákladech znamená, že náhradu nákladů řízení nedostane nikdo.
- V experimentech pomohlo sdělit vlastní konečný termín, přestože začínající i zkušení vyjednavači čekali opak.
- Tlak času zvyšuje ústupky a počet dohod, proti tvrdé protistraně ale slábne a zhoršuje hledání výměn, na kterých vydělají oba.

<!-- obsah -->

## Termín, který nutí rozhodnout

Klasický pokus o vyjednávání pod termínem proběhl v laboratoři ve čtyřech obměnách. Výsledek byl ve všech stejný: dohody se nápadně kupily do posledních vteřin před koncem lhůty a značná část dvojic se nedohodla vůbec. Rozložení dohod v čase přitom bylo stálejší než jejich obsah; na změny v pokusu reagovalo méně než to, na čem se strany shodly  (Roth, Murnighan, Schoumaker: The Deadline Effect in Bargaining. Some Experimental Evidence, American Economic Review 78(4), 1988, s. 806–823, https://www.jstor.org/stable/1811178). Pozdější pokusy potvrdily, že strany termín používají takticky a dohodnou se blízko něj  (Gneezy, Haruvy, Roth: Bargaining under a Deadline. Evidence from the Reverse Ultimatum Game, Games and Economic Behavior 45(2), 2003, s. 347–368, https://doi.org/10.1016/S0899-8256(03)00151-9).

Novější replikace přidala důležitou výhradu. Pod časovým tlakem bylo víc dohod na poslední chvíli, ale také víc jednání, která skončila bez dohody. Když se do výpočtu započítala i neúspěšná jednání, efekt dohod na poslední chvíli zmizel  (Karagözoğlu, Kocher: Bargaining under Time Pressure from Deadlines, Experimental Economics 22(2), 2019, s. 419–440, https://doi.org/10.1007/s10683-018-9579-y).

Pro spor z toho plynou dvě věci. Ozve-li se protistrana až před jednáním, chová se běžně a o její slabosti to samo nic neříká. A čekat do poslední chvíle je hazard: termín dohodu urychlí, ale nezaručí.

## Smír ve skutečných sporech

Totéž se ukazuje i mimo laboratoř. V amerických sporech o náhradu škody na zdraví zvyšovalo pravděpodobnost smíru dokončení předprocesní výměny důkazů a hlavně smírčí schůzka a pravděpodobnost smíru rostla, čím blíž bylo soudní projednání  (Spurr: The Duration of Litigation, Law & Policy 19(3), 1997, s. 285–316, https://doi.org/10.1111/1467-9930.00030). Kde soudy pracovaly pomaleji, přicházel později i smír  (Kessler: Institutional Causes of Delay in the Settlement of Legal Disputes, Journal of Law, Economics, and Organization 12(2), 1996, s. 432–460, https://doi.org/10.1093/oxfordjournals.jleo.a023370).

Evropě nejbližší data pocházejí ze Slovinska. U obchodních sporů smír urychlila mediace nařízená soudem a první jednání u soudu, tedy události, po kterých strany lépe odhadnou, jak spor dopadne. Další jednání už dobu do smíru neovlivnila  (Grajzl, Zajc: Litigation and the Timing of Settlement. Evidence from Commercial Disputes, European Journal of Law and Economics 44(2), 2017, s. 287–319 (obchodní spory ve Slovinsku), https://doi.org/10.1007/s10657-016-9540-5).

Česká data o tom, kdy se spory urovnávají, se dohledat nepodařilo. Slovinsko je nejbližší obdoba, kterou máme. Že by u nás první jednání hrálo podobnou roli, je pravděpodobné, změřené to ale není.

## Termíny českého sporu

Český civilní proces má několik termínů, na kterých se spor láme. Soud má přitom za povinnost usilovat především o to, aby se spor vyřešil smírně  (§ 100 odst. 1 — Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99).

