# Druhý rodič vám nepředává dítě: policie, pokuta, nebo soud?

> Stojíte v pátek před domem, máte rozsudek a dítě nikdo nepředá. Policie vám nepomůže tak, jak čekáte. Co funguje: návrh na výkon rozhodnutí, pokuty od 5 000 Kč, náhradní styk a soud, který musí rozhodnout zpravidla do dvou měsíců.

- Canonical URL: https://www.iustoria.cz/blog/druhy-rodic-nepredava-dite-policie-pokuta-nebo-soud/
- Markdown URL: https://www.iustoria.cz/blog/druhy-rodic-nepredava-dite-policie-pokuta-nebo-soud/index.md
- Language: cs
- Content type: article
- Published: 2026-09-16
- Modified: 2026-09-16
- Author: Mgr. Bára Bartoňková (Advokátka, Czech Bar Association reg. no. 21080)
- Author profile: https://www.iustoria.cz/tym/bara-bartonkova/
- Topics: Rodinné právo, Péče o děti, Judikatura
- Other language versions: en: https://www.iustoria.cz/en/blog/the-other-parent-wont-hand-over-the-child-police-fine-or-court/ · de: https://www.iustoria.cz/de/blog/der-andere-elternteil-gibt-das-kind-nicht-heraus-polizei-ordnungsgeld-oder-gericht/ · fr: https://www.iustoria.cz/fr/blog/lautre-parent-ne-remet-pas-lenfant-police-amende-ou-tribunal/
- Citation: informational article, not legal advice; cite with author, title, date and canonical URL.

## Stručně

- Nepředávání dítěte podle rozsudku řeší soud návrhem na výkon rozhodnutí, ne policie; policie do sporu rodičů o předání zásadně nezasahuje, pokud dítěti nehrozí nebezpečí.
- Soud o nařízení výkonu rozhoduje bezodkladně, zpravidla do dvou měsíců, a může opakovaně ukládat pokuty od 5 000 do 50 000 Kč (§ 502 zákona o zvláštních řízeních soudních).
- Soud může nařídit i náhradní styk v rozsahu, který byl zmařen, a náhradu účelně vynaložených nákladů; odnětí dítěte přichází až jako krajní krok (§ 503 a 504).
- Soud nesmí návrh na výkon nechat ležet ani během sporu o změnu péče; musí o něm rozhodnout (nález I. ÚS 1940/26).
- Trestný čin maření výkonu rozhodnutí o dětech (§ 337 odst. 4 trestního zákoníku) přichází v úvahu až poté, co byl civilní výkon téhož rozhodnutí bezvýsledný.

## Content

Pátek, 17 hodin, domluvené předání. Máte rozsudek, podle kterého je víkend váš. Dveře se neotevřou, telefon nikdo nebere, nebo přijde zpráva „dnes to nepůjde“. Třetí víkend za sebou.

Většina rodičů v té chvíli zavolá policii. A většina pak zjistí, že jim policie dítě nepředá. Cesta vede jinudy a vyplatí se znát ji dřív, než se nepředávání stane zvykem.

Pokud je důvodem to, že dítě samo nechce jít, přečtěte si nejdřív článek [Když dítě nechce k druhému rodiči](/blog/kdyz-dite-nechce-k-druhemu-rodici/). Tady jde o situaci, kdy předání brání rodič.

## Co udělá a neudělá policie

Policie ČR to v roce 2017 formulovala jasně: nepředání dítěte ke styku určenému pravomocným rozsudkem je **občanskoprávní věc**, do jejíž podstaty policie nemá pravomoc zasahovat. Koná tehdy, když z oznámení plyne podezření, že je ohroženo dítě nebo jiný chráněný zájem, například při násilí nebo když rodič, který má dítě odvézt, řídí pod vlivem alkoholu.

Zákon nezná ani **přestupek nepředání dítěte**. Obecný přestupek proti občanskému soužití se na takové jednání uplatní jen výjimečně a mezi osobami blízkými jen se souhlasem postiženého.

Policii tedy volejte, když se bojíte o bezpečí dítěte. Když jde „jen“ o nepředání, rozhodnou vás kroky u soudu. Každé zmařené předání si ale **zdokumentujte**: datum, čas, co jste napsali, co vám odpověděli, svědci. Budete to potřebovat.

