# Připomínky k plánu a návrh na zrušení: dvě lhůty, které se nevracejí

> Jak se bránit proti územnímu plánu: připomínka k návrhu do 15 dnů od veřejného projednání podle § 97 stavebního zákona a návrh na zrušení plánu u krajského soudu do jednoho roku podle § 101a a 101b soudního řádu správního.

- Canonical URL: https://www.iustoria.cz/uzemni-plan/pripominky-a-zruseni-planu/
- Markdown URL: https://www.iustoria.cz/uzemni-plan/pripominky-a-zruseni-planu/index.md
- Language: cs
- Content type: hub
- Published: 2026-11-06
- Modified: 2026-11-09
- Status: preliminary text, awaiting review by the guarantor
- Author: Tým IUSTORIA
- Topics: Územní plán, Pozemek

## Krátká odpověď

Proti návrhu územního plánu nebo jeho změny může každý podle § 97 stavebního zákona podat písemnou připomínku do 15 dnů ode dne veřejného projednání; vydaný plán lze podle § 101b soudního řádu správního napadnout návrhem na zrušení u krajského soudu do jednoho roku od jeho účinnosti. Připomínka musí mít odůvodnění a vymezit území, kterého se týká; k pozdní se nepřihlíží. Námitky nový stavební zákon nepřipouští. Návrh na zrušení může podat ten, kdo tvrdí, že je plánem zkrácen na svých právech, a zmeškání lhůty nelze prominout. Výhradu, kterou šlo uplatnit už při projednávání návrhu, soud zpravidla nevezme v úvahu. Do připomínky proto napište všechno, na čem byste později chtěli stavět u soudu.

## Stručně

- K návrhu územního plánu nebo jeho změny může každý podat písemnou připomínku do 15 dnů ode dne veřejného projednání.
- Připomínka musí obsahovat odůvodnění a vymezení dotčeného území; k pozdní připomínce se nepřihlíží.
- Námitky proti návrhu nový stavební zákon nepřipouští.
- Při podstatné úpravě návrhu se koná nové projednání a připomínky lze podat jen k upraveným částem.
- Návrh na zrušení plánu lze podat u krajského soudu do jednoho roku od jeho účinnosti; zmeškání nelze prominout.
- Výhradu, kterou šlo uplatnit při pořizování plánu, soud zpravidla nevezme v úvahu.
- Soud zruší plán v nezbytném rozsahu ke dni právní moci rozsudku; práva vzniklá předtím zůstávají nedotčena.

<!-- obsah -->

## Připomínka: dokud je plán návrhem

Územní plán vzniká postupně a jeho návrh se před vydáním veřejně projednává. Pořizovatel návrh zveřejní na národním geoportálu územního plánování a veřejnou vyhláškou oznámí, kdy a kde se veřejné projednání koná  (§ 93 odst. 5 — Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283). Veřejné projednání se koná nejpozději třicátý den od doručení této vyhlášky  (§ 96 odst. 3 — Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283). Veřejná vyhláška se považuje za doručenou patnáctým dnem po vyvěšení na úřední desce, byla-li v této lhůtě zveřejněna i způsobem umožňujícím dálkový přístup  (§ 25 odst. 2 — Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500).

**Do 15 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit písemně připomínku** k návrhu  (§ 97 odst. 1 — Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283). Koná-li se víc veřejných projednání, rozhoduje den posledního  (§ 96 odst. 2 — Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283). K připomínce podané po lhůtě se nepřihlíží. Nepřihlíží se ani k připomínce ve věci, o které už bylo rozhodnuto v nadřazené dokumentaci, typicky v zásadách územního rozvoje kraje  (§ 97 odst. 1 — Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283).

**Námitky nový zákon nepřipouští.** Proti návrhu územně plánovací dokumentace nelze podat námitky podle správního řádu  (§ 97 odst. 4 — Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283). Vlastník pozemku tedy nemá silnější nástroj než ostatní; i on podává připomínku.