- **Předžalobní výzva.** Žalobce, který chce po vítězném sporu o zaplacení nebo jiné plnění dostat náhradu nákladů, musí žalovanému poslat výzvu k plnění nejméně 7 dnů před podáním žaloby  (§ 142a odst. 1 — Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99). Je to první chvíle, kdy druhá strana vidí, že to myslíte vážně.
- **Smírčí řízení.** Ještě před žalobou lze navrhnout u věcně příslušného soudu, aby provedl pokus o smír a uzavřený smír schválil  (§ 67 odst. 1 — Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99).
- **Kvalifikovaná výzva.** Soud může žalovanému uložit, aby se k žalobě písemně vyjádřil, ve lhůtě nejméně 30 dnů  (§ 114b odst. 2 — Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99). Nevyjádří-li se bez vážného důvodu, má se za to, že nárok uznává  (§ 114b odst. 5 — Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99).
- **Přípravné jednání.** Předseda senátu na něm mimo jiné vyzve účastníky, aby doplnili tvrzení a důkazy, a pokusí se o smírné vyřešení věci  (§ 114c odst. 3 — Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99). Může také nařídit první setkání s mediátorem v rozsahu 3 hodin a řízení přerušit nejvýš na 3 měsíce  (§ 100 odst. 2 — Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99). Nedostaví-li se řádně předvolaný žalovaný bez omluvy, má se za to, že nárok uznává; nedostaví-li se žalobce, soud řízení zastaví  (§ 114c odst. 6 — Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99)  (§ 114c odst. 7 — Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99).
- **Konec přípravného, případně prvního jednání.** Tady přichází takzvaná koncentrace řízení. Rozhodné skutečnosti a důkazy lze uvést jen do skončení přípravného jednání nebo do lhůty, kterou soud k doplnění dal. Nekonalo-li se přípravné jednání, platí totéž pro první jednání. Výjimky zákon připouští jen úzké, například pro důkazy o věrohodnosti provedených důkazů nebo pro to, co účastník nemohl bez své viny uvést včas  (§ 118b odst. 1 — Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99). Omezení neplatí, pokud soud účastníky řádně nepoučil  (§ 118b odst. 3 — Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99).
- **Před vyhlášením rozhodnutí.** Předseda senátu poučí účastníky, že později uplatněné skutečnosti a důkazy jsou odvolacím důvodem jen výjimečně  (§ 119a odst. 1 — Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99).

Koncentrace řízení se týká vlastních tvrzení a důkazů. Nebrání tomu, abyste i potom popírali tvrzení protistrany nebo se vyjadřovali k důkazům, které označila ona. První jednání se navíc považuje za skončené jen tehdy, když na něm soud provedl aspoň úkony podle § 118 odst. 1 a 2, tedy přednes žaloby a vyjádření a shrnutí, co je sporné a které důkazy se provedou  (Rozsudek velkého senátu NS sp. zn. 31 Cdo 4616/2010 (4. 9. 2013): koncentrace řízení nebrání popírat tvrzení protistrany ani se vyjadřovat k jejím důkazům; první jednání je skončené, jen byly-li při něm provedeny alespoň úkony podle § 118 odst. 1 a 2 o. s. ř., https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/6729/). Rozhodnutí vykládá dřívější znění zákona; jeho závěry se na dnešní úpravu běžně vztahují, v konkrétní věci je ale dobré je ověřit.

Pro vyjednávání je podstatné, že konec přípravného nebo prvního jednání je nejspíš termín, u kterého obě strany začnou doopravdy počítat. Co do té doby žádná ze stran netvrdila ani nedoložila, soud později zpravidla nevezme v úvahu. Obě strany proto po tomto jednání vědí o sporu víc a každá ví, co druhá ještě může a nemůže přinést.

Smír samotný lze uzavřít i potom. Soud ho schválí, není-li v rozporu s právními předpisy, a schválený smír má účinky pravomocného rozsudku  (§ 99 odst. 2 — Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99)  (§ 99 odst. 3 — Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99).

## Poplatek a náklady při smíru

Načasování smíru se promítne do peněz dvakrát.

**Soudní poplatek.** Schválí-li soud smír dřív, než ve věci samé rozhodne, vrátí zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč  (§ 10 odst. 7 — Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-549). U zpětvzetí žaloby je hranice jiná: poplatek se takto vrací, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním  (§ 10 odst. 3 — Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-549). Po prvním jednání tak část poplatku vrátí jen schválený smír, zpětvzetí už ne.

