# „Nemám z čeho platit.“ Výživné, když druhý rodič tvrdí, že nic nemá > Minimální mzda na papíře, OSVČ s paušálem, majetek převedený na příbuzné, a přitom dovolené u moře. Podle čeho soud určí výživné, když druhý rodič tvrdí, že nic nemá, a jak jeho skutečnou životní úroveň doložit. - Canonical URL: https://www.iustoria.cz/blog/vyzivne-kdyz-druhy-rodic-tvrdi-ze-nic-nema/ - Markdown URL: https://www.iustoria.cz/blog/vyzivne-kdyz-druhy-rodic-tvrdi-ze-nic-nema/index.md - Language: cs - Content type: article - Published: 2026-09-16 - Modified: 2026-09-16 - Author: Mgr. Bára Bartoňková (Advokátka, Czech Bar Association reg. no. 21080) - Author profile: https://www.iustoria.cz/tym/bara-bartonkova/ - Topics: Rodinné právo, Výživné, Judikatura - Other language versions: en: https://www.iustoria.cz/en/blog/child-support-when-the-other-parent-claims-to-have-nothing/ · de: https://www.iustoria.cz/de/blog/unterhalt-wenn-der-andere-elternteil-behauptet-nichts-zu-haben/ · fr: https://www.iustoria.cz/fr/blog/pension-alimentaire-quand-lautre-parent-pretend-ne-rien-avoir/ - Citation: informational article, not legal advice; cite with author, title, date and canonical URL. ## Stručně - Soud nevychází jen z výplatní pásky. Zkoumá skutečné příjmy, majetek, životní úroveň a také to, co by rodič vydělávat mohl, pokud se bez důležitého důvodu vzdal práce nebo majetku (§ 913 odst. 3 občanského zákoníku). - Kdo soudu své příjmy řádně nedoloží, jako by měl měsíční příjem 121 500 Kč, tedy pětadvacetinásobek životního minima (§ 916 občanského zákoníku). - V usnesení IV. ÚS 1478/26 Ústavní soud aproboval výživné otci, který vykazoval mzdu 25 000 Kč, ale majetek převedl na syna a žil z jeho plateb nejméně 136 000 Kč měsíčně. - Výživné pro dítě lze přiznat až tři roky zpětně ode dne podání návrhu; dlužné výživné od roku 2026 zatěžuje zvýšený úrok 2,5 promile denně. ## Content „Nemám z čeho platit.“ Tuhle větu slyším v řízení o výživném skoro pokaždé, když druhý rodič podniká, pracuje „na dohodu“ nebo si nedávno převedl dům na maminku. Na papíře minimální příjem. Na sociálních sítích nové auto a dovolená u moře. Soud tuhle nerovnováhu umí rozplést. Musí ale dostat podklady. Obecný výklad výživného po novele najdete v článku [Výživné po novele — kolik, jak dlouho a co když neplatí](/blog/vyzivne-po-novele-2026/). Tady se zaměřím na situaci, kdy povinný rodič své možnosti zastírá. ## Soud nepočítá z výplatní pásky, ale z možností Výši výživného určují odůvodněné potřeby dítěte a **schopnosti, možnosti a majetkové poměry** povinného rodiče (§ 913 občanského zákoníku). Zákon k tomu přidává dvě pravidla, která se v těchto sporech rozhodují: - Soud zkoumá, zda se rodič **bez důležitého důvodu nevzdal výhodnější práce** a zda jeho příjem odpovídá tomu, čeho by mohl dosáhnout podle zdraví, vzdělání, kvalifikace a situace na trhu práce. - Zkoumá také, zda se rodič **bez důležitého důvodu nevzdal majetkového prospěchu** nebo nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. A ještě jedno: životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů a toto hledisko má přednost i před odůvodněnými potřebami dítěte (§ 915 odst. 1). Dítě tedy nemá mít jen „na nutné“, pokud rodič