**Omyl:** „Počkám, až plán vyjde, a pak podám námitky.“ — **Ve skutečnosti:** Námitky proti návrhu nový stavební zákon nepřipouští. Bránit se dá písemnou připomínkou do 15 dnů od veřejného projednání; k pozdější se nepřihlíží. Výhradu, kterou šlo uplatnit při pořizování plánu, soud později zpravidla nebere v úvahu. (§ 97 odst. 1 a 4 stavebního zákona; rozsudek NSS ze dne 27. 2. 2024, čj. 1 As 238/2023-32)

## Co do připomínky napsat?

Připomínka musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat **odůvodnění** a **vymezení území**, kterého se týká  (§ 97 odst. 2 — Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283). Obsahuje-li návrh varianty, uplatňuje se připomínka ke každé zvlášť  (§ 97 odst. 3 — Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283).

V praxi se osvědčuje tato stavba:

1. kdo připomínku podává a jaké právo má k dotčenému pozemku,
2. parcelní čísla a katastrální území, případně výřez z výkresu,
3. co přesně v návrhu nesouhlasí: zařazení do plochy, regulativ, koridor, veřejně prospěšná stavba,
4. proč: jak pozemek dnes užíváte, co jste pro jeho využití udělali, jaký veřejný zájem změnu podle vás neospravedlňuje a jaké šetrnější řešení existuje,
5. jaké řešení navrhujete.

Na čtvrtém bodě záleží nejvíc. Omezení z územního plánu musí mít ústavně legitimní a zákonný důvod a musí se dít jen v nezbytně nutné míře, nejšetrnějším způsobem, nediskriminačně a bez libovůle  (Usnesení rozšířeného senátu NSS čj. 1 Ao 1/2009-120 (21. 7. 2009): omezení z územního plánu do spravedlivé míry vlastník snáší bez náhrady; nad tuto míru lze náhradu přiznat přímo podle čl. 11 odst. 4 Listiny za přiměřeného užití úpravy náhrad za změnu v území, a to mimo proces tvorby plánu, https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nsscr/1-ao-1-2009-120). Připomínka, která tyto otázky otevře, nutí pořizovatele odpovědět.

Pořizovatel připomínky vyhodnotí. Navrhne-li jí nevyhovět nebo vyhovět jen zčásti, musí to odůvodnit  (§ 98 odst. 2 — Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283). Vyhodnocení se stává součástí odůvodnění plánu a s ním ho později přezkoumává i soud.

## Co když se návrh po projednání změní?

Upraví-li se návrh po projednání tak, že nově negativně zasáhne vlastnictví pozemků a vlastník neměl možnost se k úpravě vyjádřit, jde o podstatnou úpravu. Pořizovatel musí nařídit nové projednání v jejím rozsahu  (§ 103 odst. 1 — Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283). Připomínky lze pak podat jen k podstatné úpravě; k jiným se nepřihlíží  (§ 103 odst. 3 — Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283).

Plán nabývá účinnosti dnem doručení veřejné vyhlášky, kterou se oznamuje jeho vydání  (§ 105 odst. 2 — Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283). Totéž platí pro změnu plánu  (§ 108 odst. 3 — Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283). Od tohoto dne běží lhůta k soudu.

## Návrh na zrušení plánu u soudu

Vydaný územní plán je opatření obecné povahy. Jeho zrušení nebo zrušení jeho části může navrhnout ten, kdo tvrdí, že jím byl **zkrácen na svých právech**  (§ 101a odst. 1 — Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150). Typicky vlastník pozemku, kterého se plán týká. Odpůrcem je ten, kdo plán vydal, u územního plánu obec  (§ 101a odst. 5 — Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150).

Návrh se podává ke **krajskému soudu**  (§ 7 — Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150). Územní rozvojový plán, tedy celostátní dokumentaci, přezkoumává Nejvyšší správní soud  (§ 310 — Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283).

**Lhůta je jeden rok ode dne, kdy plán nabyl účinnosti. Zmeškání nelze prominout**  (§ 101b odst. 1 — Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150). Po uplynutí roku lze v řízení, ve kterém napadáte konkrétní rozhodnutí vydané podle plánu, navrhnout jen to, aby soud plán nebo jeho část v té věci nepoužil  (§ 101a odst. 1 — Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150).