## Návrh na výkon rozhodnutí

Nástrojem je **návrh na výkon rozhodnutí** o péči nebo styku, který podáte u opatrovnického soudu. Od ledna 2026 platí:

- soud o nařízení výkonu **rozhoduje bezodkladně, zpravidla nejpozději do dvou měsíců** (§ 502 odst. 5 zákona o zvláštních řízeních soudních),
- může ukládat **pokuty od 5 000 do 50 000 Kč**, a to opakovaně (§ 502 odst. 3); pokuty připadají státu, ne vám,
- může nařídit **první setkání se zapsaným mediátorem** v rozsahu tří hodin, **plán postupného navykání**, **styk pod dohledem OSPOD** nebo setkání s dětským psychologem (§ 503 odst. 1),
- může nařídit, aby vám druhý rodič **umožnil náhradní péči nebo styk v rozsahu, který zmařil**, případně aby uhradil **účelně vynaložené náklady** spojené se zmařeným stykem, třeba zbytečnou cestu (§ 503 odst. 1 písm. e)),
- když to nepomůže, nebo je zřejmé, že by to nepomohlo, nařídí **odnětí dítěte** a jeho předání; u styku jen ve výjimečných případech (§ 504).

OSPOD je v řízení povinen poskytnout soudu součinnost a působit na rodiče, aby rozhodnutí splnil dobrovolně.

## Soud nesmí čekat

Častá námitka zní: „Probíhá přece řízení o změně péče, tak soud výkon zatím řešit nebude.“ Ústavní soud to v nálezu sp. zn. I. ÚS 1940/26 ze dne 12. 8. 2026 odmítl.

Matka měla pravomocný rozsudek, podle kterého bylo dítě v její péči. Otec si dítě po její hospitalizaci ponechal a podal návrh na změnu péče. Matka podala návrh na výkon rozhodnutí a obvodní soud na něj pět měsíců nijak nereagoval, protože měl pochybnosti o její schopnosti o dítě pečovat. Ústavní soud konstatoval porušení práva na projednání věci bez zbytečných průtahů a nařídil soudu, aby o návrhu neprodleně rozhodl.

Pozor na to, co nález **neříká**. Neříká, že soud musí výkon nařídit. Pokud se poměry změnily natolik, že výkon není v zájmu dítěte, může návrh zamítnout nebo poměry mezitímně upravit. Musí ale **rozhodnout**, aby se rodič mohl bránit. Nečinnost není způsob, jak poměry dítěte upravit.

Když je soud nečinný, podejte **návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu** (§ 174a zákona o soudech a soudcích). Teprve pak lze podat ústavní stížnost proti průtahům.

Proč na čase tolik záleží, ukázal letos Evropský soud pro lidská práva v rozsudku **Novák proti České republice** (č. 6656/24). České soudy tam po protiprávním přestěhování dětí nechaly situaci měsíce plynout. Pozdější pokuty a trestní stíhání matky podle ESLP přišly pozdě, protože nový stav se mezitím upevnil. Víc o tom v článku [Kolik kilometrů unese péče obou rodičů?](/blog/kolik-kilometru-unese-pece-obou-rodicu/)

## Pokuta není automat

Rodič, který dítě nepředá, nemusí vždy dostat pokutu. V nálezu sp. zn. IV. ÚS 2966/25 ze dne 21. 1. 2026 matka odjela s dcerou na dovolenou v termínu otcova styku. Předtím se s otcem neúspěšně snažila domluvit a soud jí vydal předběžné opatření, které jí to povolovalo. Odvolací soud ho později označil za nezákonné a soudy matce za zmařený styk uložily pokutu. Ústavní soud rozhodnutí zrušil: rodič, který jedná v důvěře v soudní rozhodnutí vydané v jeho prospěch, nesmí být trestán za to, že soud později změnil názor. Pokuty se nemají ukládat mechanicky a nemají sloužit k ventilaci naschválů mezi rodiči.

Pro vás z toho plyne i opak: když chcete s dítětem odjet v termínu druhého rodiče, dohodněte se písemně nebo si nechte rozhodnout soudem. Svépomoc se trestá.