**Náklady řízení.** Skončí-li řízení smírem, nemá na náhradu nákladů podle výsledku sporu právo žádný z účastníků, pokud se ve smíru neujednalo něco jiného  (§ 146 odst. 1 písm. a — Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99). Jinak je tomu, když žalobce vezme důvodnou žalobu zpět proto, že žalovaný zaplatil; náklady pak nese žalovaný  (§ 146 odst. 2 — Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99). Rozdíl mezi zpětvzetím po zaplacení a zpětvzetím po dohodě podrobně rozebírá stránka [Kolik nákladů se vrátí](/vymahani-pohledavky/kolik-nakladu-se-vrati/) v průvodci vymáháním pohledávek.

Co stojí pokračování, je dobré mít spočítané dřív, než přijde termín. Soudní poplatek a odměnu advokátů obou stran pro zadanou částku ukáže kalkulačka.

_Na stránce je orientační kalkulačka nákladů sporu o peněžitou částku: soudní poplatek a odměna advokáta podle advokátního tarifu (§ 7, § 11, § 13 odst. 4 a § 14b), z toho kolik strana zaplatí při prohře a kolik dostane náhradou při výhře._

## Když prozradíte vlastní termín

Většina lidí svůj termín tají, protože ho považuje za slabinu. Experimenty ukazují opak. Vyjednavači, kteří protistraně sdělili svůj konečný termín, dopadli lépe, protože druhá strana rychleji ustupovala. Začínající i zkušení vyjednavači přitom předem čekali, že jim to uškodí, a když si mohli vybrat, termín neprozradili  (Moore: Myopic Prediction, Self-Destructive Secrecy, and the Unexpected Benefits of Revealing Final Deadlines in Negotiation, Organizational Behavior and Human Decision Processes 94(2), 2004, s. 125–139, https://doi.org/10.1016/j.obhdp.2004.04.001).

**Omyl:** „Svůj termín musím před protistranou tajit, jinak toho využije.“ — **Ve skutečnosti:** V experimentech dopadli lépe vyjednavači, kteří svůj konečný termín prozradili, protože druhá strana rychleji ustupovala. Začínající i zkušení vyjednavači přitom čekali opak, a když si mohli vybrat, termín zatajili. Jde o laboratorní pokusy a týkají se konečného termínu, ne hranice, pod kterou nepůjdete. (Moore: Myopic Prediction, Self-Destructive Secrecy, and the Unexpected Benefits of Revealing Final Deadlines in Negotiation, Organizational Behavior and Human Decision Processes 94(2), 2004, s. 125–139)

Podobně dopadl pokus, ve kterém měl termín jen jeden z vyjednavačů: přiměřený termín pomohl těm, koho plynoucí čas stál peníze a kdo proto chtěl dohodu rychle  (Moore: The Unexpected Benefits of Final Deadlines in Negotiation, Journal of Experimental Social Psychology 40(1), 2004, s. 121–127, https://doi.org/10.1016/S0022-1031(03)00090-8). Výhoda sdělení termínu se ukázala bez ohledu na to, jak silnou měl vyjednavač alternativu k dohodě  (Gino, Moore: Why Negotiators Should Reveal Their Deadlines. Disclosing Weaknesses Can Make You Stronger, Negotiation and Conflict Management Research 1(1), 2008, s. 77–96, https://doi.org/10.1111/j.1750-4716.2007.00005.x).

Proč to tak je, vysvětluje jiný nález: lidé čekají, že termín uškodí víc jim než druhým  (Moore: Myopic Biases in Strategic Social Prediction. Why Deadlines Put Everyone Under More Pressure Than Everyone Else, Personality and Social Psychology Bulletin 31(5), 2005, s. 668–679, https://doi.org/10.1177/0146167204271569). Termín ale tlačí i protistranu, jen to na ní není vidět.

Všechny tyto studie jsou laboratorní, se studentskými dvojicemi. Na spor se dají přenést jako směr, ne jako pravidlo. A týkají se konečného termínu, ne hranice, pod kterou nepůjdete.

## Co tlak času dělá s dohodou

Metaanalýza studií o časovém tlaku našla, že vysoký tlak zvyšuje ústupky, spolupráci i pravděpodobnost dohody, a to víc, když je termín blízko. Proti nepružné protistraně s tvrdou strategií ale účinek slábl  (Stuhlmacher, Gillespie, Champagne: The Impact of Time Pressure in Negotiation. A Meta-Analysis, International Journal of Conflict Management 9(2), 1998, s. 97–116, https://doi.org/10.1108/eb022805).

