# Má firmu a tvrdí, že vydělává málo. Co soud u výživného opravdu zkoumá? > Druhý rodič vlastní nebo řídí s.r.o. a vyplácí si minimum. Kde hledat jeho skutečné příjmy, co si přečíst v účetní závěrce a z čeho soud u výživného vychází. - Canonical URL: https://www.iustoria.cz/blog/vyzivne-kdyz-druhy-rodic-ma-firmu/ - Markdown URL: https://www.iustoria.cz/blog/vyzivne-kdyz-druhy-rodic-ma-firmu/index.md - Language: cs - Content type: article - Published: 2026-11-03 - Modified: 2026-11-03 - Author: Mgr. Bára Bartoňková (Advokátka, Czech Bar Association reg. no. 21080) - Author profile: https://www.iustoria.cz/tym/bara-bartonkova/ - Topics: Rodina - Other language versions: en: https://www.iustoria.cz/en/blog/child-support-when-the-other-parent-owns-a-company/ · de: https://www.iustoria.cz/de/blog/unterhalt-wenn-der-andere-elternteil-eine-firma-hat/ · fr: https://www.iustoria.cz/fr/blog/pension-alimentaire-quand-lautre-parent-possede-une-societe/ - Citation: informational article, not legal advice; cite with author, title, date and canonical URL. ## Stručně - Rodiči, který podniká přes obchodní společnost, musí soud zjistit skutečný i možný příjem ze společnosti; tvrzení, že si společníci zisk nevyplácejí, ho této povinnosti nezbavuje (nález Ústavního soudu IV. ÚS 2492/24 ze dne 16. 4. 2025). - Plnění vyživovací povinnosti k dítěti má přednost před rozmnožováním majetku a to, kolik si rodič měsíčně ze svých společností vyplácí, nemusí být pro výši výživného rozhodné (nález IV. ÚS 2278/24, body 48 a 49). - Společnost s ručením omezeným ukládá účetní závěrku do sbírky listin obchodního rejstříku nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne a sbírka listin je dostupná na internetu (§ 21a zákona o účetnictví, § 3 zákona o veřejných rejstřících). - Banka i finanční úřad soudu poskytnou údaje potřebné pro rozhodnutí o výživném i bez souhlasu rodiče (§ 38 odst. 3 zákona o bankách, § 53 odst. 1 písm. c) daňového řádu). Firma má nová auta, kancelář v centru a zakázky na rok dopředu. Její majitel si vyplácí minimální mzdu a u soudu říká, že na víc než pár tisíc měsíčně nemá. Tuhle situaci vídám u výživného čím dál častěji, protože podnikání přes s.r.o. je dnes běžné a rozdíl mezi „firmou“ a „mnou“ se dá na papíře nastavit skoro libovolně. Krátce: soud nesmí skončit u výplatní pásky. Musí zjistit, kolik rodič z firmy skutečně čerpá a čerpat může, a vy mu k tomu můžete dodat čísla z účetních závěrek. Obecně o tom, jak soud postupuje, když rodič tvrdí, že nic nemá, jsem psala v článku [Výživné, když druhý rodič tvrdí, že nic nemá](/blog/vyzivne-kdyz-druhy-rodic-tvrdi-ze-nic-nema/). Tam najdete i paušál u živnostníků a domněnku příjmu pro rodiče, který nic nedoloží. Tady jde o rodiče, který vlastní nebo řídí obchodní společnost. ## Kde se ve firmě příjem ztrácí Peníze z firmy nemusí rodiči chodit jako mzda. V praxi se opakují tyhle konstrukce: - nízká mzda jednatele, nebo žádná odměna, - zisk, který zůstává ve společnosti a hromadí se rok za rokem, - podíl na zisku vyplacený jen jednou za čas, typicky v roce, kdy zrovna neběží spor, - firemní auto, telefon, byt, cesty a nákupy, které platí společnost, - půjčky ze společnosti společníkovi, které se nesplácejí, - platby na partnera, rodiče nebo další firmu, - přechod z podnikání do zaměstnání krátce před sporem. Nic z toho samo o sobě není protiprávní. Odměna jednatele s.r.o. se sjednává ve smlouvě o výkonu funkce, kterou schvaluje valná hromada; když smlouva odměnu neobsahuje, je funkce ze zákona bezplatná (§ 59 zákona o obchodních korporacích). Nulová odměna tedy může být úplně legální. Pro výživné ale rozhoduje jiná otázka: z čeho rodič skutečně žije a kolik by z firmy vzít mohl. ## Firma není rodič. Soud ji přesto nepřehlíží Společnost je samostatná osoba a její majetek nepatří společníkovi. Soud proto nemůže prostě sečíst rodičův plat a zisk firmy. Nemůže ale ani skončit u výplatní pásky. Ústavní soud to řekl jasně v nálezu sp. zn. IV. ÚS 2492/24 ze dne 16. 