# Strom souseda: přesahy, nebezpečí a pád

> Strom souseda: kdy smíte sami uřezat přesahující větve a kořeny, kdy soud nařídí pokácení nebezpečného stromu, co platí o vzdálenosti od hranice a kdo zaplatí škodu, když strom spadne.

- Canonical URL: https://www.iustoria.cz/soused-a-stavba/strom-souseda/
- Markdown URL: https://www.iustoria.cz/soused-a-stavba/strom-souseda/index.md
- Language: cs
- Content type: hub
- Published: 2026-11-06
- Modified: 2026-11-09
- Status: preliminary text, awaiting review by the guarantor
- Author: Tým IUSTORIA
- Topics: Soused, Stavba

## Krátká odpověď

Přesahující větve nebo kořeny sousedova stromu smíte podle § 1016 občanského zákoníku odstranit sami, jen působí-li vám škodu nebo obtíže převyšující zájem na zachování stromu, souseda jste o odstranění požádali a on to v přiměřené době neudělal; řezat musíte šetrně a ve vhodné roční době. Pokácení stromu může soud nařídit, jen vykazuje-li strom konkrétní defekty, které mohou reálně vést k pádu nebo ke škodě, a jiné přiměřené řešení není. Spadne-li strom a způsobí škodu, nahradí ji ten, kdo nad ním měl mít dohled, zpravidla vlastník pozemku; zprostí se, jen prokáže-li, že dohled nezanedbal. Za firmu, které péči o strom svěřil, odpovídá jako za sebe. Žádost o ořez pošlete sousedovi písemně a dejte mu přiměřenou lhůtu.

## Stručně

- Přesahující větve a kořeny smí soused odstranit, jen když o to vlastníka požádal a ten to v přiměřené době neudělal, a jen působí-li mu škodu nebo obtíže převyšující zájem na zachování stromu.
- Soud nařídí odstranit strom, jen vykazuje-li konkrétní defekty, které mohou reálně vést ke škodě, a není-li jiné přiměřené řešení.
- Pravidlo o vzdálenosti stromu od hranice pozemku se nepoužije na stromy vysazené před 1. 1. 2014.
- Za škodu způsobenou pádem stromu odpovídá ten, kdo nad ním měl mít dohled, zpravidla vlastník; zprostí se, jen prokáže-li, že dohled nezanedbal.
- Vlastník se odpovědnosti nezbaví tím, že péči o strom svěřil jiné osobě; ta je jen jeho pomocníkem.
- Nárok na náhradu škody se promlčí za tři roky od vědomosti o škodě a o tom, kdo ji má nahradit.

<!-- obsah -->

## Větve a kořeny přes plot

Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi tohoto pozemku, není-li sousední pozemek veřejným statkem  (§ 1016 odst. 1 — Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89).

Větve a kořeny jsou jiná věc. Soused je smí odstranit, jen když jsou splněny tři podmínky: přesah mu působí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu, požádal vlastníka o jejich odstranění a vlastník to v přiměřené době neudělal. I pak musí postupovat šetrně a ve vhodné roční době. Co z odstraněných kořenů a větví získá, patří jemu  (§ 1016 odst. 2 — Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89). Přesahující části jiných rostlin než stromů a keřů může soused odstranit šetrně bez dalších omezení  (§ 1016 odst. 3 — Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89).

**Omyl:** „Sousedovy větve nad mým pozemkem můžu kdykoli uříznout.“ — **Ve skutečnosti:** Přesahující větve a kořeny smíte odstranit, jen působí-li vám škodu nebo obtíže převyšující zájem na zachování stromu a soused je neodstranil v přiměřené době poté, co jste ho o to požádali. Řezat musíte šetrně a ve vhodné roční době. (§ 1016 odst. 2 občanského zákoníku)

## Strom těsně u hranice

Má-li vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný předpis nebo místní zvyklosti něco jiného, je přípustná vzdálenost 3 m pro stromy obvykle dorůstající výšky přes 3 m a 1,5 m pro ostatní  (§ 1017 odst. 1 — Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89). Pravidlo neplatí, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jde-li o strom zvlášť chráněný  (§ 1017 odst. 2 — Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89).