## Kdy je to trestný čin

Maření výkonu rozhodnutí o výchově dětí může být trestným činem podle **§ 337 odst. 4 trestního zákoníku** s trestem odnětí svobody až na jeden rok. Jen ale u toho, **proti komu už byla bezvýsledně použita opatření v civilním výkonu téhož rozhodnutí**. Nestačí, že dostal pokutu za porušení jiného rozhodnutí, například dřívějšího předběžného opatření (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 2/2025).

Pořadí je tedy dané: nejdřív výkon rozhodnutí u opatrovnického soudu, trestní oznámení až potom. Ve věci Novák byla matka odsouzena k podmíněnému trestu po opakovaných pokutách za více než dvacet zmařených styků.

## Postup v bodech

1. Zmařené předání zdokumentujte a druhému rodiči písemně napište, že trváte na plnění rozsudku.
2. Obraťte se na OSPOD. Může s rodičem jednat a jeho zpráva poslouží soudu.
3. Podejte návrh na výkon rozhodnutí. Navrhněte pokutu, náhradní styk a náhradu nákladů.
4. Když soud dva měsíce mlčí, podejte návrh na určení lhůty.
5. Když ani pokuty nepomohou, zvažte odnětí dítěte a trestní oznámení podle § 337 odst. 4.

Po celou dobu buďte sami dochvilní a korektní. Rodič, který chodí včas a nepřidává konflikt, působí u soudu úplně jinak než ten, kdo předávání mění v bitvu.

<div class="post-inline-cta">
<p><strong>Druhý rodič vám dítě opakovaně nepředává?</strong> Věnuji se <a href="/sluzby/rodinne-pravo/">rodinnému právu</a> a návrh na výkon rozhodnutí připravím tak, aby soud mohl jednat rychle, včetně náhradního styku a nákladů. <a href="/kontakt/">Napište nám</a>.</p>
</div>

<div class="post-disclaimer">Článek popisuje právní stav a judikaturu k 16. 9. 2026. Má informativní charakter a nenahrazuje právní poradenství v konkrétní věci.</div>

## Časté otázky

### Může policie přinutit druhého rodiče, aby mi dítě předal?

Zpravidla ne. Nepředání dítěte ke styku je podle Policie ČR občanskoprávní věc; policie zasahuje, jen když hrozí nebezpečí dítěti nebo jde o podezření z trestného činu či přestupku. Cestou je návrh na výkon rozhodnutí u soudu.

### Jak vysokou pokutu může soud uložit?

Nejméně 5 000 Kč a nejvýš 50 000 Kč za jednotlivou pokutu, a to opakovaně (§ 502 odst. 3 zákona o zvláštních řízeních soudních). Pokuty připadají státu.

### Jak rychle musí soud o výkonu rozhodnout?

Bezodkladně, zpravidla nejpozději do dvou měsíců od zahájení řízení (§ 502 odst. 5). Když je soud nečinný, podejte návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu.

### Dostanu zpět víkendy, které mi druhý rodič zmařil?

Soud může nařídit, aby vám druhý rodič umožnil náhradní péči nebo styk v rozsahu, který zmařil, případně aby uhradil účelně vynaložené náklady (§ 503 odst. 1 písm. e)).

### Je nepředání dítěte trestný čin?

Může být, ale až po bezvýsledném civilním výkonu téhož rozhodnutí. Pak hrozí až jeden rok odnětí svobody (§ 337 odst. 4 trestního zákoníku; usnesení Nejvyššího soudu 5 Tdo 2/2025). Samostatný přestupek nepředání dítěte zákon nezná.

### Dostane pokutu i rodič, který jednal v dobré víře?

Ne automaticky. Soud musí zkoumat, proč se styk neuskutečnil; podle nálezu IV. ÚS 2966/25 nelze trestat rodiče, který jednal v důvěře v soudní rozhodnutí vydané v jeho prospěch.


## Prameny

- [zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2013/292)
- [zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2009/40)
- [zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2002/6)
- Ústavní soud České republiky, sp. zn. I. ÚS 1940/26
- Ústavní soud České republiky, sp. zn. IV. ÚS 2966/25
- Nejvyšší soud České republiky, sp. zn. 5 Tdo 2/2025