Tlak má i odvrácenou stranu. Pod vysokým časovým tlakem se vyjednavači víc řídili stereotypy o protistraně, méně opravovali mylnou představu, že se dělí pevně daná hodnota, a uzavírali dohody chudší o výměny, na kterých by vydělali oba  (De Dreu: Time Pressure and Closing of the Mind in Negotiation, Organizational Behavior and Human Decision Processes 91(2), 2003, s. 280–295, https://doi.org/10.1016/S0749-5978(03)00022-0). O tom, jak takové výměny hledat, je kapitola [O čem se přete](/vyjednavani-ve-sporu/o-cem-se-vlastne-prete/).

Termín tedy dohodu spíš urychlí, lepší ji ale neudělá. Kvalitu dohody určuje příprava, a ta se dělá před termínem.

## Kdy se do toho nepouštět

Čtyři situace, ve kterých termín nepomůže, nebo dokonce uškodí.

- **Protistrana je tvrdá a neustupuje.** Podle metaanalýzy tlak času zvyšuje ústupky i pravděpodobnost dohody, proti nepružné protistraně s tvrdou strategií ale slábne. Čekat, že ji termín zlomí, je sázka.
- **Necháváte všechno na poslední den.** Pod časovým tlakem v experimentech přibylo jednání, která skončila bez dohody, a lidé hůř hledali výměnu, na které by vydělali oba. Nabídku a varianty je lepší mít hotové před termínem.
- **Uzavíráte smír bez věty o nákladech.** Skončí-li řízení smírem, který o nákladech nic neříká, nemá na jejich náhradu právo žádný z účastníků. Soudní poplatek i advokáta pak každý zaplatí sám.
- **Termín chcete protistraně sdělit.** V experimentech to pomohlo tomu, koho čas stál peníze. Týkalo se to ale jen konečného termínu. Hranici, pod kterou nepůjdete, z toho prozrazovat neplyne.

## Co udělat teď

1. Zapište si termíny svého sporu: odeslání předžalobní výzvy, lhůtu z výzvy soudu k vyjádření a den přípravného nebo prvního jednání.
2. Do přípravného, případně prvního jednání uveďte všechna tvrzení a důkazy, na kterých vám záleží. Později už je soud zpravidla nevezme v úvahu.
3. Spočítejte, co stojí pokračování sporu, a porovnejte to s tím, co protistrana nabízí.
4. Návrh smíru připravte před jednáním: částku, splátky, lhůty a položky, které můžete vyměnit.
5. Stojí-li vás čas peníze, zvažte, že protistraně konečný termín sdělíte. Hranici, pod kterou nepůjdete, si nechte pro sebe.
6. Do textu smíru napište, kdo a kolik zaplatí na nákladech řízení. Bez této věty nemá na náhradu právo nikdo.
7. Uvažujete-li o zpětvzetí žaloby, počítejte s tím, že po prvním jednání se poplatek za zastavené řízení nevrací. Schválený smír ho zčásti vrátí i potom.

## Časté otázky

### Proč protistrana začne jednat až těsně před soudem?

Protože teprve blízký termín nutí rozhodnout obě strany. V experimentech se dohody soustředily do posledních okamžiků před koncem lhůty a ve skutečných sporech rostla pravděpodobnost smíru s blížícím se soudním projednáním. Čekání na poslední chvíli ale nese riziko: část jednání pod termínem skončí bez dohody.

### Do kdy se můžu s protistranou dohodnout, když už běží soud?

Smír lze uzavřít v průběhu řízení a soud ho schválí, není-li v rozporu s právními předpisy. Pro tvrzení a důkazy je ale termín dřív: po skončení přípravného jednání, a nekonalo-li se, po skončení prvního jednání je zpravidla doplnit nelze.

### Vrátí se mi soudní poplatek, když se dohodneme?

Zčásti. Schválí-li soud smír dřív, než rozhodne ve věci samé, vrátí poplatek snížený o 20 %, nejméně o 1.000 Kč. Byl-li poplatek 1.000 Kč nebo nižší, nevrátí se nic.