**Omyl:** „Návrh na zrušení plánu můžu podat, až mi plán začne vadit.“ — **Ve skutečnosti:** Návrh lze podat jen do jednoho roku od účinnosti plánu a zmeškání nelze prominout. Později lze v řízení o konkrétním rozhodnutí žádat jen o to, aby soud plán v té jedné věci nepoužil. (§ 101a odst. 1 a § 101b odst. 1 soudního řádu správního)

Návrh musí obsahovat návrhové body, tedy skutkové a právní důvody, proč je plán nebo jeho část nezákonná. Jakmile je návrh úplný, už ho nelze rozšířit na další části plánu ani o další důvody  (§ 101b odst. 3 — Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150). Soud vychází ze stavu v době vydání plánu  (§ 101b odst. 4 — Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150). Soudní poplatek je 5 000 Kč  (položka 18 sazebníku soudních poplatků — Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-549).


## Co od soudu čekat?

**Soud chrání před excesy a před překročením zákona, nikoli před každým nepříznivým řešením.** Neurčuje, jak má být území využito, a postupuje zdrženlivě  (Rozsudek NSS čj. 1 As 238/2023-32 (27. 2. 2024): k výhradě, kterou šlo uplatnit už při pořizování územního plánu, soud při přezkumu nepřihlédne; územní plán působí do budoucna a pravomocná povolení nezasahuje, https://vyhledavac.nssoud.cz/GetContent?ECLI=ECLI%3ACZ%3ANSS%3A2024%3A1.As.238.2023.32). Vady řízení, které nemohly mít vliv na zákonnost plánu, nebere v úvahu  (§ 101d odst. 1 — Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150).

**Co jste mohli říct v připomínce, říkejte v připomínce.** Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 2. 2024 nepřihlédl k výhradě, kterou navrhovatel při pořizování plánu neuplatnil, ačkoli mohl  (Rozsudek NSS čj. 1 As 238/2023-32 (27. 2. 2024): k výhradě, kterou šlo uplatnit už při pořizování územního plánu, soud při přezkumu nepřihlédne; územní plán působí do budoucna a pravomocná povolení nezasahuje, https://vyhledavac.nssoud.cz/GetContent?ECLI=ECLI%3ACZ%3ANSS%3A2024%3A1.As.238.2023.32). Připomínka tedy není formalita, ale základ pozdějšího sporu.

Soud o návrhu rozhoduje do 90 dnů. Shledá-li plán nezákonným, zruší ho **v nezbytně nutném rozsahu ke dni právní moci rozsudku** nebo k pozdějšímu dni  (§ 101d odst. 2 — Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150). Práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením zůstávají nedotčena  (§ 101d odst. 5 — Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150).

Úspěch u soudu nemusí znamenat, že na pozemku hned půjde stavět. Zrušením nového plánu předchozí plán neožije a pozemek může zůstat bez regulace. Co pak platí, popisuje stránka [Zrušený územní plán](/uzemni-plan/zruseny-uzemni-plan/).

Náhradu za omezení vlastnického práva soud v řízení o zrušení plánu nepřiznává. O ní se rozhoduje mimo proces tvorby plánu  (Usnesení rozšířeného senátu NSS čj. 1 Ao 1/2009-120 (21. 7. 2009): omezení z územního plánu do spravedlivé míry vlastník snáší bez náhrady; nad tuto míru lze náhradu přiznat přímo podle čl. 11 odst. 4 Listiny za přiměřeného užití úpravy náhrad za změnu v území, a to mimo proces tvorby plánu, https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nsscr/1-ao-1-2009-120), podle stránek [Pozemek přestal být stavební](/uzemni-plan/pozemek-prestal-byt-stavebni/) a [Obec mi blokuje pozemek](/uzemni-plan/obec-mi-blokuje-pozemek/).