Pozor na stáří stromu. Nejvyšší soud připomněl, že tomuto pravidlu nelze přiznat zpětné účinky na stromy vysazené před 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti současný občanský zákoník. U starších stromů se ale lze dovolávat jiných ustanovení, zejména ochrany před hrozící škodou  (Rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 591/2021 (23. 6. 2021): soud může podle § 2903 odst. 2 o. z. uložit odstranění stromu v zástavbě, vykazuje-li konkrétní defekty, které mohou reálně vést ke škodě, a není-li jiné přiměřené řešení, https://kraken.slv.cz/25Cdo591/2021).

## Nebezpečný strom

Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy  (§ 2903 odst. 2 — Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89). Škoda nemusí hrozit bezprostředně. Ohrožení ale musí existovat v době, kdy soud rozhoduje, a musí být natolik vážné, že je tu důvodná obava ze škody v budoucnu  (Rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 591/2021 (23. 6. 2021): soud může podle § 2903 odst. 2 o. z. uložit odstranění stromu v zástavbě, vykazuje-li konkrétní defekty, které mohou reálně vést ke škodě, a není-li jiné přiměřené řešení, https://kraken.slv.cz/25Cdo591/2021).

U stromů Nejvyšší soud upozornil, že každý strom může teoreticky spadnout nebo ztratit větev a žaloba nesmí sloužit k odstranění všech stromů v zástavbě. Vlastník musí strom odstranit, jen když dřevina už v době rozhodování soudu vykazuje takové konkrétní defekty či vlastnosti, které by svou povahou mohly reálně, ne jen hypoteticky, vést k pádu stromu, jeho větví nebo ke škodě působením kořenů, a současně není jiná cesta než strom pokácet. Jinou cestou může být ořez větví a kořenů nebo ochrana před imisemi  (Rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 591/2021 (23. 6. 2021): soud může podle § 2903 odst. 2 o. z. uložit odstranění stromu v zástavbě, vykazuje-li konkrétní defekty, které mohou reálně vést ke škodě, a není-li jiné přiměřené řešení, https://kraken.slv.cz/25Cdo591/2021).

V tomto sporu šlo o zhruba 18 metrů vysokou douglasku 2,5 metru od sousedova domu. Odvolací soud žalobu zamítl, protože podle znalců mohlo ohrožení pádem nastat až v budoucnu. Nejvyšší soud jeho rozsudek zrušil, protože soud pominul rizika z prorůstání kořenů k základům domu, kterými se zabýval i znalecký posudek  (Rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 591/2021 (23. 6. 2021): soud může podle § 2903 odst. 2 o. z. uložit odstranění stromu v zástavbě, vykazuje-li konkrétní defekty, které mohou reálně vést ke škodě, a není-li jiné přiměřené řešení, https://kraken.slv.cz/25Cdo591/2021). Do žaloby proto patří všechno, čím strom ohrožuje: koruna, kmen i kořeny.

**Omyl:** „Vysoký strom u domu může spadnout, soud ho proto musí nechat pokácet.“ — **Ve skutečnosti:** Každý strom může teoreticky spadnout a to nestačí. Odstranění soud nařídí, jen když strom vykazuje konkrétní defekty, které mohou reálně vést k pádu nebo ke škodě kořeny, a jiné přiměřené řešení, například ořez, není. (§ 2903 odst. 2 a § 1016 odst. 2 občanského zákoníku; NS 25 Cdo 591/2021)

Kácení sám vlastník zpravidla nemůže provést bez povolení orgánu ochrany přírody  (§ 8 odst. 1 — Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114). Povolení není třeba, je-li stavem dřeviny zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu; kácení pak musí do 15 dnů oznámit  (§ 8 odst. 4 — Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114).


## Kdo zaplatí, když strom spadne?

Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí ji ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li ho jinak určit, je jím vlastník. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že náležitý dohled nezanedbal  (§ 2937 odst. 1 — Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89). Strom je součástí pozemku  (§ 507 — Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89), vlastníkem stromu je tedy vlastník pozemku.

Dohled nad věcí má podle Nejvyššího soudu primárně vlastník. Jinou osobou s dohledem je jen ten, kdo věc v době škody drží a užívá pro sebe, třeba nájemce pozemku nebo vypůjčitel. Ten, koho vlastník pověřil péčí o strom, dohled nemá, protože věc nedrží pro sebe, ale pro vlastníka; je jeho pomocníkem  (Rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 1034/2023 (25. 4. 2024): dohled nad věcí podle § 2937 o. z. má ten, kdo ji drží pro sebe, nikoli osoba, kterou vlastník pověřil péčí o věc; za strom obce odpovídá obec, i když péči o zeleň svěřila příspěvkové organizaci, https://kraken.slv.cz/25Cdo1034/2023). Za pomocníka vlastník odpovídá, jako by škodu způsobil sám  (§ 2914 — Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89).

