# Když pochybí úřad nebo soud: kdy za to platí stát > Odpovědnost státu podle zákona č. 82/1998 Sb.: nesprávný úřední postup, průtahy v řízení, předběžné projednání u úřadu, výše zadostiučinění a zvláštní promlčecí lhůty. - Canonical URL: https://www.iustoria.cz/nahrada-skody/stat/ - Markdown URL: https://www.iustoria.cz/nahrada-skody/stat/index.md - Language: cs - Content type: hub - Published: 2026-09-17 - Modified: 2026-09-17 - Author: Mgr. Jan Vytřísal (Advokát, partner, Czech Bar Association reg. no. 20461) - Author profile: https://www.iustoria.cz/tym/jan-vytrisal/ - Topics: Náhrada škody ## Stručně - Stát odpovídá za škodu z nezákonného rozhodnutí a z nesprávného úředního postupu. Nesprávným postupem je i porušení povinnosti rozhodnout v zákonné, a není-li stanovena, v přiměřené lhůtě. - Uplatnění nároku u příslušného úřadu je podmínkou žaloby. K soudu se dostanete až tehdy, když úřad nárok do šesti měsíců plně neuspokojí. - Za nepřiměřeně dlouhé řízení se vychází ze základní částky 15 000 až 20 000 Kč za rok řízení; stanovisko je z roku 2011 a plénum Ústavního soudu je v roce 2025 potvrdilo včetně toho, že se částky nevalorizují o inflaci. - Lhůty jsou kratší než jinde: u zadostiučinění za nemajetkovou újmu šest měsíců, u nároků z vazby a trestu dva roky. - Od 1. 1. 2026 se nároky za vazbu, trest a zadržení uplatňují jen na formuláři ministerstva. K jinak podanému návrhu se nepřihlíží. ## Content ## Za co stát odpovídá Odpovědnost státu stojí na dvou důvodech. Prvním je nezákonné rozhodnutí. Druhým je nesprávný úřední postup, tedy to, jak se v řízení postupovalo, nikoli jak se v něm nakonec rozhodlo. Proto se ani neptáte, zda úředník jednal zaviněně: rozhoduje, že postup správný nebyl a že vám tím vznikla škoda nebo nemajetková újma. Do druhé kategorie patří i nečinnost. Zákon za nesprávný úřední postup výslovně označuje porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, a neplyne-li lhůta ze zákona, tak v přiměřené době [[odps § 13 odst. 1]]. Tomu se běžně říká průtahy a je to nejčastější důvod, se kterým se na nás lidé obracejí. > **§ 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.** Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Zákon zvlášť upravuje nároky z trestního řízení, tedy náhradu za vazbu, za trest a za zadržení. Od 1. ledna 2026 se uplatňují pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou; k návrhu podanému jinak se nepřihlíží [[odps § 14 odst. 6]]. Dopis vlastními slovy tedy u těchto tří nároků od roku 2026 nestačí, i kdyby obsahoval všechno podstatné. Vedle náhrady škody, tedy toho, co vás postup úřadu stál na penězích, stojí zadostiučinění za nemajetkovou újmu. U dlouhých řízení jde nejčastěji právě o ně: peníze vám samy o sobě nechyběly, ale roky nejistoty se nedají vrátit. Obojí se uplatňuje toutéž cestou a v jednom podání. ## Proč se nejdřív jde na úřad a ne k soudu Cesta k soudu vede přes úřad. Uplatnění nároku u příslušného úřadu není zdvořilost ani doporučený postup, ale podmínka, bez jejíhož splnění soud žalobu neprojedná [[ns-11-2010]]. Kdo ji přeskočí, přijde o čas a o náklady, a k úřadu se stejně vrátí. Zákon to říká přímo: uplatnění nároku u úřadu je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu [[odps § 14 odst. 3]]. Žalovat můžete až tehdy, když vám úřad do šesti měsíců ode dne uplatnění nárok plně neuspokojí [[odps § 15 odst. 2]]. Totéž platí i pro zadostiučinění za nemajetkovou újmu, nejen pro peněžitou škodu. Šest