4. 2025. Otec v něm podnikal přes několik společností s obratem v řádu stovek milionů. U soudu tvrdil, že není jediným společníkem a zisk si společníci nevyplácejí. Obecné soudy to přijaly a výživné stanovily z otcových tvrzení a z jediného přehledu pro Českou správu sociálního zabezpečení, aniž zkoumaly jeho příjmy ze společností. Ústavní soud jejich rozhodnutí zrušil. Soudy podle něj vůbec nezkoumaly, jaký je reálný příjem otce ze společností a jaký výnos by z nich mohl mít, a jen opsaly položky z účetních závěrek, aniž z nich něco vyvodily (body 33 a 34). Při obratu kolem půl miliardy podle něj nelze na zjišťování ekonomické situace společností rezignovat (bod 35). Ještě dál jde nález sp. zn. IV. ÚS 2278/24 ze dne 29. 1. 2025. Otec ovládal několik společností a tvrdil, že peníze potřebuje na investice do podnikání. Ústavní soud odpověděl, že plnění vyživovací povinnosti k dítěti má přednost před rozmnožováním majetku a že to, kolik si otec měsíčně ze společností vyplácí, nebylo pro určení výživného rozhodné. Ne každý výdaj do podnikání je nezbytný natolik, aby kvůli němu musely ustoupit potřeby dětí (body 48 a 49). Soud má navíc přihlížet k celkovému majetku a životní úrovni rodiče, tedy k bydlení, koníčkům a dovoleným (IV. ÚS 2492/24, bod 28). Sem patří i auto, telefon nebo byt, které platí firma. Rodič je nemusí hradit z vlastní mzdy, a o to víc mu z ní zbývá. Pro odhad, kolik rodič z firmy „čerpat může“, je podstatné, jakou v ní má moc. O rozdělení zisku rozhoduje valná hromada (§ 190 odst. 2 písm. g) zákona o obchodních korporacích). V jednočlenné společnosti vykonává její působnost jediný společník (§ 12 téhož zákona), takže o výplatě zisku rozhoduje sám. Tvrzení „zisk si nemůžu vyplatit“ pak má malou váhu. U společníka s menšinovým podílem je situace jiná a soud ji musí posoudit podle skutečné struktury společnosti. ## Co si přečíst v účetní závěrce Společnost s ručením omezeným musí účetní závěrku zveřejnit uložením do sbírky listin obchodního rejstříku, nejpozději do 12 měsíců od konce účetního období (§ 21a zákona o účetnictví, § 66 písm. c) zákona o veřejných rejstřících). Sbírka listin je dostupná na internetu, najdete ji na justice.cz u konkrétní firmy (§ 3 zákona o veřejných rejstřících). Nemusíte být účetní. V rozvaze se podívejte hlavně na tyto řádky: - Vlastní kapitál (A.): účetní hodnota majetku firmy po odečtení dluhů. - Výsledek hospodaření běžného účetního období (A.V.): zisk nebo ztráta za daný rok. - Nerozdělený zisk minulých let (A.IV.1.): zisk, který si společníci v minulých letech nevyplatili. - Pohledávky za společníky (C.II.2.4.1., dlouhodobé C.II.1.5.1.): mimo jiné půjčky, které firma dala společníkům. Porovnejte několik let za sebou. Rostoucí nerozdělený zisk u jediného společníka, který si vyplácí minimum, je pro soud silný argument. Pozor na dvě pasti. Částky se v účetní závěrce uvádějí v celých tisících (§ 4 odst. 