Kdy vlastník dohled zanedbal, ukazuje stejný spor. Strom při inventarizaci zeleně dostal doporučení na redukční řez kvůli stabilitě, řez se neprovedl a strom se po šesti letech vyvrátil a poškodil plot přilehlého pozemku. Soudy uzavřely, že vlastník dohled zanedbal, a to i když strom týden před pádem prošel vizuální kontrolou bez nálezu. Že poškozený sám nezakročil, mu soudy nepřičetly: nakloněný strom přehlédli i odborní pracovníci při kontrole  (Rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 1034/2023 (25. 4. 2024): dohled nad věcí podle § 2937 o. z. má ten, kdo ji drží pro sebe, nikoli osoba, kterou vlastník pověřil péčí o věc; za strom obce odpovídá obec, i když péči o zeleň svěřila příspěvkové organizaci, https://kraken.slv.cz/25Cdo1034/2023). Šlo o strom obce; jak pečlivý musí být vlastník lesa nebo obce, popisuje stránka [Strom z lesa a obecní zeleň](/soused-a-stavba/strom-z-lesa-a-obecni-zelen/).

Pravidlo o škodě způsobené věcí samou od sebe se nepoužije, spadne-li větev při prořezávání nebo kmen při kácení. Škodu tehdy nezpůsobila věc sama, ale činnost člověka  (Rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 1034/2023 (25. 4. 2024): dohled nad věcí podle § 2937 o. z. má ten, kdo ji drží pro sebe, nikoli osoba, kterou vlastník pověřil péčí o věc; za strom obce odpovídá obec, i když péči o zeleň svěřila příspěvkové organizaci, https://kraken.slv.cz/25Cdo1034/2023), a odpovídá ten, kdo práce prováděl, podle jiných pravidel.

## Vítr, bouřka a vyšší moc

Vlastník se často brání tím, že strom vyvrátil vítr nebo průtrž. V obecním sporu znalec zjistil, že srážky měly na pád stromu jen okrajový vliv, a soudy vyšší moc neuznaly  (Rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 1034/2023 (25. 4. 2024): dohled nad věcí podle § 2937 o. z. má ten, kdo ji drží pro sebe, nikoli osoba, kterou vlastník pověřil péčí o věc; za strom obce odpovídá obec, i když péči o zeleň svěřila příspěvkové organizaci, https://kraken.slv.cz/25Cdo1034/2023). Na škodě se ale může podílet víc příčin a náhrada pak odpovídá jejich podílu. Nejvyšší soud v roce 2026 připomněl, že poškozený nese následky náhody, která ho postihla, a že kritériem odpovědnosti vlastníka stromu je vedle příčiny škody i objektivní možnost předvídat nebezpečí pádu  (Rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 2407/2025 (14. 5. 2026): rozsah prevenční povinnosti a náležitého dohledu vlastníka lesa nelze dovozovat zpětně z diagnostiky zvolené po škodě; arboristické metody nelze po vlastníku lesa rozumně požadovat, odpovědnost je dána u stromu viditelně poškozeného nebo suchého, https://kraken.slv.cz/25Cdo2407/2025).

## Kolik a podle čeho?

Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu, a není-li to dobře možné, v penězích  (§ 2951 odst. 1 — Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89). U poškozeného plotu, střechy nebo auta se vychází z obvyklé ceny věci v době poškození a z toho, co je třeba účelně vynaložit na obnovení její funkce  (§ 2969 odst. 1 — Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89). Přispěly-li ke škodě okolnosti na vaší straně, náhrada se poměrně sníží  (§ 2918 — Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89).

## Do kdy?

Nárok na náhradu škody se promlčí za tři roky  (§ 629 odst. 1 — Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89) ode dne, kdy jste věděli o škodě i o tom, kdo ji má nahradit  (§ 620 odst. 1 — Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89), nejpozději za deset let od vzniku škody  (§ 636 odst. 1 — Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89). Návrh na opatření proti nebezpečnému stromu může uspět jen tehdy, když ohrožení trvá v době rozhodování soudu.