### Kdo zaplatí advokáty, když spor skončí smírem?

Každý své, pokud si strany ve smíru neujednají něco jiného. Věta o nákladech řízení proto patří do textu smíru stejně jako částka.

### Mám protistraně říct, že potřebuju mít spor rychle za sebou?

V experimentech dopadli lépe ti, kdo svůj konečný termín prozradili, protože druhá strana rychleji ustupovala. Začínající i zkušení vyjednavači přitom čekali opak a termín tajili. Platí to hlavně tehdy, když čas stojí peníze vás; o hranici, pod kterou nepůjdete, to neplatí.

### Pomáhá tlak termínu k lepší dohodě?

K rychlejší ano, k lepší ne vždy. Podle metaanalýzy tlak času zvyšuje ústupky a pravděpodobnost dohody, proti tvrdé a nepružné protistraně ale slábne. Pod tlakem lidé navíc méně zpracovávají informace a jejich dohody jsou chudší o výměny, na kterých by vydělali oba.


## Prameny

- [Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99)
- [Roth, Murnighan, Schoumaker: The Deadline Effect in Bargaining. Some Experimental Evidence, American Economic Review 78(4), 1988, s. 806–823](https://www.jstor.org/stable/1811178)
- [Gneezy, Haruvy, Roth: Bargaining under a Deadline. Evidence from the Reverse Ultimatum Game, Games and Economic Behavior 45(2), 2003, s. 347–368](https://doi.org/10.1016/S0899-8256(03)00151-9)
- [Karagözoğlu, Kocher: Bargaining under Time Pressure from Deadlines, Experimental Economics 22(2), 2019, s. 419–440](https://doi.org/10.1007/s10683-018-9579-y)
- [Spurr: The Duration of Litigation, Law & Policy 19(3), 1997, s. 285–316](https://doi.org/10.1111/1467-9930.00030)
- [Kessler: Institutional Causes of Delay in the Settlement of Legal Disputes, Journal of Law, Economics, and Organization 12(2), 1996, s. 432–460](https://doi.org/10.1093/oxfordjournals.jleo.a023370)
- [Grajzl, Zajc: Litigation and the Timing of Settlement. Evidence from Commercial Disputes, European Journal of Law and Economics 44(2), 2017, s. 287–319 (obchodní spory ve Slovinsku)](https://doi.org/10.1007/s10657-016-9540-5)
- [Rozsudek velkého senátu NS sp. zn. 31 Cdo 4616/2010 (4. 9. 2013): koncentrace řízení nebrání popírat tvrzení protistrany ani se vyjadřovat k jejím důkazům; první jednání je skončené, jen byly-li při něm provedeny alespoň úkony podle § 118 odst. 1 a 2 o. s. ř.](https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/6729/)
- [Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-549)
- [Moore: Myopic Prediction, Self-Destructive Secrecy, and the Unexpected Benefits of Revealing Final Deadlines in Negotiation, Organizational Behavior and Human Decision Processes 94(2), 2004, s. 125–139](https://doi.org/10.1016/j.obhdp.2004.04.001)
- [Moore: The Unexpected Benefits of Final Deadlines in Negotiation, Journal of Experimental Social Psychology 40(1), 2004, s. 121–127](https://doi.org/10.1016/S0022-1031(03)00090-8)
- [Gino, Moore: Why Negotiators Should Reveal Their Deadlines. Disclosing Weaknesses Can Make You Stronger, Negotiation and Conflict Management Research 1(1), 2008, s. 77–96](https://doi.org/10.1111/j.1750-4716.2007.00005.x)
- [Moore: Myopic Biases in Strategic Social Prediction. Why Deadlines Put Everyone Under More Pressure Than Everyone Else, Personality and Social Psychology Bulletin 31(5), 2005, s. 668–679](https://doi.org/10.1177/0146167204271569)
- [Stuhlmacher, Gillespie, Champagne: The Impact of Time Pressure in Negotiation. A Meta-Analysis, International Journal of Conflict Management 9(2), 1998, s. 97–116](https://doi.org/10.1108/eb022805)
- [De Dreu: Time Pressure and Closing of the Mind in Negotiation, Organizational Behavior and Human Decision Processes 91(2), 2003, s. 280–295](https://doi.org/10.1016/S0749-5978(03)00022-0)