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Číslo „2 400“ tedy znamená 2,4 milionu korun. Splést se v tom dá snadno: ve věci IV. ÚS 2492/24 to přehlédl i soud prvního stupně (bod 32). A malé a mikro společnosti bez povinného auditu smějí sestavit zkrácenou rozvahu a výkaz zisku a ztráty zveřejňovat nemusejí (§ 3a vyhlášky č. 500/2002 Sb., § 21a odst. 9 zákona o účetnictví). Ve zveřejněné rozvaze mikro firmy proto uvidíte z vlastního kapitálu jen souhrnný řádek A., u malé firmy řádky A.IV. a A.V., ale ne podrobnější položky, třeba pohledávky za společníky. To ale neznamená, že neexistují. Soud si může vyžádat úplné účetnictví. ## Když firma závěrky nezakládá Chybějící závěrky ve sbírce listin vídám u rodinných s.r.o. často. Rejstříkový soud může takovou společnost vyzvat a uložit jí pořádkovou pokutu až 100 000 Kč; když povinnost opakovaně neplní, může zahájit řízení o jejím zrušení (§ 104 až 105a zákona o veřejných rejstřících). Za nezveřejnění hrozí firmě i pokuta od finančního úřadu až do 3 % hodnoty aktiv (§ 37a zákona o účetnictví). Pro vás je ale důležitější něco jiného. V řízení o výživném musí rodič své příjmy a majetkové poměry soudu doložit sám. Kdo to neudělá, tomu hrozí domněnka příjmu podle § 916 občanského zákoníku, o které píšu v [předchozím článku](/blog/vyzivne-kdyz-druhy-rodic-tvrdi-ze-nic-nema/). ## Co zjistí jen soud Výpisy z firemních účtů ani daňová přiznání druhého rodiče nezískáte. Soud ano. V řízení o výživě nezletilého dítěte musí sám zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí a může provést i důkazy, které nikdo nenavrhl (§ 20 a 21 zákona o zvláštních řízeních soudních). Každý je navíc povinen soudu na dotaz sdělit skutečnosti, které mají pro řízení význam (§ 128 občanského soudního řádu). Konkrétně můžete navrhnout, aby soud vyžádal: - výpisy z osobních i firemních účtů; banka je soudu pro účely občanského soudního řízení poskytne i bez souhlasu klienta (§ 38 odst. 3 písm. a) zákona o bankách), - daňová přiznání a další údaje od finančního úřadu; daňový řád výslovně dovoluje poskytnout soudu údaje potřebné pro rozhodnutí o výživném (§ 53 odst. 1 písm. c) bod 3), - úplné účetní závěrky a účetnictví společnosti, včetně smlouvy o výkonu funkce jednatele a rozhodnutí o rozdělení zisku, - údaje o vozidlech, která rodič nebo jeho firma vlastní či užívá. Návrh formulujte konkrétně: které firmy, které roky, které účty. Obecné „ať soud zjistí příjmy“ bývá málo. ## Účelový přechod do zaměstnání Rodič měsíce před podáním návrhu prodá podíl, odstoupí z jednatelství nebo se nechá zaměstnat za průměrnou mzdu. Soud v takovém případě zkoumá, zda se nevzdal výhodnější výdělečné činnosti bez důležitého důvodu a jaký příjem by mohl mít podle vzdělání, kvalifikace a situace na trhu práce (§ 913 odst. 3 občanského zákoníku). Zkoumá také, zda se bez důležitého důvodu nevzdal majetkového prospěchu, třeba prodejem podílu pod cenou, nebo nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Z praxe znám i to, že soud takový krok těsně před sporem neuznal a vyšel z vyšších možností, které rodič měl předtím. Pomůže, když zachytíte, jak to vypadalo dřív: výpis z obchodního rejstříku s dřívějšími funkcemi a podíly, starší účetní závěrky, starší daňová přiznání, pokud je máte ze společného života. Soud ostatně může vyjít i z toho, co rodič sám řekne u jednání. Kdo vypráví, kolik stojí jeho bydlení, dovolené nebo kroužky dětí v nové rodině, říká tím soudu, z jakého rozpočtu žije. ## Dohoda bývá rychlejší než soud U podnikatelů se mi osvědčuje začít písemnou výzvou s konkrétními čísly z účetních závěrek a s návrhem částky. Podnikatel umí počítat. Když vidí, že druhá strana zná jeho rozvahu a ví, co může soud vyžádat, bývá ochoten jednat a výzva s několika jednáními často vede k dohodě bez sporu u soudu. Čas ale běží dál: výživné pro dítě lze přiznat nejvýš tři roky zpět ode dne zahájení řízení, tedy ode dne, kdy návrh dojde soudu (§ 922 odst. 1 občanského zákoníku, § 82 odst. 1 občanského soudního