# Průměrný výdělek – právní slovník IUSTORIA

> Průměrný výdělek je výpočtová veličina zákoníku práce odvozená z hrubé mzdy a odpracované doby zaměstnance v předchozím kalendářním čtvrtletí. Z něj se počítá odstupné, náhrada mzdy, náhrada za dovolenou i náhrady při pracovním úrazu.

- Canonical URL: https://www.iustoria.cz/slovnik/prumerny-vydelek/
- Markdown URL: https://www.iustoria.cz/slovnik/prumerny-vydelek/index.md
- Language: cs
- Content type: slovnik
- Published: 2026-09-30
- Modified: 2026-09-30
- Reviewed by author: 2026-09-30
- Author: Mgr. Jan Vytřísal (Advokát, partner)
- Author profile: https://www.iustoria.cz/tym/jan-vytrisal/
- Topics: Právní slovník, Pracovní právo

## Content

Průměrný výdělek je výpočtová veličina zákoníku práce odvozená z hrubé mzdy a odpracované doby zaměstnance v předchozím kalendářním čtvrtletí. Z něj se počítá odstupné, náhrada mzdy, náhrada za dovolenou i náhrady při pracovním úrazu.

Všude, kde zákoník práce odkazuje na průměrný výdělek, se musí zjistit jen podle jeho zvláštní hlavy  (§ 351 — Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262). Rozumí se jím průměrný hrubý výdělek  (§ 352 — Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262). Zaměstnavatel ho zjistí z hrubé mzdy nebo platu zúčtovaných k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v tomto období  (§ 353 — Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262). Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.
## Rozhodné období
Rozhodným obdobím je zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí a průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni měsíce po jeho skončení  (§ 354 — Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262). Nastoupil-li zaměstnanec během čtvrtletí, je rozhodným obdobím doba od nástupu do konce čtvrtletí. Neodpracoval-li v rozhodném období aspoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek, tedy odhad z toho, čeho dosáhl nebo by zřejmě dosáhl  (§ 355 — Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262). U náhrad při pracovním úrazu se použije předchozí kalendářní rok, je-li to pro zaměstnance výhodnější  (§ 271m — Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262).
## Hodinový a měsíční průměr
Základní formou je průměrný hodinový výdělek  (§ 356 — Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262). Tam, kde zákon pracuje s měsíčním výdělkem, například u odstupného, se hodinový průměr vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který odpovídá průměrnému počtu týdnů v měsíci. Pro některé účely se zjišťuje i průměrný měsíční čistý výdělek, od hrubého se odečte pojistné a záloha na daň.
Průměrný výdělek nesmí být nižší než minimální mzda, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v měsíci, kdy se průměr uplatňuje  (§ 357 — Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262). Má-li se použít po skončení pracovního poměru, použije se výdělek zjištěný naposledy za jeho trvání  (§ 360 — Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262).
Průměrný výdělek se plete s průměrnou mzdou v národním hospodářství. Ta je statistický údaj za celou ekonomiku, kdežto průměrný výdělek je individuální hodnota konkrétního zaměstnance.

## Co říká zákon

> **§ 352 zákoníku práce** (Zákonná definice, znění účinné od 29. 8. 2026) Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

> **§ 353 zákoníku práce** (Klíčové ustanovení, znění účinné od 29. 8. 2026) (1) Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.

> **§ 354 zákoníku práce** (Klíčové ustanovení, znění účinné od 29. 8. 2026) (1) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. (2) Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.

Související ustanovení: § 351 zákoníku práce, § 355 zákoníku práce, § 356 zákoníku práce, § 357 zákoníku práce, § 358 zákoníku práce, § 360 zákoníku práce, § 67 zákoníku práce, § 222 zákoníku práce, § 271m zákoníku práce.

## Příklad

Zaměstnanci bylo za leden až březen 2026 zúčtováno celkem 150 000 Kč hrubé mzdy za 500 odpracovaných hodin. Jeho průměrný hodinový výdělek pro duben až červen 2026 je 300 Kč. Při týdenní pracovní době 40 hodin činí průměrný měsíční výdělek 300 × 40 × 4,348, tedy 52 176 Kč; z této částky se počítá například odstupné.

## Související pojmy

- [odstupné](https://www.iustoria.cz/slovnik/odstupne/): Odstupné je jednorázová peněžitá částka, kterou zaměstnavatel musí vyplatit zaměstnanci, s nímž končí pracovní poměr z organizačních důvodů výpovědí nebo dohodou. Činí nejméně jeden až tři průměrné měsíční výdělky podle délky pracovního poměru.
- [okamžité zrušení pracovního poměru](https://www.iustoria.cz/slovnik/okamzite-zruseni/): Okamžité zrušení je písemné jednostranné rozvázání pracovního poměru bez výpovědní doby, které zákon připouští jen výjimečně: zaměstnavateli při odsouzení zaměstnance nebo zvlášť hrubém porušení povinností, zaměstnanci při nevyplacení mzdy nebo ohrožení zdraví.
- [pracovní úraz](https://www.iustoria.cz/slovnik/pracovni-uraz/): Pracovní úraz je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance způsobené nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Za škodu z něj zaměstnavatel odpovídá bez ohledu na zavinění.
- [konkurenční doložka](https://www.iustoria.cz/slovnik/konkurencni-dolozka/): Konkurenční doložka je písemný závazek zaměstnance, že se po skončení zaměstnání nejdéle na jeden rok zdrží výdělečné činnosti konkurující zaměstnavateli. Zaměstnavatel mu za to musí platit peněžité vyrovnání, nejméně polovinu průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc.
- [srážky ze mzdy](https://www.iustoria.cz/slovnik/srazky-ze-mzdy/): Srážky ze mzdy jsou způsob výkonu rozhodnutí nebo exekuce, při kterém plátce mzdy strhává povinnému část čisté mzdy a posílá ji na úhradu dluhu. Nezabavitelná částka musí povinnému zůstat vždy.

## Prameny

- [Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/262)