žije nadstandardně. ## Kdo příjmy nedoloží, platí jako by bral 121 500 Kč Tohle pravidlo rodiče často neznají. Pokud povinný rodič soudu **řádně nedoloží své příjmy** a neumožní mu ani zjistit další údaje, například zpřístupněním bankovních nebo daňových informací, platí, že jeho průměrný měsíční příjem činí **pětadvacetinásobek životního minima jednotlivce** (§ 916 občanského zákoníku). Při životním minimu 4 860 Kč to je **121 500 Kč měsíčně**. Prakticky: navrhněte soudu, aby povinného vyzval k doložení všech příjmů a majetku a poučil ho o této domněnce. Mlčení nebo neúplné podklady se mu pak mohou prodražit. ## OSVČ, paušál a „příjmy“ z firmy U podnikatelů je daňové přiznání s paušálními výdaji nebo nízkým ziskem nejčastějším argumentem. Daňový základ ale neukazuje, z čeho člověk skutečně žije. Ústavní soud opakovaně říká, že soud musí vycházet nejen ze skutečných příjmů, ale i z **potenciality příjmů** a z celkových majetkových poměrů (nález sp. zn. III. ÚS 1952/25 ze dne 12. 2. 2026). Když rodič vydělává „na více místech“ nebo přes vlastní společnosti, požadujte, aby soud zjistil: - výpisy z účtů, osobních i firemních, - podíly ve společnostech a funkce jednatele (veřejný obchodní rejstřík), - nemovitosti (katastr nemovitostí je veřejný), - vozidla, která rodič užívá, včetně firemních, - příjmy z pronájmu a další pravidelné platby. Ze stejného nálezu plyne i povinnost soudu: v odůvodnění musí jasně uvést, z jakých příjmů obou rodičů vyšel a jak se dopracoval ke konkrétní částce. Výživné určené „odhadem“ bez přezkoumatelné úvahy neobstojí. ## Když rodič žije z cizích peněz Silný příklad je z letošního července. Otec vykazoval mzdu 25 000 Kč jako řidič a údržbář. Rozsáhlý majetek ale převedl na syna výměnou za příslib, že mu syn zajistí dosavadní životní standard. Soudy zjistily zahraniční dovolené, bezplatné užívání bytu i auta a pravidelné platby od syna. Jeho příjem odhadly na nejméně 136 000 Kč měsíčně, a po připočtení nákladů, které za něj hradil syn, na nejméně 280 000 Kč. Městský soud v Praze mu uložil výživné 17 000 Kč měsíčně, z toho 7 000 Kč na účet dítěte. Ústavní soud stížnost otce odmítl (usnesení sp. zn. IV. ÚS 1478/26 ze dne 22. 7. 2026). Připomněl přitom, že soud musí vycházet z celkové sumy movitého i nemovitého majetku a ze způsobu života povinného, tedy z bydlení, koníčků nebo dovolených. Tento princip formuloval už dříve v nálezu sp. zn. IV. ÚS 1578/23. Dvě poznámky k tomu. Jde o odmítavé usnesení, ne o nález; Ústavní soud jen potvrdil, že rozhodnutí obecných soudů nebylo extrémní. A rozhodující bylo, že otec převod majetku sám připustil. Bez podkladů by soudy k takovému závěru dojít nemusely. ## Jak životní úroveň doložit Soud v řízení o výživném zjišťuje skutečnosti sám, nejste v tom ale pasivní. Pomáhá: - **Konkrétní výdaje druhého rodiče:** dovolené, auta, bydlení, drahé koníčky, školné dalších dětí. - **Veřejné rejstříky:** obchodní rejstřík, katastr nemovitostí. - **Vlastní doklady** o tom, jak rodina žila před rozchodem. Na tuto úroveň bylo dítě zvyklé. - **Veřejně dostupné fotografie a příspěvky**, které ukazují životní styl. Nesnažte se ale získávat cizí data neoprávněně; takový důkaz může uškodit vám. - **Přesný rozpis potřeb dítěte:** škola, kroužky, lékař, oblečení, bydlení. ## Když ani tak neplatí Od roku 2026 se neplacení prodražuje. U dlužného výživného pro nezletilé dítě činí úrok z prodlení prvních šest měsíců **2,5 promile dlužné částky denně** (nařízení vlády č. 517/2025 Sb., pro prodlení vzniklé od 1. 