Proti rozsudku krajského soudu lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu do dvou týdnů od doručení  (§ 106 odst. 2 — Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150). Stěžovatel musí být zastoupen advokátem, nemá-li sám právnické vzdělání potřebné pro výkon advokacie  (§ 105 odst. 2 — Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150).

## Kdy se do toho nepouštět

Obrana proti plánu se nejčastěji ztratí na lhůtě nebo na tom, co se nestihlo říct včas.

- **Čekáte na vydání plánu.** Námitky proti vydanému plánu nejsou. Připomínku lze podat jen k návrhu, do 15 dnů od veřejného projednání.
- **Připomínka bez odůvodnění a bez vymezení území.** Zákon obojí výslovně vyžaduje. Vágní nesouhlas se špatně vyhodnocuje a u soudu na něm nelze stavět.
- **Rok od účinnosti plánu uplynul.** Návrh na zrušení už podat nelze a zmeškání se neprominuje. Zbývá jen žádost, aby soud plán nepoužil ve věci, ve které se bráníte konkrétnímu rozhodnutí.
- **Spoléháte na soud, že plán napraví.** Soud zasahuje jen proti excesům a nezákonnosti. Neurčí, jak se má pozemek využívat, a po zrušení plánu může pozemek zůstat bez regulace.

## Co udělat teď

1. Sledujte úřední desku obce a národní geoportál územního plánování. Lhůta k připomínce začíná dnem veřejného projednání, ne dnem, kdy se o něm dozvíte.
2. Zjistěte z návrhu, jak je zařazený váš pozemek a pozemky kolem. Výkres porovnejte s platným plánem.
3. Podejte písemnou připomínku s odůvodněním a vymezením území do 15 dnů od veřejného projednání. Napište do ní všechno, na čem byste později chtěli stavět u soudu.
4. Po vydání plánu si zjistěte den jeho účinnosti ze záznamu o účinnosti a zapište si den, kdy uplyne jeden rok.
5. Rozhodněte, zda podat návrh na zrušení, s předstihem. Návrh se po podání už nedá rozšířit o nové důvody.

## Časté otázky

### Do kdy mohu podat připomínku k návrhu územního plánu?

Do 15 dnů ode dne veřejného projednání. Koná-li se jich víc, počítá se od posledního. K připomínce podané později se nepřihlíží.

### Mohu podat námitky jako vlastník pozemku?

Ne. Nový stavební zákon námitky proti návrhu územně plánovací dokumentace nepřipouští. Vlastník i kdokoli jiný podává připomínku.

### Co musí připomínka obsahovat?

Kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu odůvodnění a vymezení území, kterého se týká. Obsahuje-li návrh varianty, podává se připomínka ke každé zvlášť.

### Do kdy mohu plán napadnout u soudu?

Návrh na zrušení plánu nebo jeho části lze podat do jednoho roku ode dne, kdy plán nabyl účinnosti. Zmeškání lhůty nelze prominout.

### Kolik stojí návrh na zrušení plánu?

Soudní poplatek je 5 000 Kč. U krajského soudu nemusíte mít advokáta; kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu ale bez advokáta podat nelze.


## Prameny

- [Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283)
- [Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500)
- [Usnesení rozšířeného senátu NSS čj. 1 Ao 1/2009-120 (21. 7. 2009): omezení z územního plánu do spravedlivé míry vlastník snáší bez náhrady; nad tuto míru lze náhradu přiznat přímo podle čl. 11 odst. 4 Listiny za přiměřeného užití úpravy náhrad za změnu v území, a to mimo proces tvorby plánu](https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nsscr/1-ao-1-2009-120)
- [Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150)
- [Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-549)
- [Rozsudek NSS čj. 1 As 238/2023-32 (27. 2. 2024): k výhradě, kterou šlo uplatnit už při pořizování územního plánu, soud při přezkumu nepřihlédne; územní plán působí do budoucna a pravomocná povolení nezasahuje](https://vyhledavac.nssoud.cz/GetContent?ECLI=ECLI%3ACZ%3ANSS%3A2024%3A1.As.238.2023.32)