měsíců je povinné čekání, ne promarněný čas. Podání u úřadu má obsahovat totéž, co pak ponesete k soudu: popis řízení, konkrétní úkony a prodlevy mezi nimi, co pro vás věc znamenala a čeho se domáháte. Úřad zpravidla část nároku uzná a část odmítne, a právě od jeho odpovědi se odvíjí, o čem se povede spor. Jedna nepříjemnost k tomu patří. Náhrada nákladů zastoupení, které vám vznikly při projednávání nároku u příslušného úřadu, se nehradí [[odps § 31 odst. 4]]. Advokáta v této fázi si tedy platíte sami, i když nárok nakonec uznán bude. V soudním řízení už se náklady řídí obecnými pravidly o náhradě nákladů řízení. ## Kolik se za průtahy dává Za dlouhé řízení se nedostávají peníze automaticky. Újmu tvrdíte a popisujete vy. Peněžité zadostiučinění náleží tehdy, nebylo-li možné újmu nahradit jinak a nejevilo-li by se samotné konstatování porušení práva jako dostačující [[odps § 31a odst. 2]]. Konstatování porušení práva je přitom plnohodnotný výsledek, se kterým řada věcí končí. Pro orientaci ve výši slouží stanovisko Nejvyššího soudu, podle kterého se základní částka pohybuje mezi 15 000 Kč a 20 000 Kč za jeden rok řízení, přičemž první dva roky se hodnotí částkou o polovinu nižší [[cpjn-206-2010]]. Stanovisko je z roku 2011 a stále platí: plénum Ústavního soudu v září 2025 rozhodlo, že praxe na něm založená není ani dnes v rozporu s ústavními požadavky a že povinnost přepočítávat částky o inflaci a o růst životní úrovně z ústavního pořádku neplyne [[pl-us-26-25]]. Nečekejte proto, že se rozpětí samo posune nahoru. Počítá se z celé délky řízení, ne z délky samotných průtahů. Čtyřleté řízení tak při spodní hranici rozpětí znamená základní částku 45 000 Kč, desetileté 135 000 Kč. Od té částky se pak jde nahoru i dolů podle složitosti věci, podle toho, čím jste k délce přispěli vy, a podle významu předmětu řízení. Je-li na vaší straně víc poškozených, kteří stejnou újmu sdíleli, může být částka náležející každému z nich přiměřeně snížena oproti tomu, co by dostal ten, kdo by byl v řízení sám [[cpjn-206-2010]]. Berte to jako základní částku, ne jako sazebník. Základní částkou výpočet nekončí. Soud ji upravuje podle kritérií, která zákon vyjmenovává: celkové délky řízení, jeho složitosti, jednání poškozeného, postupu orgánů a významu předmětu řízení pro poškozeného [[odps § 31a odst. 3]]. Věc o péči o dítě nebo o výživné váží jinak než spor o pohledávku. Naopak průtahy, které jste zavinili vlastními odročeními, částku snižují. Počítejte i s úroky. Podle téhož stanoviska máte právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty poté, co jste nárok u úřadu uplatnili [[cpjn-206-2010]]. U řízení, které trvá deset a více let, není ta položka zanedbatelná, a proto si datum uplatnění poznamenejte. ## Jaké lhůty platí Lhůty jsou tu kratší než v běžných sporech o náhradu škody a to je nejčastější důvod, proč lidé s jinak dobrým nárokem neuspějí. Rozlišujte přitom, zda jde o peněžitou škodu, nebo o zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Nárok na náhradu škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, a nejpozději za deset let. Desetiletá hranice se nepoužije u škody na zdraví [[odps § 32]]. Zadostiučinění za nemajetkovou újmu má lhůtu čtyřikrát kratší: šest měsíců ode dne, kdy se o újmě dozvíte, nejdéle do deseti let. U nároku z nepřiměřené délky řízení ale lhůta neskončí dříve než šest měsíců po skončení toho řízení, takže dokud se vaše věc vleče, o nárok kvůli délce nepřijdete [[odps § 32 odst. 3]]. Zvláštní lhůta platí u nároků z vazby a z trestu: promlčují se za dva roky [[odps § 33]]. Podání u úřadu vám ale lhůtu nezastaví natrvalo. Promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu šesti měsíců [[odps § 35 odst. 1]]. Na prodloužení lhůty po skončení jednání s úřadem nespoléhejte. Předběžné projednání není řízením před orgánem veřejné moci, takže pravidlo občanského zákoníku o šestiměsíčním doběhu lhůty se tu nepoužije [[ns-60-2021]]. Jak se lhůty počítají mimo odpovědnost státu, popisuje stránka [promlčení](/nahrada-skody/promlceni/). ## Co udělat teď 1. Sepište časovou osu řízení. Datum zahájení, jednotlivé úkony, prodlevy mezi nimi a to, kdy se naposledy něco stalo. Právě z ní se posuzuje délka řízení i to, čí nečinností vznikla. 2. Projděte spis a doplňte do osy data z něj. Odročení, dožádání, znalecké posudky a doby, kdy se nedělo nic. Bez konkrétních dat zůstane tvrzení o průtazích obecné. 3. Zjistěte, u kterého úřadu se nárok uplatňuje. Zákon příslušný úřad určuje podle toho, který orgán ve věci jednal; když si nejste jistí, zeptejte se nás dřív, než podání odešlete. 4. Uplatněte nárok písemně u toho úřadu. Bez tohoto kroku soud žalobu projednat nemůže a čekací doba šesti měsíců vám do té doby ani nezačne běžet. 5. U nároků za vazbu, trest a zadržení použijte formulář ministerstva. Od ledna 2026 se k návrhu podanému jinak nepřihlíží. 6. Popište, co dlouhé řízení způsobilo vám. Nejistota, odložené rozhodnutí o bydlení, zdravotní následky, dopad na rodinu. Bez toho zbývá jen konstatování porušení práva. 7. Hlídejte šestiměsíční lhůtu u zadostiučinění. Je čtyřikrát kratší než obvyklé tři roky a promlčení namítne druhá strana prakticky vždy. 8. Po šesti měsících bez plného uspokojení zvažte žalobu. Do té doby si připravte doklady, po uplynutí lhůty už jde jen o čas. ## Časté omyly ::myths stat:: ## Časté otázky ### Za co všechno stát odpovídá? Za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem při výkonu veřejné moci. Nesprávným postupem je i to, když úřad nebo soud nerozhodne v zákonné lhůtě, a není-li stanovena, v přiměřené době. ### Můžu stát rovnou žalovat? Nemůžete. Uplatnění nároku u příslušného úřadu je podmínkou žaloby a k soudu se dostanete až tehdy, když vás úřad do šesti měsíců od uplatnění plně neuspokojí. ### Kolik se dává za průtahy v řízení? Vychází se ze základní částky 15 000 až 20 000 Kč za rok řízení, přičemž první dva roky se hodnotí částkou o polovinu nižší. Počítá se z celé délky řízení, ne z délky samotných průtahů. Jde o východisko, které soud podle kritérií zákona zvyšuje i snižuje. Stanovisko Nejvyššího soudu je z roku 2011 a plénum Ústavního soudu je v roce 2025 potvrdilo; o inflaci se částky nevalorizují. ### Zaplatí mi stát advokáta za jednání s ministerstvem? Nezaplatí. Náhrada nákladů zastoupení, které vznikly při projednávání nároku u příslušného úřadu, poškozenému nenáleží. ### Jaká lhůta platí u průtahů? Nárok na zadostiučinění se promlčí za šest měsíců ode dne, kdy se o újmě dozvíte, nejpozději do deseti let. U nároku z nepřiměřené délky řízení lhůta neskončí dříve než šest měsíců po skončení toho řízení. ### Co se změnilo od ledna 2026? Nároky za vazbu, trest a zadržení se uplatňují pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou. K návrhu podanému jinak se nepřihlíží. ## Prameny - [zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89) - [č. 82/1998 Sb.](https://e-sbirka.gov.cz/sb/1998/82)