## Kdy se do toho nepouštět

Čtyři kroky, které situaci se sousedovým stromem zhoršují.

- **Uřízli jste větve bez předchozí žádosti.** Odstranit přesahující větve nebo kořeny smíte až poté, co jste souseda požádali a on to v přiměřené době neudělal. Žádost dejte písemně.
- **Žalujete o pokácení jen proto, že strom je velký.** Každý strom může teoreticky spadnout, a to soudu nestačí. Potřebujete posudek, který popíše konkrétní defekty stromu a vysvětlí, proč nestačí ořez.
- **Dovoláváte se vzdálenosti od hranice u starého stromu.** Pravidlo o vzdálenosti stromu od hranice se nepoužije na stromy vysazené před 1. 1. 2014. U nich zbývá ochrana před hrozící škodou a přesahy.
- **Strom spadl a vy jste hned uklidili.** Bez fotek kořenů, kmene a místa zlomu se těžko prokazuje, jaký byl stav stromu. Zdokumentujte všechno dřív, než strom odvezou.

## Co udělat teď

1. Požádejte souseda písemně o ořez přesahujících větví nebo kořenů a dejte mu přiměřenou lhůtu.
2. Nafoťte strom, jeho vzdálenost od domu a hranice a viditelné vady: náklon, dutiny, suché větve, praskliny v zemi u kořenů.
3. Bojíte-li se pádu, nechte stav stromu posoudit arboristou. Bez konkrétních defektů soud pokácení nenařídí.
4. Spadl-li strom, zdokumentujte místo zlomu, kořeny a škodu dřív, než se začne uklízet, a uplatněte nárok písemně u vlastníka pozemku.

## Časté otázky

### Můžu uřezat sousedovy větve, které přesahují na můj pozemek?

Můžete, pokud vám působí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na zachování stromu a soused je neodstranil v přiměřené době poté, co jste ho o to požádali. Řezat musíte šetrně a ve vhodné roční době. Co z větví získáte, patří vám.

### Jak daleko od hranice smí soused mít strom?

Nestanoví-li jiný předpis nebo místní zvyklosti něco jiného, platí pro stromy, které obvykle dorůstají výšky přes 3 m, vzdálenost 3 m a pro ostatní 1,5 m. Nepoužije se to u lesa, sadu, stromů tvořících rozhradu a zvlášť chráněných stromů ani u stromů vysazených před 1. 1. 2014.

### Může soud nařídit sousedovi, aby strom pokácel?

Může, při vážném ohrožení. Strom musí vykazovat konkrétní defekty nebo vlastnosti, které mohou reálně vést k pádu nebo ke škodě kořeny, a nesmí být jiné přiměřené řešení, například ořez.

### Sousedův strom spadl na můj plot. Kdo zaplatí?

Ten, kdo nad stromem měl mít dohled, zpravidla vlastník pozemku. Povinnosti se zprostí, jen prokáže-li, že náležitý dohled nezanedbal.

### Spadly mi plody ze sousedova stromu na zahradu. Čí jsou?

Vaše. Plody spadlé na sousední pozemek patří vlastníkovi tohoto pozemku, není-li jím veřejný statek.


## Prameny

- [Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89)
- [Rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 591/2021 (23. 6. 2021): soud může podle § 2903 odst. 2 o. z. uložit odstranění stromu v zástavbě, vykazuje-li konkrétní defekty, které mohou reálně vést ke škodě, a není-li jiné přiměřené řešení](https://kraken.slv.cz/25Cdo591/2021)
- [Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114)
- [Rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 1034/2023 (25. 4. 2024): dohled nad věcí podle § 2937 o. z. má ten, kdo ji drží pro sebe, nikoli osoba, kterou vlastník pověřil péčí o věc; za strom obce odpovídá obec, i když péči o zeleň svěřila příspěvkové organizaci](https://kraken.slv.cz/25Cdo1034/2023)
- [Rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 2407/2025 (14. 5. 2026): rozsah prevenční povinnosti a náležitého dohledu vlastníka lesa nelze dovozovat zpětně z diagnostiky zvolené po škodě; arboristické metody nelze po vlastníku lesa rozumně požadovat, odpovědnost je dána u stromu viditelně poškozeného nebo suchého](https://kraken.slv.cz/25Cdo2407/2025)