1. 2026). Dál můžete: - podat návrh na **exekuci**, - splatnou pohledávku přiznanou soudem **postoupit za úplatu** (§ 921a občanského zákoníku), - požádat Úřad práce o **náhradní výživné**, - podat **trestní oznámení**: kdo neplní vyživovací povinnost déle než čtyři měsíce a vystaví dítě nebezpečí nouze, spáchá trestný čin zanedbání povinné výživy, a to **i z nedbalosti** (§ 196 trestního zákoníku). Trestní odpovědnost zaniká, pokud dlužník dluh doplatí dřív, než soud prvního stupně začne vyhlašovat rozsudek (§ 197). A nejdůležitější rada nakonec: **nečekejte**. Výživné pro dítě lze přiznat nejdéle **tři roky zpětně** ode dne, kdy soudní řízení začalo (§ 922 odst. 1 občanského zákoníku). Každý měsíc čekání navíc je měsíc, který už soudně vymáhat nepůjde.

Druhý rodič tvrdí, že nemá z čeho platit, a vy víte, že to není pravda? Věnuji se rodinnému právu a pomohu vám sestavit návrh tak, aby soud viděl skutečné poměry, ne jen výplatní pásku. Napište nám.

Článek popisuje právní stav k 16. 9. 2026. Má informativní charakter a nenahrazuje právní poradenství v konkrétní věci.
## Časté otázky ### Rodič tvrdí, že nepracuje. Znamená to nulové výživné? Ne. Soud zkoumá i to, zda se rodič bez důležitého důvodu nevzdal výhodnější práce, a vychází z příjmu, kterého by podle zdraví, vzdělání a trhu práce mohl dosahovat (§ 913 odst. 3 občanského zákoníku). ### Co když druhý rodič své příjmy soudu vůbec nedoloží? Pokud je neprokáže a neumožní soudu zjistit chráněné údaje, platí, že jeho průměrný měsíční příjem je pětadvacetinásobek životního minima jednotlivce, tedy 121 500 Kč (§ 916 občanského zákoníku). ### Stačí u OSVČ daňové přiznání s paušálními výdaji? Samo o sobě zpravidla ne. Daňový základ neukazuje, z čeho rodič skutečně žije. Soud má posoudit celkové majetkové poměry a životní úroveň, včetně majetku, firem a výdajů. ### Pomůže převod majetku na příbuzné? Obvykle ne. Soud přihlíží i k tomu, zda se rodič bez důležitého důvodu vzdal majetkového prospěchu. Ve věci IV. ÚS 1478/26 soudy vyšly ze skutečné životní úrovně otce, který majetek převedl na syna. ### Jak daleko zpětně lze výživné pro dítě požadovat? Nejdéle tři roky zpět ode dne zahájení soudního řízení (§ 922 odst. 1 občanského zákoníku). S návrhem proto neotálejte. ### Ruší střídavá péče povinnost platit výživné? Automaticky ne. Podle nálezu III. ÚS 1952/25 soud musí výživné stanovit i při rovnoměrné péči, pokud se životní úroveň rodičů liší. ## Prameny - [zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89) - [zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2009/40) - [zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/110) - [č. 517/2025 Sb.](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2025/517) - Ústavní soud České republiky, sp. zn. III. ÚS 1952/25 - Ústavní soud České republiky, sp. zn. IV. ÚS 1478/26 - Ústavní soud České republiky, sp. zn. IV. ÚS 1578/23