řádu). Když jednání vázne, podejte návrh souběžně. Rodiče se mohou o výživném dohodnout i bez soudu; soud o něm rozhoduje, když se nedohodnou (§ 919 odst. 1 občanského zákoníku). Dohodu ale doporučuji nechat schválit. Soud ji schválí rozsudkem, ledaže je zřejmé, že neodpovídá zájmu dítěte (§ 919 odst. 4), a proti schválení se rodiče už odvolat nemohou (§ 476 zákona o zvláštních řízeních soudních). Schválenou dohodu pak lze vymáhat. ## Co si připravit - názvy a IČ všech firem, kde je druhý rodič společníkem nebo jednatelem, - účetní závěrky ze sbírky listin aspoň za tři až pět let, - daňová přiznání a výpisy, které máte ze společného života, - přehled firemních aut, telefonů a dalších výhod, které rodič užívá, - doklady o životní úrovni: dovolené, bydlení, koníčky, - rozpis potřeb dítěte. Obecné informace o výživném po novele najdete v článku [Výživné po novele](/blog/vyzivne-po-novele-2026/) a v průvodci [Výživné na dítě](/rozvod/vyzivne/).

Druhý rodič má firmu a tvrdí, že na výživné nemá? Věnuji se rodinnému právu a pomohu vám z účetních závěrek a dalších podkladů sestavit výzvu nebo návrh tak, aby soud viděl, z čeho rodič skutečně žije. Zavolejte mi na +420 732 464 372 nebo napište na bartonkova@iustoria.cz.

Článek popisuje právní stav k 3. 11. 2026. Má informativní charakter a nenahrazuje právní poradenství v konkrétní věci.
## Časté otázky ### Může soud k výživnému připočítat zisk firmy, který si rodič nevyplatil? Automaticky ne, majetek společnosti nepatří společníkovi. Soud ale musí zjistit, kolik rodič ze společnosti reálně čerpá a čerpat může. U jediného společníka, který o rozdělení zisku rozhoduje sám, má nerozdělený zisk větší váhu než u menšinového společníka. ### Kde najdu účetní závěrku firmy druhého rodiče? Ve sbírce listin obchodního rejstříku, která je veřejně dostupná na internetu. Malé a mikro společnosti bez povinného auditu ale nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty; pak navrhněte, aby si soud vyžádal úplné účetnictví. ### Co když firma účetní závěrky vůbec nezveřejňuje? V řízení o výživném musí rodič své příjmy soudu doložit sám; jinak se uplatní domněnka příjmu podle § 916 občanského zákoníku. Firmu navíc může rejstříkový soud vyzvat a uložit jí pokutu až 100 000 Kč, při opakovaném neplnění i zahájit řízení o jejím zrušení. ### Sníží se výživné, když se rodič před soudem nechá zaměstnat za nízkou mzdu? Zpravidla ne. Soud zkoumá, zda se rodič bez důležitého důvodu nevzdal výhodnější výdělečné činnosti, a může vyjít z příjmu, kterého by mohl dosahovat (§ 913 odst. 3 občanského zákoníku). ### Počítá se u výživného firemní auto nebo byt placený firmou? Ano, soud k nim může přihlédnout jako k součásti životní úrovně rodiče. Podle Ústavního soudu má soud vycházet i z celkového majetku a způsobu života rodiče, tedy z bydlení, koníčků a dovolených. ### Musí dohodu o výživném schválit soud? Ne. Rodiče se mohou o výživném dohodnout i bez soudu; soud rozhoduje, když se nedohodnou (§ 919 odst. 1 občanského zákoníku). Chcete-li ale dohodu vymáhat, nechte ji schválit soudem; soud ji schválí rozsudkem a proti schválení se rodiče už nemohou odvolat. ## Prameny - [zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89) - [zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád](https://e-sbirka.gov.cz/sb/1963/99) - [zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2013/292) - [zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/90) - [č. 500/2002 Sb.](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2002/500) - Ústavní soud České republiky, sp. zn. IV. ÚS 2492/24 - Ústavní soud České republiky, sp. zn. IV. ÚS 2278/24